Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


KVIK: Za Nobelovu cenu je méně aut Ferrari. A jak vznikla neznámá „x“

aktualizováno 
Finanční odměna, kterou získávají nobelisté za ocenění, se snižuje. Za to, že neznámou v rovnicích a jinde označujeme písmenkem x, vděčíme Španělům. V USA přišli o sbírku mozků, protože se jim rozmrazila.

Kolik takových aut si za peněžní odměnu mohou dovolit nositelé Nobelovy ceny? | foto: Jaroslav Halamka, iDNES.cz

Kolik ferrari si koupíte za Nobelovu cenu? Letos méně
Ekonomická krize si doslova vybrala daň i na nejznámější vědecké ceně vůbec. Její výše je dvacet procent. Letošní nositelé ceny dostanou finanční odměnu o dva miliony švédských korun nižší než loňští laureáti, oznámila Nobelova nadace. Původní výše finanční části ceny činila deset milionů švédských korun, což je zhruba necelých 29 milionů korun českých.

Příčina je prostá: výnosy z kapitálu nadace klesají a výhledy nejsou růžové. Výbor raději přikročil ke snížení výše odměny spojené s cenami, aby zůstalo i na laureáty ze vzdálenější budoucnosti. Jde o první snížení finanční odměny od roku 1949 (více čtěte zde).

Většina z nás je před Nobelovou cenou v bezpečí, tak nás zpráva nemusí děsit. Některých lidí se ovšem bolestně dotkla. Jeden nejmenovaný strukturální biolog si (zřejmě) v žertu postěžoval reportérce časopisu Nature: takto si prý nebude moci dovolit své vysněné ferrari, až cenu dostane. Časopis, který se kromě zveřejňování vědeckých prací věnuje i zpravodajství z vědeckého světa, se rozhodl vyjít vstříc svému publiku.

Na jeho blogu se tak představil nový ekonomický index nazvaný NNPFBI (Nature Nobel Prize Ferrari Buying Index). Možná přibližně přeložitelný jako Nature Index kupní síly Nobelovy ceny v ekvivalentech ferrari (čili NIKSNEF).

Index ukazuje, kolik kabrioletů Ferrari 458 Italia Spider z roku 2012 by si laureáti mohli koupit, pokud by kupovali za cenu doporučenou výrobcem (257 tisíc dolarů, čili zhruba 5,4 milionu korun). Ceny jsou samozřejmě reálné, nikoliv nominální.

Nature Index kupní síly Nobelovy ceny v ekvivalentech Ferrari (NIKSNEF)

Index má hodně vad. Například údaje o reálné síle švédské koruny před rokem 1953 jsou jenom hodně přibližné. Nezohledňuje ani to, že Nobelova cena se dnes obvykle uděluje dvojicím nebo trojicím vědců, takže je nutné počítat s dělením. Ale to není potřeba autorce vyčítat, i tak před jejím nápadem smekáme.

 Na Harvardu roztály mozky
Opravdu smolnou ránu dostal výzkum mozku v největší bance lidských mozků na světě. V mrazácích Harvardovy univerzity došlo k nevratnému poškození 147 uskladněných lidských mozků, včetně vzácných 53 mozků od dárců trpících autismem. "To je nepředstavitelná škoda," říká patolog Radoslav Matěj z Thomayerovy nemocnice. "Podobně vzácné vzorky se počítají na desítky na celém světě." V ČR například žádná mozková banka není.

Orgány byly zakonzervovány při -79 stupních Celsia, aby došlo co k nejmenšímu poškození tkání, včetně chemických informací, které v sobě nesou. Když ale 31. května obsluha otevřela dveře mrazáku, s úděsem zjistila, že ten nejméně tři až čtyři dny nefunguje. Byť teploměr na dveřích stále ukazoval -79 °C a poplach nevyhlásilo ani jedno ze dvou na sobě nezávislých čidel, které mají teplotu sledovat, uvnitř panovala teplota zhruba 7 °C.

Škoda je o to větší, že shodou okolností se do mrazáku přesunuly i mozky z vedlejších boxů. Konsolidace proběhla proto, aby byly mozky připraveny pohromadě pro následné výzkumné práce. I když vyšetřování celé události ještě není u konce, cizí zavinění je zřejmě velmi nepravděpodobné a jde jen o příklad neuvěřitelné smůly.

Proč se neznámé v algebře říká "x"?
A na závěr vysvětlení původu znaku "x", který se využívá k označení v algebraických rovnicích posledních tisíc let. Terry Moore si ve své TED přednášce všímá, že rozdíl mezi arabskými a španělskými hláskami ovlivnil algebru celého západního světa. Když v 10. století dorazila arabská algebra do Španělska, nedokázali Španělé vyslovit arabské písmeno šín, označující v rovnicích neznámou (doslova: "něco nedefinovaného"). Španělé, kteří zvuk "š" nemají, hledali podobný zvuk v řečtině a našli písmeno Chí, podobající se latinskému x. Latina jako lingua franca tehdejší doby zvítězila a právě latinské "x" se v matematice rozšířilo do celého tehdejšího akademického světa a zachovalo se až dodnes.

"Takže máme odpověď na to, proč používáme 'x' pro označení neznámé," uzavírá Terry Moore. "Je to proto, že Španělé neumějí říci 'š'."

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vizualizace struktury diskuze Kialo.com
Dá se na internetu diskutovat rozumně? Platforma Kialo to chce zkusit

Nová platforma chce nabídnout nástroj pro racionální debaty. Snaží se o to především strukturováním diskuze a upřednostňováním podepřených argumentů.  celý článek

Výpadek Facebooku 11.10.2017.
Je snad konec internetu? Facebook i Instagram mají výpadky

Uživatelé v USA i jinde na světě hlásí nedostupnost sociálních sítí Facebook a Instagram.  celý článek

Nová dvoutisícová bankovka má na líci kosmodrom Vostočnyj, na rubu je most ve...
Chystá se ruská digitální měna. Kryptorubl nebudou uživatelé těžit

Digitální měna, která má poněkud jiná pravidla, než jsme si zvykli, vzniká v Rusku. Zcela pod kontrolou ji bude mít stát.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.