Bláznivý a úchvatný tanec kolem světaMatt Harding v roce 2005 sestříhal video z cest, které mu získalo první vlnu pozornosti a sponzora jeho dalších cest. Ve druhém videu se dostal na všech pět kontinentů.  V roce 2008 vyrazil fanouškům dech třetím videem, do kterého zapojil tisíce lidí z celého světa. |
"Zaprvé, kdo jste na záběru, musíte tančit. Jestli nechcete tancovat, můžete vše sledovat ze strany. Zadruhé, jsem špatný tanečník, ale ještě horší choreograf. Pro moje nové video je každý tanec jiný. Mám pár nápadů, ale doufám, že mi pomůžete nějakou spontánní improvizací. A zatřetí, jestli máte batoh, odložte si ho támhle za kameru. Nebojte, bude ho hlídat asi pět set lidí, tak se nemusíte bát," vstoupil Matt Harding do napjatého davu.
Obecenstvo v Ledeburské zahradě ale nemusel příliš dlouho přemlouvat. Většina z asi tří set lidí sem přišla právě proto, že si je Matt Harding svými jedinečnými videoklipy již dávno získal.
Předchozí tři videa Mattovi platil sponzor. Tentokrát už ale Matt cestuje na vlastní pěst a bere své poslání vážné, i když stále s dávkou úžasu: "Mnoho lidí mi píše, že mají z těch videí opravdovou, ohromnou radost. Díky videoklipům se více lidí zajímá o svět a o cestování. Jsem hrdý, že k tomu můžu přispět. Je to neuvěřitelně naplňující práce."
Ledeburskou zahradu Matt vybral, protože se mu líbila na fotkách, a nikdo nenavrhl žádnou lepší lokaci. "Pořád mi někdo psal: až příště budeš v Česku, netoč v Praze, ale někde na venkově. Ale když jsem se zeptal kde, nikdo nepřišel s mimopražským nápadem," vzpomíná Matt. Kromě Prahy navštíví během této cesty ještě Vídeň, Bratislavu a znovu také Pásmo Gazy.
Na schodech a pod schody Ledeburské zahrady se tísní stovky lidí.
Příprava kamery: už ji nedrží náhodný kolemjdoucí, ale pořádný stativ. Však už také točí na 1080p HD.
Natáčení se protáhlo. Matt čekal, až slunce zapadne a světlo nebude v záběru vadit.
Protože chce tentokrát zkusit při tanci choreografii, která využívá symetrického schodiště, musíme všichni počkat, dokud slunce nezapadne. Kamera by jinak měla potíže s velkým kontrastem. V mezičase Matt zorganizuje, kde mají lidé stát, a zkouší různé nápady.
"V každé zemi je to úplně jiné," svěřil se nám později. "Třeba ve Španělsku se na mě všichni hned vrhli a začali mě objímat a líbat. V Německu, tam lidem řekneš - stůjte tady - a oni poslušně stojí, slyšel bys spadnout špendlík, máš pocit, že jsou to roboti. Ne, že by je to nebavilo, ale prostě mi to nechtějí kazit. No a v Rusku, tam je to skoro nemožné, v Petrohradě bylo tolik lidí, že mě nemohli poslouchat, ani kdyby chtěli. Kam jsem dal kameru, tam se začal dav valit."
Češi jsou podle něj někde mezi: stojí sice na místě, ale povídají si, pokyny je potřeba opakovat několikrát. Na trénování je ale času dost, a jak se po zahradě rozlévá podzimní stín, uvítají letně oblečení tanečníci každou příležitost rozproudit krev.
V pět hodin je natáčení hotové. Kdy to uvidíme? volá někdo. "Doufám, že v únoru 2012, pracuju na tom, ještě musím objet pár míst. Když mi napíšete svůj e-mail, dám vám vědět jako prvním," slibuje Matt.
Slasti a strasti internetové celebrity
Natočením příslušných záběrů ale Mattovy "povinnosti" nekončí. Napřed přečte účastníkům ústní smlouvu, dala by se shrnout takto: "Měli byste vědět, že já na tomto videu budu vydělávat peníze, a vy z toho nic mít nebudete. Souhlasíte?" Lidé se smějí a souhlasně zdvihají palce.
"A teď máme ještě tak hodinu, než nás odtud vyženou, takže kdo se se mnou chcete vyfotit, nafilmovat nebo si nechat podepsat tričko nebo knížku, jsem tu pro vás," volá Matt, ale to už je pohlcen ukázněným davem fanoušků.
Celou hodinu po natáčení videa věnoval Matt dobrovolníkům: točil s nimi krátké taneční klipy, fotil se ve skupinkách, podepisoval trička i knížky.
Turistovi z Jižní Koreji se Matt podepsal na tablet
O prodej triček se postarali dobrovolníci.
V roce 2005 ho statut internetové celebrity zaskočil. "Rodiče se na to dívali hodně skepticky. Říkali, tady je tvých patnáct minut slávy. Jenže o šest let později těch patnáct minut pořád neskončilo," směje se Matt. Podle něj je ale naštěstí rozdíl mezi celebritou filmovou a celebritou internetovou.
"Když poskakuju jako Matt, tak mě lidi poznají. Ale stačí, když poskakovat přestanu, a hned se můžu, narozdíl od herců, ztratit v davu. Takže tenhle typ věhlasu mi vyhovuje. Můžu kamkoli přijet, dát lidem dopředu vědět, kde budu tancovat, a oni přijdou a užijou si to se mnou. Popovídám si s nimi a pak odjedu, všechno se vrátí do normálu."
Zatímco dříve se Matt snažil v jednotlivých zemích zdržet pár týdnů, aby nasál atmosféru, nyní už cestuje co nejefektivněji, a málokdy zůstává v některé ze zemí déle, než den. "Důvod je jednoduchý. Mám pětiměsíčního syna. Abych byl doma co nevíc, musím vměstnat co nejvíce zemí do co nejkratšího časového úseku."
Mattovo první video z roku 2005, které natočil bez ambicí stát se slavným:
Mattovo druhé video z roku 2006, poprvé s profesionální výbavou a záměrem:
Mattovo třetí video z roku 2008, kde dostal nápad zapojit více lidí:
Poselství? Svět je nádherné místo, úplně jiné, než znáte ze zpráv
Když se dav rozplynul a zahrada se zavírala, pomohli jsme Mattovi sbalit kufry a dohodli se s ním a dalšími redaktory, dobrovolníky a nadšenci, že ho vezmeme na pořádnou českou večeři. Konečně byl tedy čas na vyprávění, soukromé lekce tance i na zajímavější otázky.
"Neříkám, jak mají lidé moje video chápat. V tom je jeho krása." |
O smyslu, vyznění a poselství Mattových videí se toho napsalo hodně, a nás zajímalo, jak se k tomu Matt staví.
"Nechci lidem říkat, jak mají moje videa chápat. V tom je jejich krása," usmívá se cestovatel, jehož klipy viděly desítky milionů lidí.
"Pro některé lidi mají ta videa úplně netušený význam, takový, který bych nikdy nečekal. Jeden muž mi psal, že se na ty klipy díval v nemocnici s těžce nemocným otcem, a tak mu od té doby připomínají jeho tatínka. Jiný muž, pilot bombardéru, se mi svěřil, že poté, co viděl můj třetí klip, kde tancuji před věžemi v Kuvajtu, se mu vybavilo, jak se podle těchto monumentů orientoval, když vzlétal ke svým misím. To bylo poprvé, kdy svojí ženě řekl, co tehdy prožíval. Nechci lidem uloupit tyto jedinečné významy tím, že bych řekl, tohle a tohle je moje poselství."
To neznamená, že by někdy Mattovi některá "vysvětlení" nepila krev. Jestli mají jeho videa jednotící myšlenku, je to povzbuzení k tomu, aby lidé poznávali svět. To byla právě touha, která jej v roce 2004 vyburcovala z letargie.
"Rozčiluje mne, když mi lidé, a budu upřímný, obvykle jsou to Američané, píší něco ve smyslu: Viděl jsem tvoje video a připomnělo mi to, jaké máme štěstí, že žijeme v Americe, máme peníze a jsme v bezpečí... To je totiž přesně ten přístup, který chci u lidí změnit."
"Svět je mnohem krásnější a bezpečnější místo, než si myslíte." |
Podle Matta je totiž svět mnohem krásnější a šťastnější místo, než se nám může zdát: "Spousta lidí zná rozvojový svět jenom prostřednictvím charity. Pojedeme jim tam postavit školu, kostel, knihovnu... Já myslím, že je důležité se s lidmi bavit přímo, a to mi moje cesty umožnily. Nesmíte na ostatní koukat shora, nesmíte se k nim chovat, jako že jste bohatší a lepší než oni. Vždyť často jsou lidé v těchto oblastech šťastnější než bohatí u nás."
To je právě i zastřešující koncept Mattova posledního videa, jehož součástí budou i záběry z Prahy. "Dřív jsem byl sponzorem omezen v tom, do kterých zemí mohu cestovat. Nechtěli zkrátka žádné skandály. Takže teď se na tyto země zaměřuji. Je to Afghanistán, Irák, Severní Korea, pásmo Gazy, Saúdská Arábie apod." Ve zprávách o těhle zemích uvidíte vždy jenom násilí, nestabilitu, problémy a konflikt.
Matt Harding v Praze |
Podle Matta je to logické: "Je těžké lidem vysvětlit, že svět vůbec není tak nebezpečné místo, jako to z něj zprávy dělají. A nejen zprávy v USA, ale zprávy všude po světě. Zpravodajství informuje o tom, co se děje. A ty významné události jsou obvykle války, konflikty, exploze, terorismus. Ale každodenní realita těchto 'nebezpečných míst' je jiná.
"Ráno vstanete, jdete do práce nebo do školy jako kdekoli jinde. A jak jsem během svých cest zjistil, svět je mnohem bezpečnější a přátelštější, než si myslíme. Vlastně je teď, v roce 2011, asi bezpečnější, než kdykoli předtím v historii lidstva. Ale lidé to tak necítí, víte? Z toho, co se dozvídáme, to tak nevypadá. Proto chci ukázat jiný pohled na svět."
Za každým z jeho klipů je mnoho lidské dobroty a pomoci místních lidí. "Dřív jsem spoléhal sám na sebe. Ale cestování mne naučilo lidem více věřit. Zvlášť lidem, kteří se mnou přijdou tancovat. Kdokoli, kdo přijde, má myslím určitý pohled na svět a na ostatní lidi, který nás sbližuje. Je to takový filtr, jsou to zkrátka dobří lidé. Můžu jim věřit, můžu je požádat o pomoc. Ještě nikdy mne nezklamali."
Vtípek: Všechno jsem si to vymyslel
Počátkem roku 2009 si Matt připravil přednášku, ve které oznámil, že celé cestování po světě a celé jeho video je habaďůra: "Jak mnozí komentátoři na YouTube již odhalili, celé to video je propracovaný podvod," svěřuje smějícímu se publiku Matt Harding. Ilustruje to grafy o tom, jak náročné bylo sestrojit robotické makety všech těch lidí, kteří tancovali s ním.
Vtip: Byl to vtipV lednu 2009 vystoupil Matt na FORA.tv s přednáškou, kde vysvětluje, že všechny jeho videa jsou: zfalšovaná ve Photoshopu, natočená před modrým plátnem a doplněná robotickými figurínami. Doufal, že každému dojde, že mluví v nadsázce. Místo toho dostal lekci o tom, jak rychle se konspirační teorie šíří internetem. |
S čím ale Matt nepočítal, to byla vřava, která se následně rozpoutala. Jeho vtípek mnoho jednotlivců i médií nepochopilo. Skoro to vypadalo, jako kdyby všichni čekali na podobné odhalení. Mattovi najednou zvonil telefon v jednom kuse, a zdálo se, že se nálepky podvodníka už nezbaví.
"Byl jsem opravdu překvapený. Asi jsem podcenil, jak dokáže internet pokroutit informace. Když se na tu mojí přednášku podíváte, musíte hned poznat, že si dělám legraci. Jenže když se to pak smrsklo na titulek 'Matt oznámil, že to celé byl podvod', tak už si spoustu lidí přečte jen tuhle větu, a pomyslí si: Já to věděl!"
"Ale měl jsem obrovské štěstí. V rámci Macworld si mne novinář David Pogue pozval jako hosta, a ptá se mne, o čem budeme mluvit. A já mu říkám: 'Všichni se zbláznili. Tohle byl šílený den, a můžu si za to sám.' A on se smál, a řekl, že nejlepší bude, když to prostě vysvětlíme. A vyšlo to perfektně. David byl vtipný, video kolovalo a problém byl vyřešen."
Navíc tak Matt získal další fanoušky, kteří si libovali v tom, že vědí něco, co ostatní ne. "Internet si libuje v kontroverzních tématech. A tak tu byli lidé, co už věděli, o co jde, a ti velmi rádi ukážou ostatním, v čem se mýlí a proč. 'To, že to byl vtip, to byl jen vtip,' řeknou, a vlastně tak vzrostl zájem o moje videa."
Na českou kopii mého klipu mne upozornily stovky lidíV roce 2009 se v Česku objevila reklama, která byla fanouškům Matta Hardinga velice povědomá. Mnohé rozčilila natolik, že Mattovi napsali, jestli s tím nechce něco udělat. Na reklamu přišla řeč, když jsme se Matta ptali, proč přijel znovu do Prahy. "Ano, mnoho lidí mi o té reklamě psalo. Jak už jsem ale říkal, nevlastním patent na tancování na různých místech. Kdyby použili můj obličej, moje jméno nebo moji hudbu, tak v tom je problém. Psalo mi asi sto lidí z Česka a byli hodně naštvaní. A tak si říkám, že si tím ta firma spíš uškodila a já se tím vůbec trápit nemusím.  Video Matta Hardinga (2008) a reklama Aquila (2009) V Praze ho naštvala jiná skutečnost. "Když jsem byl minule s přítelkyní, tak mi u nějakého stánku na Václavském náměstí špatně vrátili drobné. Byla to opravdu velká částka a bylo evidentní, že to udělali úmyslně. Když jsem na to prodavačku vzápětí upozornil, jenom řekla, že za to není zodpovědná, protože už byl na řadě někdo jiný. Došlo mi, že to takhle asi dělá často, protože odpověď měla připravenou v angličtině. To mne opravdu namíchlo." |
"Nejvíc mne překvapilo, když jsem svůj klip uviděl v The Daily Show (populární satirický pořad v USA, pozn. red.). Bylo to krátce po zvolení Baracka Obamy, a ukazovali tam oslavy po celém světě. A najednou koukám, že jsem tam já, moje videa a hraje tam moje hudba, do toho prostřihávají oslavy zvolení. Nebyl jsem naštvaný, spíš naopak, potěšilo mne to. Napsal jsem do Daily Show a dali mi lístky zdarma. Ty lístky jsou tedy zdarma i tak, ale já nemusel stát frontu," směje se Matt.
Pobavilo ho také, že jeho klip vybrala NASA jako astronomickou fotografii dne, už proto, že "nejde ani o fotografii, a už vůbec ne astronomickou." NASA ale výběr zdůvodnila: "Štěstí a tanec překračují kulturní a politické hranice a vyskytují se prakticky po celé planetě. Video Matta Hardinga je nádhernou ukázkou toho, že lidi z celého světa spojuje důležité pouto. Štěstí je nakažlivé. Málokdo se na video dokáže podívat a neusmát se u něj."
Budoucnost: nejdůležitější je začít
Když Matt sestavil svoje první video v roce 2005, byl bez práce, v novém městě a o svojí budoucí kariéře neměl ani ponětí. Pojem virální video tehdy ještě neexistoval, vždyť i YouTube byl tehdy v plenkách a videoklipy kolovaly převážně po e-mailu.
"V roce 2006 bylo virální video něco zcela nového, a každá firma nějaké chtěla, jen nikdo nevěděl, jak na to. O pět let později je situace jiná. Firmy mají celé štáby, které vytvářejí virální reklamy, a já jsem pro ně konkurent." Proto také Matt svoje aktuální video financuje z vlastních prostředků
"Prodej triček a knížek trochu pomůže, ale rozhodně nezaplatí cesty a hotely. Naštěstí se změnila situace pro tvůrce obsahu. Proto nepotřebuju sponzora, doufám, že projekt se zaplatí z reklam, které prodám na svém YouTube kanálu." Dosud reklamu nabízet nemohl, protože práva k předchozím klipům drží sponzoři.
"Cestování vás změní. Naučíte se řešit věci na místě, a naučíte se důvěřovat lidem kolem vás." |
Jaký je rozdíl mezi Mattem, který skákal na videu v roce 2004, a tím, co poskakuje v roce 2011?
"Asi deset kilo," směje se Matt. Pak se zamyslí.
"Jasně, že jsem se změnil už jen tím, jak jsem zestárl. Ale hodně vás změní i samotné cestování. Zjistíte, co všechno dokážete, zjistíte něco, co byste doma nikdy nezjistili. Vypadnete z rutiny a vykročíte z toho, co je vám pohodlné. Musíte problémy vyřešit na místě a sami, a naučíte se tak mnohem víc. A tak už vím, že ať narazím na jakýkoli problém, tak si s ním dokážeme nějak poradit. Naučíte se důvěřovat lidem kolem vás, právě díky nim to všechno dobře dopadne, můžete být v klidu."
"Nejdůležitější je začít," vzpomíná Matt na svoje rozhodnutí opustit nudnou práci v roce 2004. "Samozřejmě, k cestování potřebujete i nějaké peníze, ale nejtěžší je říct si, OK, jdu do toho a nevím, co mne čeká. Pak už je všechno jednodušší."
Mattovo třetí video (zveřejněné rok po tomto rozhovoru, v roce 2012):
Aktualizace: Do článku jsme doplnili všechna Mattova videa v jejich aktuálním umístění a podobě.
