Světová digitální knihovna

Světová digitální knihovna | foto: Technet.cz

Nová digitální knihovna nabízí vyhledávání ve světových bibliotékách

Světovou digitální knihovnu, jak je projet nazván, nyní podporuje více než třicet organizací. Zpočátku bude nabízet vyhledávání v sedmi světových jazycích: angličtině, francouzštině, španělštině, portugalštině, ruštině, čínštině a arabštině.

Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) se sídlem v Paříži dnes spouští internetovou Světovou digitální knihovnu, která má umožnit milionům zájemců dostat se do archivů velkých mezinárodních i národních knihoven.

Na projektu se společně s UNESCO podílí ještě 32 dalších partnerských institucí, a to především americká Kongresová knihovna, která s nápadem na jeho uskutečnění přišla v roce 2005 a také jej s technickou pomocí Alexandrijské knihovny zrealizovala.

UNESCO, které označilo knihovny za další prostředek ke vzdělávání po ukončení školní docházky, vyjádřilo naději, že projekt rozšíří porozumění mezi kulturami a zpřístupní kulturní pokladnici světa lidem, kteří jiné možnosti k nahlédnutí do ní nemají. Studijní materiál, který má být k dispozici, má sloužit nejen studentům a vyučujícím, ale i širokému publiku.

Světové virtuální knihovny

 - Google Book Search Největší světový internetový vyhledávač Google spustil tento portál uzpůsobený pro vyhledávání knih koncem roku 2004. Program byl vyvinut rychle díky spolupráci velkých univerzit zejména z USA. Nyní v něm lze vyhledat až sedm milionů digitalizovaných knih.

Po zadání například názvu knihy vám Google vyhledá její vydání, nabídne obsah, krátkou ukázku, odkazy na recenze a související webové stránky a vědecké práce. Díla, na něž se nevztahuje autorské právo, která jsou v elektronické podobě, vám server nabídne ke stažení. Z českých autorů lze zde najít díla například Milana Kundery, Josefa Škvoreckého, Boženy Němcové, Jaroslava Haška či Ludvíka Vaculíka.

Po problémech kolem autorských práv se loni na podzim podařilo této kalifornské firmě po třech letech zdlouhavých soudních sporů dohodnout s hlavními americkými držiteli autorských práv. Google se zavázal zaplatit poplatek ve výši 125 milionů dolarů, který bude využit na vytvoření Registru knižních práv (Book Rights Registry), vyřešení stávajících požadavků autorů a vydavatelů a úhradě právních poplatků. V současné chvíli dohoda čeká na soudní schválení.


 - Europeana Projekt Evropské unie, který má pomocí internetu uchovat a zpřístupnit evropské kulturní dědictví, zahrnující literaturu, obrazy, hudební díla, ale i filmy či rozhlasové pořady, byl spuštěn loni 20. listopadu. Portál ale téměř okamžitě zkolaboval pod zájmem uživatelů, po zvýšení kapacity serveru na čtyřnásobek byl v druhé polovině prosince 2008 provoz obnoven.

Podle zdrojů z Evropské komise knihovnu denně v průměru navštíví na 40 000 lidí.

Europeana, která se svou filozofií snaží navázat na Alexandrijskou knihovnu, což byla největší starověká bibliotéka v egyptské Alexandrii, funguje jako portál, skrze nějž lze přistupovat k digitalizovaným dokumentům jednotlivých knihoven, muzeí a archivů.

Ze začátku byly zpřístupněny více než dva miliony uměleckých děl (více než polovina z nich pocházela z Francie a deset procent z Velké Británie), nyní je zde na 4,6 milionu knih, map, fotografií, filmů, časopisů a dalších děl.

Počet děl v knihovně má do roku 2010 narůst na asi 10 milionů. Zastoupena má být i ČR, která chce do knihovny vložit třeba Dalimilovu kroniku, staré tisky či známou Ďáblovu bibli.

Provoz ročně unii stojí asi dvě miliony eur (přes 51 milionů korun), další prostředky poskytují členské země.


 - Projekt Gutenberg Je nekomerčním a nejstarším projektem nabízejícím legálně elektronickou podobu klasických děl, vznikl již v prosinci 1971 v hlavě studenta Illinoiské univerzity Michaela Harta. Hart tehdy sám začal s ručním přepisováním a šířením volně přístupných textů. Jeho projekt je založen na práci dobrovolníků, jednoduchém formátu textu a snaze vyjít vstříc co nejširšímu okruhu čtenářů.

V současné době nabízí asi 28 000 literárních děl (romány, sbírky poezie, povídky, dramata, ale například i kuchařky), včetně kupříkladu Čapkova dramatu R. U. R. Většina děl je v anglickém jazyce.

Světová digitální knihovna, která sídlí na adrese www.wdl.org, funguje jako internetový vyhledávač v sedmi světových jazycích, a to v angličtině, francouzštině, španělštině, portugalštině, ruštině, čínštině a arabštině.

Evropská část Světové digitální knihovny

Evropská část Světové digitální knihovny

Umožní najít nejen digitalizované knihy, ale i snímky map a rukopisů a také fotografie, filmy a další obrazové záznamy poskytnuté národními knihovnami, které jsou nebo ještě budou zapojeny do projektu. Dokumenty budou k dispozici samozřejmě v mnoha původních národních jazycích. Nebudou chybět například staré spisy z Číny, arabské a perské kaligrafie.

První knihovny, které přispěly svými elektronickými záznamy, jsou z Brazílie, Británie, Číny, Egypta, Francie, Japonska, Ruska, Saúdské Arábie a Spojených států. Zapojení do projektu přislíbily také Slovensko, Katar, Maroko, Mexiko a Uganda. UNESCO by do konce roku chtělo zmobilizovat do akce celkem 60 zemí, z nichž mnohým je připravena s logistickými pracemi a digitalizací dokumentů pomáhat.

Z Česka je prezentováno pět dokumentů. Mezi nimi i Ďáblova bible (Codex Gigas), či Manifest Československému lidu v Americe. České příspěvky si můžete prohlédnout na této stránce.

Na stejném principu fungují již tři velké světové knihovny: Google Book Search, Europeana a Projekt Gutenberg. Největší světový internetový vyhledávač Google spustil svůj portál na vyhledávání knih již koncem roku 2004 a lze v něm vyhledat až sedm milionů digitalizovaných knih. Europeana je projekt Evropské unie, který začal fungovat loni v listopadu a který v současnosti nabízí 4,6 milionu knih, map, fotografií, filmů, časopisů a dalších děl. Projekt Gutenberg je nejstarší - vznikl již v roce 1971 a v současné době nabízí asi 28.000 literárních děl.

,