Nobelovu cenu za chemii získali tvůrci evoluční chemické revoluce

  13:02aktualizováno  13:02
Nobelovu cenu za chemii pro rok 2018 získali odborníci, kteří dokázali ve zkumavce zrychlit evoluci a využít ji k vývoji nových chemikálií nebo léčiv. Polovinu ceny si odnáší F. Arnoldová (USA), po čtvrtině G. Smith (USA) a G. Winter (Velká Británie).

Stejně jako v případě Nobelovy ceny za fyziku pro rok 2018 také u chemické „nobelovky“ se cena dělila na dvě poloviny.

Polovinu ceny získala Američanka Frances Arnoldová, která je vystudovaná strojní inženýrka, ale především průkopnice v oboru tzv. řízené evoluce, především při vývoji nových či lepších enzymů. Enzymy jsou velká skupina látek, které dokážou zprostředkovat chemické reakce a zvyšovat jejich účinnost. Mají celou řadu využíti v chemii či medicíně a jejich vývoj má tedy vysokou prioritu v průmyslu i vědě. 

Bohužel naše znalosti nejsou takové, abychom dokázali vytvořit nový, účinný enzym „na přání“ podle našich představ. Musíme do značné míry pracovat s tím, co příroda za miliardy let evoluce postupně vytříbila - či spíše museli jsme. Arnoldová, samozřejmě za přispění řady dalších kolegů, na které se v ceně nedostalo, přišla se skutečně fungující a robustní metodou řízení evoluce podle přání člověka. 

Nezní to možná složitě, ale Arnoldová musela nejen přijít na to, jak evoluci „vnutit“ cíl (v přírodě žádný nemá, v řízené evoluci to může být např. „rychle se navaž na látku X“), ale také najít nástroje, které by dokázaly uskutečnit tento proces v lidských (a ještě lépe průmyslových) časových měřítkách; nikdo z nás nemá čas čekat na výsledek stovky let. Vytvořila tedy metody, jak do struktury dané chemické látky rychle zavádět celou řadu změn, pak změněné struktury rychle „namnožit“ a jejich účinky ověřovat. 

Již první publikace ovšem ukázaly, že její „náhodná“ metoda poskytuje výsledky, jakých „inteligentní design“ (alespoň při dnešní úrovni znalostí) nedokáže dosáhnout. A nejde jen o zvyšování účinnosti, dnes s pomocí řízené evoluce lze vyrábět enzymy, které umožňují v přírodě jinak nedosažitelných reakcí. 

Zbylí dva letošní laureáti pracovali na poněkud jiných problémech - a také každý zvlášť. George Smith přišel s metodu, jak přinutit jednoduché viry (bakteriofágy), aby vyráběly látky na přání, a jak je potom doslova za tuto vyrobenou látku poměrně jednoduše „ulovit“ a látku z nich získat. 

Křišťálová lupa

Gregory Winter Smithovu metodu upravil tak, aby ji bylo možné využít v řízené evoluci protilátek. Což možná není až tak zajímavé, ale jen proto, že málokdo z nás si uvědomuje, jak široké využití protilátky vlastně mají. Podle Nobelova výboru se 11 z 50 dnes nejprodávanějších léků vyrábí právě s pomocí této metody.

V roce 2017 Nobelovu cenu za chemii získali tři odborníci na zobrazování nejmenší mašinérie života. Jaques Dubochet, Joachim Frank a Richard Henderson pracovali na tzv. kryoelektronové mikroskopii, což je velmi zjednodušeně řečeno metoda, díky které lze elektronovým mikroskopem zkoumat i živé tkáně.  

Autor:


Nejčtenější

Skrytý mechanismus zničil obraz za 30 milionů. Záhadný Banksy ukázal zuby

Banksy do svého obrazu zabudoval skartovačku.

Banksy, jeden z nejznámějších a zároveň nejzáhadnějších umělců, znovu šokoval umělecký svět. Ani ne tak úspěchem v...

Afrika do Evropy narazí, shodují se vědci. Budoucnost však zůstává záhadou

Předpověď budoucího pohybu kontinentů Christophera Scoteseho.

Zatímco rekonstrukce minulosti pohybu kontinentů je skutečná věda, jejich predikce je spíše koníček či spekulace....



Jeho fotky jsou až neskutečně nádherné. Podívejte se, jak vznikají

Kalendář 43. výsadkového praporu - Nic nepotěší potápěče průzkumného týmu po...

Jeho fotky výsadkářů z Chrudimi viděl téměř každý. Vypadají jako vystřižené z toho nejdražšího hollywoodského akčního...

Podívejte se, kdy vám vypnou současné televizní vysílání a co s tím udělat

Nelamte si s DVB-T2 hlavu. Vše podstatné se dozvíte níže.

Současné pozemní digitální televizní vysílání má před sebou poslední měsíce života. První vysílače budou vypnuty již...

Start lodě Sojuz MS-10 se nezdařil, modul s posádkou nouzově přistál

Start Sojuzu MS-10 z Bajkonuru 11. října 2018.

Čtvrteční start lodě Sojuz MS-10 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu se nezdařil. Kvůli závadě na nosné raketě Sojuz...

Další z rubriky

Mnichov s odstupem 80 let: co vedlo k okleštění Československa

Československá veřejnost demonstruje v září 1938 odhodlání k obraně vlasti.

Přesně před osmdesáti lety byla podepsána mnichovská dohoda. Události, které nám mohou přinést poučení i dnes. Přečtěte...

Úplně nový typ léku. Nobelovu cenu získali „bojovníci“ proti rakovině

Nobelova cena za medicínu udělaná v roce 1962 Francisu Crickovi za jeho podíl...

Nobelovu cenu za medicínu získali Američan James Allison a Japonec Tasuko Honjo, jejichž výzkum otevírá nové možnosti v...

Co čeká vesmír a lidstvo? Projděte si dalekou budoucnost a zanechte vzkaz

Budoucnost

Díky práci vědců a výzkumníků můžeme předpovídat, co čeká vesmír v daleké budoucnosti. Kromě toho se podíváme i na...



Najdete na iDNES.cz