Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Víte, že 93 % komunikace probíhá beze slov? Vyvracíme nesmyslný mýtus

aktualizováno  13:04
Dávejte si pozor na to, co dělá vaše tělo. Aniž si to uvědomujete, posílá okolí signály silnější než vaše slova. Psychologové to dokonce už dávno změřili. A od té doby všichni opakují nesmyslné číslo o převaze neverbální komunikace.

Neverbální komunikace může podpořit nebo rozporovat vaše slova (ilustrace) | foto: Pavel Kasík - Technet.czProfimedia.cz

„Slova tvoří pouhých 7 % toho, jak komunikujete. Plných 93 % vašeho sdělení je zakódováno ve výrazu vašeho obličeje a v tónu hlasu, tedy neverbálních signálech. Musíte se naučit, jak tyto prostředky ovládnout, a pak budete schopni přesvědčit kohokoli o...“

Pokud jste někdy četli nějaký populární článek - nebo dokonce knihu - o neverbální komunikaci, zřejmě jste narazili na nějakou verzi tohoto tvrzení. Touto statistikou začínají přednášky, populární články i knihy o mimoslovní komunikaci.

Podívejte se, jak vypadá neverbální komunikace, která je v rozporu se slovy:

Evidentní nesmysl, záleží na kontextu

Tato z kontextu vytržená statistika se obvykle vytahuje, aby ukázala, jak neuvěřitelně nedůležitá jsou slova. Poučka tvrdí, že v mezilidské komunikaci je důležitost jednotlivých složek vyjadřování rozdělena následovně:

  • 55 % gesta a postavení těla
  • 38 % tón hlasu
  • pouhých 7 % slova

Ale co to znamená „důležitost“? Bez uvedeného kontextu je statistika bezcenným výčtem čísel. Kdybychom ji interpretovali obecně (“Slova za všech okolností přenášejí jen 7 % informace“), vede k nesmyslům zcela očividným.

Kdyby slova přenášela jen 7 % významu, tak se nikdo nemusí učit cizí jazyk.

V některých situacích slova přenášejí prakticky 100 % významu, například když sdělujete své jméno, diktujete telefonní číslo nebo vysvětlujete princip druhého termodynamického zákona. Ale i v méně exaktních situacích záleží na slovech evidentně mnohem více, než oněch dokola omílaných 7 %. Kdyby na slovech nezáleželo, tak byste se například nemuseli učit cizí jazyky, protože 93 % významu byste pochopili z gest a tónu hlasu. Všeobecná interpretace „pravidla neverbální komunikace 55 - 38 - 7 %“ je tedy vyloučená.

Kde se ta čísla vzala? Šlo o velmi specifickou situaci

Abychom pochopili, jak čísla vznikla, musíme se podívat na původní studie, ze kterých statistiky vycházely. Vraťme se tedy do Ameriky konce 60. let, kdy psycholog arménského původu Albert Mehrabian provedl experimenty, ze kterých rozdělení 55 - 38 - 7 pochází.

Mehrabian zkoumal, jakým způsobem se tři složky naší komunikace (řeč těla, tón hlasu a slova) podílejí na celkovém vyznění naší zprávy. Aby byla komunikace co nejúčinnější a nejpřesvědčivější, musejí být tyto tři složky „kongruentní“, tedy navzájem se podporovat, doplňovat a souhlasit:

Kongruentní sdělení
Slova „Ano, rád to udělám!“
Tón hlasu nadšený, vlídný, ujišťující
Řeč těla otevřený postoj, rovná ramena, úsměv

Ale co se stane ve chvíli, kdy je sdělení nekongruentní a jednotlivé složky jsou ve vzájemném rozporu?

Nekongruentní sdělení
Slova „Ano, rád to udělám!“
Tón hlasuotrávený, váhavý
Řeč tělauhýbá očima, otáčí se pryč, choulí se

A právě na takové případy, kdy se slova a mimoslovní prostředky rozcházejí, se Mehrabian zaměřil. Pro svůj první experiment (publikovaný v roce 1967) zvolil velmi jednoduchou metodiku. Účastníci experimentu poslouchali nahrávku slova „možná“ a měli vyhodnotit, zda jde o pozitivní, neutrální nebo negativní sdělení. Zároveň měli účastníci k dispozici fotku mluvčí, opět v různých verzích. Ukázalo se, že fotka měla pro rozhodování o pozitivitě či negativitě vyznění větší význam než tón hlasu.

Proč nelze 7% statistiku interpretovat obecně?

  1. Šlo o velmi specifický experiment měřící odpověď na jednotlivé slovo. V praxi se nesetkáme s komunikací skrze jedno slovo.
  2. Při odpovídání v laboratoři mohli mít účastníci experimentu snahu „vyhovět zadání“ a vybírat tu odpověď, kterou považovali za „správnou“. Nejedná se tedy o měření reálného rozhodování v reálných situacích.

V druhé studii vybral Mehrabian jednotlivá slova, která měla buď pozitivní (“miláček, drahý, díky“), neutrální (“možná, opravdu, aha“) nebo negativní (“nedělej, surovec, mizerný“) význam. Každé slovo pak bylo herci vysloveno třikrát, takže výsledkem bylo 27 audionahrávek. Účastníci měli za úkol rozpoznat, zda je význam pozitivní či negativní. Ukázalo se, že samotné slovo měla na posouzení velmi malý vliv.

Mehrabian obě tyto studie zkombinoval ve své knize „Silent Messages“ v roce 1971 a výsledkem byl koláčový graf, který se stal okamžitým hitem. Znázorňoval podíl jednotlivých složek komunikace a stal se nedílnou součástí všech budoucích knih, prezentací a kurzů o neverbální komunikaci.

Omílání statistiky navzdory protestům autora

Už v prvotní publikaci sám Mehrabian varoval, že se jedná pouze o velmi specifický případ. I po letech se zobecňování tohoto čísla brání: „Samozřejmě se mi nelíbí, když lidé špatně citují moji práci. Od začátku jsem se snažil upozorňovat na omezení tohoto zjištění. Bohužel se ale na poli samozvaných ‚korporátní image a management konzultantů‘ pohybuje mnoho lidí bez jakéhokoli odborného zázemí v psychologii,“ postěžoval si Mehrabian.

Zdůrazňuje také, že se jeho statistika lze - a to jen omezeně - použít na posouzení dopadu týkajícího se emocí a sympatií. Můžeme tedy například říci, že při vytváření povrchního prvotního dojmu záleží více na tom, jak se tváříte, než co říkáte. Pamatujme ale, že statistika vznikala na základě nahrávek jednoho jediného slova.

Při jakékoli jiné komunikaci bude vyvážení všech složek komunikace odlišné, závislé na kontextu, vzájemných vztazích účastníků komunikace a dalších faktorech. Snažit se najít konkrétní čísla by bylo nesmírně obtížné a stěží užitečné. Co tedy vyplývá z Mehrabianova výzkumu obecně? „Prakticky nic,“ myslí si Philip Yaffe, který shrnuje historii 7% mýtu. „Musíme pořád spoléhat na to, co dobří řečníci vědí už dávno. Proslov, který nemá hlavu ani patu, nebude dávat smysl, i kdyby byl přednesen sebelépe.“

K tomuto mýtu se vyjádřila i řada dalších odborníků. Shodují se na tom, že snaha přesně kvantifikovat procentuální zastoupení významu složek komunikace je lichá. Poukazují také na výrazné metodologické nedostatky původních experimentů: „Většinou předváděli ukázky pouze jeden nebo dva figuranti/figurantky ve zcela umělých podmínkách,“ kritizuje tým autorů v roce 1980. Je také důležité poukázat na laboratorní podmínky: „Účastníci experimentu se mohli cítit povinnování rozpoznat v nahrávkách to, co po nich bylo organizátory experimentu požadováno (tzv. demand characteristics). Účastníkům bude okamžitě jasné, že slova se opakují, ale neverbální signály se mění. Takže pokud pochopili, že v experimentu mají rozpoznávat neverbální komunikaci, tak to udělají, aby organizátora potěšili,“ kritizují Trimboli a Walker v roce 1987.

Hlavní poučení pak zřejmě spočívá v tom, jak snadno lze statistiku vytrhnout z původního kontextu a citovat ji jako „exaktní pravidlo“ v kontextech, pro které nebyla určena. V tom zároveň tkví velká služba této zpopularizované statistiky. Kdykoli ji někdo cituje jako všeobecnou poučku, dává vám tak vlastně velmi užitečný mimoverbální signál: „Nevěřte mi, nevím, o čem mluvím.“

Doplnění: Článek jsme rozšířili o vyjádření dalších odborníků.

Autor:


Témata: Psycholog

Nejčtenější

Bitcoin ztrácí. Ze 150 na 1 000 dolarů jej přitom dostal jeden člověk

(Ilustrační snímek)

Začátek třetího týdne nového roku není pro kryptoměny vůbec příznivý. Prakticky všechny ztrácejí na své hodnotě....

Odtud prý NASA vysílala falešné záběry z přistání na Měsíci

Lunar Crater

K nejbližšímu městu je to téměř 130 kilometrů. Okolo není nic než poušť a pár kusů dobytka, který se popásá na...



Prchající migy mířily na ostrov dánský. Američané jim chtěli dát letiště

MiG-15bis (s číslem 346 na přídi) na ostrově Bornholm. S letounem uprchl...

Během studené války se u Američanů vyvinula intenzivní touha po sovětských stíhačkách mig. Ne snad, že by je chtěli...

Jak ulovit patnáctku. Američané nabídli sto tisíc dolarů a marně čekali

MiG-15bis, se kterým ulétl severokorejský stíhač No Kum-sok do Jižní Koreje,...

Během korejské války chtěli Američané vypsáním vysoké finanční odměny zlákat některého z pilotů MiGu-15 k úletu na svou...

Jak se vyrábějí lyže. Dřevo ničím nenahradíš

Slepené polotovary lyží před začištěním a opracováním

Na dobrou lyži potřebujete především dobře proschlé dřevo a pořádné lepidlo. Podívejte se s námi do zákulisí české...

Další z rubriky

Držíte dietu? Vědci znají vaše úhlavní nepřátele: čas, mozek a geny

Myslíte, že vaším hlavním nepřítelem při hubnutí je čokoláda?

Držet - a hlavně dodržet - dietu je pro mnoho lidí téměř nemožné. Vyžaduje to ohromné sebezapření, a dlouhodobé...

Nejpozitivnější vědecká zpráva roku: Evelyn žije a chodí

Ilustrační snímek

Za nejpozitivnější vědeckou zprávu loňského roku vyhlašuje naše rubrika život dnes ani ne tříleté Evelyn Villarrealové...

Chytrý teploměr umí předpovědět chřipkovou epidemii v USA v reálném čase

Chytrý teploměr

Teploměry Kinsa propojené s chytrými telefony umějí v reálném čase sledovat rozvoj epidemie chřipky.

Receptem: Lehký rýžový salát s ledovým salátem
Receptem: Lehký rýžový salát s ledovým salátem

Opravdu skvělá rychlovka, pokud se snažíte držet linii.

Najdete na iDNES.cz