Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Fyzika podle očekávání: Nobelovu cenu získali lovci gravitačních vln

  12:51aktualizováno  17:41
Švédská královská akademie ocenila Nobelovou cenu za fyziku pro rok 2017 tři členy týmu, který jako první zachytili Einsteinem předpovězené gravitační vlny. Ze skupiny, která učinila toto nesmírně náročné pozorování, byli oceněni Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne.

Laureáti Nobelovy ceny za fyziku 2017: Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne | foto: Nobel Prize

Nobelova cena za fyziku 2017

Nobelova cena za fyziku 2017

S malým zpožděním předstoupili dnes před televizní kamery zástupci Švédské královské akademie, aby oznámili, kdo si v prosinci přijede do Stockholmu pro prestižní ocenění. Ale ani přes toto zpoždění jejich oznámení nepřineslo velké překvapení.

Cenu si odnášejí tři fyzici, kteří pracovali na projektu LIGO, dvojici zařízení na detekci gravitačních vln stojící v USA. Toto extrémně citlivé zařízení (dost možná to byl vůbec nejcitlivější experiment vůbec) na podzim roku 2015 zachytilo vesmírný signál, který se nám předtím nikdy nepodařilo pozorovat: gravitační vlny.

Nobelova cena za fyziku 2017: Rainer Weiss, Barry C. Barish a Kip S. Thorne

Nobelova cena za fyziku 2017: Rainer Weiss, Barry C. Barish a Kip S. Thorne

Od té doby se pozorování podařilo třikrát zopakovat, naposledy už ve spolupráci s podobným evropským zařízením Virgo, což umožňuje velmi výrazně zvýšit přesnost pozorování a určit, z kterého přesně místa na obloze signál přichází, čímž se značně zvyšuje pravděpodobnost, že se nám děj na místě podaří sledovat i jinými teleskopy.

Srážka černých děr

Srážka černých děr

Gravitační vlny jsou „ozvěnou“ velkých gravitačních procesů. Protože gravitace je v porovnání s ostatními základními fyzikálními silami velmi slabá (ale dokáže působit na velké vzdálenosti), jsou i její vlny slabé, téměř neznatelné. První pozorování proto zachytilo (a to ještě ne zcela jasně) jednu z nejdramatičtějších vesmírných událostí, jaké si můžete představit, srážku dvou černých děr. Gravitační vlny dost silné na to, abychom je mohli alespoň jen teoreticky zachytit, totiž vznikají jen při velkém zrychlení opravdu masivních objektů.

Není pochyb, že zachycení těchto vln je jedním z největších úspěchů fyziky posledních desetiletí, zhruba na úrovni potvrzení existence Higgsova bosonu v roce 2012. Fyzici a astronomové nyní poprvé jasně vidí, že existuje nový a zatím nepoužívaný způsob, jak nahlédnout do vesmíru na objekty, které jsme zatím přímo vůbec pozorovat nemohli, například právě černé díry.

Koho vybrat?

Záběr z instalace nového laseru do experimentu LIGO během jeho modernizace na...

Záběr z instalace nového laseru do experimentu LIGO během jeho modernizace na Advanced LIGO

 Podobně jako v případě objevu Higgsova bosonu na urychlovači LHC musel mít Nobelův výbor jisté starosti s tím, kdo přesně cenu dostane. Ocenění vznikalo v dobách, které z dnešního pohledu můžeme označit za dřevní - vědci pracovali v malých týmech, poměrně často dokonce v podstatě jako jednotlivci a byli schopni produkovat špičkové objevy. To je dnes téměř vyloučené a vytváření velkých týmů je nezbytností. Na projektu LIGO pracuje více než tisíc odborníků, cenu však mohou dostat maximálně tři.

Ovšem volba Rainera Weisse byla asi poměrně jasná. Pokud LIGO má nějakého „otce“, bude to nejspíše on. Weiss postavil první prototyp detektoru a mimo jiné odvedl ohromný kus práce při hledání možných rušivých signálů a způsobů, jak je z měření „odečíst“. To je naprosto klíčové pro úspěch experimentu.

Efekt gravitačních vln

Efekt gravitačních vln

Princip detekce gravitačních vln

Princip detekce gravitačních vln

LIGO je tak citlivý, že naměří celou řadu signálů na podobné frekvenci jako očekávané gravitační vlny, které naprosto přehluší to, co hledáme. Weiss se svými kolegy připravil velmi komplexní a přitom spolehlivé metody, které umožňují dostatečnou část šumu odstranit. Na Zemi to nejde úplně, a tak zachycený signál není úplně čistý, ale alespoň na detekci vln samotných to stačí. Fyzici doufají, že další gravitační observatoře by mohly vznikat ve vesmíru, kde je rušivých vlivů podstatně méně.

Thorne je inspirující teoretik, který ukázal, jak by mohl vypadat signál z astronomických zdrojů a jak citlivý by vlastně detektor měl být, aby měl šanci něco naměřit. Barry Barish se k projektu dostal podstatně později než jeho kolegové, a to zhruba v polovině 90. let. Byl však hybatelem „upgradu“ detektoru LIGO na jeho současnou podobu označovanou jako „Advanced LIGO“ (pokročilé LIGO), která byla pro úspěch projektu klíčová. Dnes už víme, že detektor ve své původní podobě jednoduše nebyl dostatečně citlivý a nemohl gravitační vlny zachytit.

Autor:



Nejčtenější

Být první nestačí. Spermie musí projít záhadným „pracovním pohovorem“

Vajíčko si podle některých vědců aktivně vybírá, kterou spermii vpustí k...

Spermie vyrážejí k vajíčku a ta nejrychlejší spermie vajíčko oplodní. Přibližně tak si většina lidí představuje...

Šetřily i na údržbě, krach musel přijít. Poslední let Pan Am z Prahy

Boeing 727-235 s registrací N4731 a jménem Clipper Allert, který jako poslední...

Legendární aerolinky Pan American definitivně skončily, oznámily 4. prosince 1991 světové agentury. Onoho dne před 26...



Vědci po 37 letech nastartovali motor a hned ten na nejvzdálenější sondě

Voyager 1

Vesmírná sonda Voyager se nyní pohybuje na hranici sluneční soustavy, a je to tak nejvzdálenější objekt, který kdy...

Certifikace nemusí stačit. Nové TV možná brzy nezvládnou všechny funkce

Informace o přítomnosti HbbTV služeb dané stanice v DVB-T vysílání

České radiokomunikace již déle něž rok testují televizní přijímače a set-top boxy pro nové pozemní vysílání. Aktuální...

Rozhodněte: bude nejlepším smartphonem iPhone X, Samsung S8 nebo jiný?

Mobil roku

Hlasujte v jubilejním 20. ročníku ankety Mobil roku. Vyberte nejlepší letošní smartphone a vyhrajte jednu z...



Další z rubriky

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...

Být první nestačí. Spermie musí projít záhadným „pracovním pohovorem“

Vajíčko si podle některých vědců aktivně vybírá, kterou spermii vpustí k...

Spermie vyrážejí k vajíčku a ta nejrychlejší spermie vajíčko oplodní. Přibližně tak si většina lidí představuje...

VÝZKUM: Kdo zemře a kdo bude žít? Pomozte naprogramovat samořídící auto

Chodci na silnici (ilustrační foto)

Auta bez řidiče budou muset nejen rozpoznávat dopravní situace nebo znát předpisy, ale v krajních případech také...

Co chlapovi pod stromeček?
Co chlapovi pod stromeček?

Přečtěte si hned 35 tipů na dárky k Vánocům



Najdete na iDNES.cz