Zkusme si odhadnout, co můžeme do roka až dvou najít pod kapotou současných notebooků. Neočekávejte od nás věštění z koule ani prognostiku - hlubší pohled na budoucnost našich tradičních notebooků zvládneme i bez černé magie. Většinu z indicií nám nabízí současnost již nyní: začněme procesory, u kterých je vývoj zatím nejpřekotnější, ale stále více naráží na teplotní hranice a výkonovou výzvu - na co využít výkon nejrychlejšího Pentia 4?
Prezident Intelu Ottelini nám předvádí budoucnost na konferenci IDF: ještě letos dosáhne Pentium 4 taktu 3 GHz a s předstihem před jedinou vážnou konkurencí tak prorazí další symbolickou hranici. To však pro notebookový trh nebude zcela nejpodstatnější - ačkoliv již dnes je možné zahlédnout speciálně chlazený procesor Pentium 4, který se díky špičkové péči nejlepších inženýrů Intelu cítí zcela při síle i v taktu 4,7 GHz, pro notebooky bude rozhodující druhý projekt Intelu, který klade méně důrazu na špičkový výkon, a více na celkovou výkonost systému v kritickém trojúhelníku výpočetní výkon - termální emise - tržní cena.
Pod projektem Banias se skrývá efektivnější procesor a čipová sada, které by měly notebookům zajistit dlouhou dobu výdrže na akumulátory, nízkou tepelnou ztrátovost a solidní výkon. Již jednou však Intel začal s vývojem podobného projektu, a nežli začal žít svým vlastním životem, byl dohoněn klasickou technologií procesorů Pentium II a III - uvidíme, zda Pentium 4-M neprokáže projektu Banias podobnou macešskou službu. Protože informací je zatím pomálu, můžeme jen spekulovat, zda v Banias projektu je zahrnuta i integrace bezpečnostní LaGrande technologie (LT), díky které bude přímo v procesorech zabudována podpora pro systémy ochrany dat a bezpečnostní algoritmy.
K vývoji podobných procesorů by mohla sloužit současná technologie, která jak dokazuje věčný konkurent AMD, ještě zdaleka nedosloužila - za použití běžných výrobních postupů se podařilo vyrobit nejmenší současný tranzistor. Tranzistory tohoto miničipu měří deset nanometrů, díky tomu jsou takřka šestkrát menší nežli nejmenší sériově produkované tranzistory. AMD si od tohoto inovovaného postupu slibuje především podstatně vyšší integraci - a výtěžnost produkce: na stejném kousku křemíku, který dnes pojme 100 miliónů tranzistorů, by v nedaleké budoucnosti mohl při obdobných nákladech být čip s rovnou miliardou tranzistorů. Technologie, kterou vyvinuli ve spolupráci s University of California je tak velmi pravděpodobným kandidátem na příští generaci CMOS produkce čipů, který by měl zaručit dostatečnou rezervu pro příštích deset let.
S nástupem stále rychlejších čipů již brzy začne dosluhovat sběrnice PCI, která má za sebou roky nerušené, takřka monopolní existence, což lze bez nadsázky v rychle se měnícím prostředí označit za grandiózní úspěch (aniž by jím někdo trpěl), pro budoucnost se již začínají projevovat omezení daná starším designem. Nástupcem má být PCI Express, který by měl od roku 2004 převzít žezlo nad komunikací s periferiemi - v červenci byla přijata oficiální specifikace skupinou PCI-SIG. Nyní se Intel snaží "popohnat" návrháře, aby neotáleli s designem nových komponent využívajích odsouhlaseného PCI Express standardu: dal podnět k založení vývojářské sítě, která již zahrnuje přes 30 významných výrobců komponent - od ATI a Agilent přes FoxConn, LSI a NEC až po nVidii, S3, Trident či Tektronix.
Pokud vše vyjde podle plánů Intelu, v roce 2004 by měla sběrnice PCI Express opanovat zařízení od handheldů až po servery, díky méně vývodům, menší velikosti dosahovat nižších nákladů a menších signálových interferencí, díky čemůž bude možné dosahovat na jednotlivých bodech průtoku zpočátku kolem 2,5 Gbit/s, později až ke 20 Gbitům - s 32 nezávislými cestami a taktem 2,5 GHz (oproti současným 33 MHzům). Ale minulost se s námi nerozloučí tak rychle - ve stolních počítačích a ještě spíše v noteboocích budou nadále koexistovat oba standardy, resp. všechny tři. Do "party" patří i též v červenci odsouhlasená PCI X sběrnice, specifikace 2.0.
Zajímavý bude osud AGP sběrnice - ta jako první vznikla právě kvůli "zácpám" na PCI sběrnici, protože enormním nárokům současných grafických adaptérů byla nízko taktovaná sběrnice společná všem periferiím příliš úzká. Avšak s enormní výkonnovou rezervou PCI Express sběrnice by tak mohl nastat opačný proces - návrat zpět k jednotné systémové sběrnici pro všechny aplikace, v každém případě tomu tak naznačuje dobrovolná účast takřka všech, kdo mají v grafice co říci, ve vývojářské síti Intelu.
V pamětích je zatím jasno - ještě si stačí své místo na slunci zasloužit DDR 333 MHz, rychle následované zatím neoficiální, ale již podporovanou DDR pamětí na 400 MHzích, kterou nahradí DDR II standard. O Rambusu a RIMM pamětích jsme již dlouho neslyšeli, ale stále se nevzdává - jsou uváděny nové základní desky a rychlejší paměti - ale do notebooků se na rozdíl od rychlého vstupu DDR na 95 procent nedostane.
Nejpomalejší komponentou v srdci stroje nadále zůstanou pevné disky - sice se na obzoru rýsuje slibný vývoj, ale jak je již zvykem, pouze se slabším dopadem v mobilní branži: Maxtor již nyní uvádí na trh disky s kapacitou až 320 GB při 5400 otáčkách za minutu a 250 GB se 7200 ot/min. Vzhledem k vysokému datovému průtoku obě řady podporují ATA133 a SerialATA rozhraní, které si však musí ještě najít cestu do mobilních zařízení. Hudbou velmi daleké budoucnosti zůstávají jak zmíněné kapacity, tak extrémní výkony též právě uvedené řady Atlas 15K s Ultra320 SCSI rozhraním, 15 tisíci otáčkami a stabilní přenosovou rychlostí až 75 MB za vteřinu. Při této rychlosti otáček a přístupovém času pouze 3,2 milisekundy je pochopitelná "nízká" kapacita 18, 36 a maximálních jen 73 GB. Toto vše se promítne do notebookových disků spíše jako vzdálená ozvěna - z dnešních špičkových otáček 5200 až 5400 otáček vzroste rychlost 2,5" disků na cca 6500 - 7200 otáček, při růstu kapacity ze současných maximálních 60 - 80 GB na realisticky nejvýše 160 - 220 GB v průběhu následujích dvou let.
V grafické oblasti se dočkáme (konečně) vlny 3D akcelerátorů, které se notebookům dlouhou dobu vyhýbaly - a ačkoliv bude jejich výkon limitován nižším taktem mobilních procesorů a omezeními danými úsporným tepelným návrhem, lze očekávat všechny technologie, které známe ze stolních počítačů: s příchodem nového GeForce kinematické efekty, reálnější 3D prostředí a masová podpora nejdříve DirectX 8.1 (v současnosti díky čipu ATI Mobility Radeon a GeForce 4 Go) i v levných noteboocích, a s rostoucím rozšířením notebooků do domácností jako jediný počítač i stále běžnější integrace úsporných verzí špičkových stolních akcelerátorů s nižšími takty a menší grafickou pamětí - za rok až dva tak můžeme v notebooku nižší střední třídy očekávat čip s výkonem někde mezi Radeonem 9000 až 9700 (GF4MX či lepší Go až "GF5MX"), s 32 až 128 MB paměti a úsporným mechanismem, který bude schopen variabilně vypínat části čipu podle jejich skutečného použití. Na 2D výkonu v běžných aplikacích se toho již příliš nezmění - jen přibude více rozhraní pro výstup na televizi a digitálně na displej, k současnému VGA výstupu.
Prohlídku základů klasického notebooku (odhlížíme prozatím od tabletů, které by však mohly za dva roky být na podobné úrovni jako dnešní notebooky, při hmotnosti poloviční a vyšší použitelnosti) ukončíme optickými mechanikami: SONY letos na podzim uvede první kombinované DVD zapisovací mechaniky, které budou podporovat formáty napříč různými standardy a kvazistandardy: DVD+RW, DVD+R, DVD-RW a DVD-R formát vše v jednom. Zápis by měl probíhat čtyřnásobnou rychlostí na (speciální vysokorychlostní) DVD-R média, pro ostatní zbývá nižší 2,4x zápis na DVD+RW/+R a přepis "jen" 2x DVD-RW. Nezapomělo se ani na klasiku: 24x CD-R zápis a 10x CD-RW přepis.
Podobné mechaniky by se mohly objevit během roku a půl i v noteboocích - první zapisovací DVD mechanika ve slim formátu pro notebook je již také ve výrobě, zatím však vzhledem k cenám, které teprve teď dosáhly rozumné úrovně pro CD-R/RW mechaniky, o ni (pochopitelně) není přílišný zájem. Přesun zde tak bude pomalejší - DVD zápis a přepis bude i za dva roky vyhrazen spíše pro vyšší střední a high end třídu, ale zcela všudypřítomnou bude kombinace DVD/CD-RW mechaniky, která vytlačí na smetiště dějin i dinosaura počítačového věku - disketu!
Doufám, že se Vám náš místy techničtěji zaměřený náhled do budoucna, s hlavou v oblacích a nohami pevně v současné realitě, líbil - a za dva roky můžeme společně zhodnotit, nakolik jsme se v odhadech a předpovědích strefili či mýlili.
