Úplně nový typ léku. Nobelovu cenu získali „bojovníci“ proti rakovině

  12:03aktualizováno  12:03
Nobelovu cenu za medicínu získali Američan James Allison a Japonec Tasuko Honjo, jejichž výzkum otevírá nové možnosti v boji s rakovinou. Oba přispěli k současnému boomu léčebné metody, která necílí přímo na nádorové buňky, ale na imunitní buňky našeho těla.

Takzvaná imunoterapie v principu není nic složitého ani nového. Základní myšlenka imunoterapie nádorových onemocnění je jednoduchá: lékaři naučí buňky pacientova imunitního systému, aby bojovaly s rakovinou. O něco takového se lékaři pokoušeli už na konci 19. století; například v roce 1891 jistý William Coley vpichoval do nádorů pacientů bakterie v naději, že imunitní systém se proti nim začne bránit a přitom zničí i nádor. 

Ale tak jednoduché to bohužel nebylo. Klíčové „zbraně“ imunitního systému jsou vůči nádorovým buňkám do značné míry slepé (například i proto, že nádory vytváří bílkoviny, které tlumí činnost těchto buněk). Téměř žádný výsledek nepřinesla ani desetiletí vývoje vakcíny proti rakovině. 

Po dlouhých desetiletí neúspěchů však nyní celá řada odborníků - evidentně včetně členů Nobelova výboru - cítí, že se situace změnila. Do značné míry právě díky letošním nobelistům. Oba se zasloužili významnou měrou o to, že dokážeme ovlivňovat sílu reakce imunitního systému na rakovinu; obrazně řečeno, že ho dokážeme „odbrzdit“. 

Příliš silná reakce naší obrany na podněty může být často problematická a způsobuje celou řadu zdravotních potíží (různých autoimunitních onemocnění). Ale proti rakovinám se naše tělo naopak nebrání a i když se ho vědci pokusili naučit nádorové buňky poznat a zasahovat proti nim, „obrana“ nebyla dostatečně účinná. 

Allison se v 90. letech minulého století věnoval zkoumání bílkoviny CTLA-4, která reguluje imunitní odpověď T-buněk (T-lymfocytů), tedy buněk, které hledají nebezpečné částice a pak je fyzicky ničí. Je to poměrně riskantní způsob obrany, který se snadno může vymknout kontrole. Samotná obrana pak někdy může způsobit větší škody než útočník. V roce 1997 pak publikoval práci, ve které ukázal, že je možné (tedy alespoň v laboratoři a u myší) vyrobit protilátku, která se naváže právě na bílkovinu CTLA-4 a odstraní tak částečně její zábrany. 

Nabízela se tak logicky možnost, že správně „naučené“ imunitní buňky by mohly velmi účinně likvidovat i nádory. V následujících letech se ukázalo, že tento systém na rozdíl od mnoha jiných nadějných postupů, které skončily v zapomnění, funguje nejen u myší, ale i lidí a může se začít používat v klinické praxi. 

Tasuku Honjo pracoval nezávisle na Allisonovi a v 90. letech objevil další imunitní „brzdu“, bílkovinu PD-1. I jeho objev se postupně přesunul do klinické praxe a v posledních letech výrazně mění vyhlídky stávajících i budoucích pacientů s dříve velmi často smrtelnými typy rakoviny, jako je rakovina plic či nádory kůže (melanomy). 

Všechno samozřejmě není jen růžové. Hrátky s imunitním systémem nejsou bez rizika a například ve zkoušce prvního v USA schváleného přípravku založeného na využití Allisonovým týmem objevené bílkoviny CTLA-4 (přípravek ipilimumab) sedm z 540 účastníků zemřelo z příčin poruchy imunitního systému. A celých 15 procent mělo vážné nebo velmi vážné vedlejší příznaky. (To je větší podíl než těch, kteří se rakoviny zbavili úplně: těch bylo osm procent. Statisticky ovšem život pacientů prodlužuje.) 

Ovšem u rakovin, pro které žádnou jinou léčbu v podstatě nemáme, to byl stejně velký úspěch. Navíc existuje reálná šance, že terapie se budou zlepšovat. Vedlejší účinky se pomalu daří odbourávat či alespoň snížit podíl pacientů, které je pociťují.  

01.října 2018 v 11:31, příspěvek archivován: 01.října 2018 v 11:44

BREAKING NEWS The 2018 #NobelPrize in Physiology or Medicine has been awarded jointly to James P. Allison and Tasuku Honjo “for their discovery of cancer therapy by inhibition of negative immune regulation.” https://t.co/gk69W1ZLNI

Dnes se metoda u některých rakovin a v některých zemích používá a probíhá celá řada klinických zkoušek, které mají ověřit, jak nejlépe (v kombinaci s jakými dalšími postupy, látkami atd.) funguje. Byť už tedy mění způsob léčby u některých rakovin, zatím tedy můžeme celkem bezpečně říci jen to, že její přesný potenciál není v tuto chvíli jasný. 

Aktualizace: Do článku jsme doplnili podrobnosti. Opravili jsme nepřesnou formulaci, ze které se mohlo zdát, že imunoterapie je vždy spojena s genetickou modifikací buněk imunitního systému - tak tomu rozhodně není. Tento postup se používá pouze v některých velmi experimentálních metodách. 

Autor:


Nejčtenější

Nelíbí se mi, kam se internet vydal, říká vynálezce WWW. Chce to změnit

Tim Berners-Lee představuje vizi nového, decentralizovaného internetu...

V roce 1990 spustil první webový server a odstartoval tak revoluci. Díky němu se internet rozšířil do celého světa, do...

Mučení a vraždu novináře prý nahrály hodinky Apple. Nejspíš to bylo jinak

Apple Watch 2

Údajná vražda opozičního saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího na konzulátu v Turecku vyvolává mezinárodní...



Ve věku 65 let zemřel na rakovinu Paul Allen, s Gatesem založil Microsoft

Paul Allen na snímku z prosince 2017.

Ve věku 65 letech zemřel v pondělí spoluzakladatel firmy Microsoft Paul Allen. Miliardář, filantrop a hledač lodních...

Návrat „imperialistického brouka“? Výzkumný program USA vzbudil obavy

Program „Hmyzí spojenci“ má změnit škůdce v pomocníky v zemědělství.

Skupina vědců v časopise Science varuje před možným zneužitím amerického výzkumného programu, který vyvíjí zcela nový...

Grafika snů: podrobné srovnání RTX 2080 s GTX 1080Ti

Porovnání grafických karet s čipem Nvidia GeForce RTX 2080 a GTX 1080Ti (vpravo)

Porovnali jsme novou grafickou kartu RTX 2080 s předchozí špičkou GTX 1080Ti. Výsledky jsou zajímavé a ačkoli v mnoha...

Další z rubriky

Nobelovu cenu za chemii získali tvůrci evoluční chemické revoluce

Frances Arnoldová, Geore Smith a Gregory Winter dostali Nobelovu cenu za chemii...

Nobelovu cenu za chemii pro rok 2018 získali odborníci, kteří dokázali ve zkumavce zrychlit evoluci a využít ji k...

Návrat „imperialistického brouka“? Výzkumný program USA vzbudil obavy

Program „Hmyzí spojenci“ má změnit škůdce v pomocníky v zemědělství.

Skupina vědců v časopise Science varuje před možným zneužitím amerického výzkumného programu, který vyvíjí zcela nový...

S viry v těle a komunisty za zády. Život profesora Ctirada Johna

Imunolog a mikrobiolog Ctirad John na snímku z března 2009

V pátek 12. října zemřel profesor Ctirad John, legenda české imunologie, ve věku požehnaných 98 let. Sám se nepovažoval...



Najdete na iDNES.cz