Nová legenda mezi procesory: Intel Pentium 4 1.6A GHz @ 2.61 GHz

  • 3
Slavný a overclockery opěvovaný procesor Intel Celeron 300A, který bylo možno přetaktovat až (na tehdy) dech beroucích 450 MHz, může definitivně zmizet v propadlišti dějin. Má totiž důstojného nástupce. Ten ho navíc co do možnosti přetaktování hravě překoná. Novým králem není nikdo jiný než Intel Pentium 4 Northwood 1.6A GHz - procesor, který vám může nabídnout až 1GHz zdarma.

Zamyšlení

V poslední době se čím dál tím častěji setkávám s názorem, že rychlejší počítače nejsou potřeba. Že ty stávající jsou rychlé dost a že jejich výkon stačí na všechny podstatné kancelářské aplikace, ba co víc, že jejich výkon bohatě stačí na nejnovější multimédia, nejnovější hry a tak dále.

Nebudu tento názor vyvracet, to ostatně není smyslem tohoto článku. Jen bych doporučil zastáncům výše zmíněného názoru, aby se ani nesnažili přiblížit k nějakému novému a rychlejšímu počítači, natož aby s ním chvíli pracovali. Mohlo by se jim také stát, že si lehce zvyknou a že si při návratu k původnímu stroji budou připadat, jako když z Mercedesu přesedají do Trabanta.

K čemu vlastně overclocking?

Pokud nahlédnete do ceníku procesorů firmy Intel, patrně vám poklesne čelist. Procesory od Intelu jsou totiž ve srovnání s konkurencí pořád výrazně dražší. Co s tím? Co dělat pokud chcete nové Pentium 4 a máte hluboko do kapsy?

Jednou z možností je zakoupení pomalejšího procesoru a následný overclocking na hodnotu, na které bychom chtěli počítač provozovat (a na kterou momentálně nemáme dostatek financí). Overclocking poslouží také v případě, kdy se snažíme oddálit upgrade.

Připomenu, že pro řadu fanoušků je overclocking pouze "sportem" a zaobírají se jím pouze z čistého zájmu o věc. Berou ho zkrátka jen jako poněkud nákladného koníčka. Testují neověřené postupy, zkoušejí nové možnosti a přitom se nesnaží nikomu namluvit, že na počítači, ze kterého se valí oblak výparů tekutého dusíku, normálně pracují.

Jak jsem postupoval?

Pokud si kladete otázku, kam až lze přetakovat procesory Intel, když jim nejdou odemknout násobiče, pak nejste sami. Stejnou otázku jsem si položil já, a když se mi na malou chvíli dostal do ruky právě nejlevnější model Pentia 4 1.6A GHz s jádrem Northwood a velkou L2 Cache pamětí o velikosti 512 KB, neváhal jsem a pustil se do testů.

Samozřejmě, procesor není vše, co k celé operaci potřebujete. Další podtstatnou součástí je kvalitní motherboard s množstvím nastavení a funkcí, které dovolí procesor popohnat z výrobcem předem stanovených frekvencí.

Já jsem zvolil motherboard Abit TH7-II a to hned z několika důvodů. Pracuje například s pamětmi typu RDRAM. Ty se dají poměrně slušně přetaktovat a přitom poskytují jedinečný výkon. Motherboard je postaven na čipsetu Intel 850, který dokáže (neoficiálně samozřejmě) běžet až na 230 MHz FSB, tedy 920 MHz QDR.

Další velice ceněnou součástí Abitu je SoftMenu III, které usnadňuje overclocking maximálně možným způsobem a jsou tu další featurky, jako je "fixování" frekvencí PCI a AGP a možnost měnit FSB v krocích po jednom MHz.

Paměť dokáže běžet asynchronně na frekvenci FSB a to buď na plné rychlosti, nebo na 3 čtvrtinách. To pro případ, že by frekvence FSB přesáhla frekvenční rozsah a možnosti pamětí.

Další důležitou součástí je možnost změny napětí procesoru a to je myslím z té podstatné výbavy vše, co stojí za zmínku.

Ve verzi BIOSu, kterou jsem použil, se nedalo změnit napětí RAM ani napětí Northbridge či AGP - to však vůbec nevadilo.


Overclocking krok za krokem

Postupně jsem zvyšoval frekvenci FSB a očekával jsem, že se někde kolem 1.8 GHz systém stane nestabilním, stejně tak, jako tomu bylo u předtím testovaného Pentia s jádrem Willamette. K mému překvapení jsem se bez potíží a naprosto běžným způsobem dostal na 1.8 a posléze i na 2.0 GHz. Nedalo mi to a v přetaktování jsem pokračoval až k hranici 2.61 GHz, za kterou už byl systém nestabilní.

Při celém kratičkém pokusu jsem si poznamenal některá důležitá fakta:

  • I když je Intel vyrobený 0.13 mikronovou technologií, jakmile se použije napětí 1.75V, 1.8V a více, procesor se stává tepelně nezvladatelným a běžný BOX chladič, ani mnou použitý Coolermaster mu ke chlazení nestačí! Málokdo má totiž stěstí na velmi povedený kousek procesoru, který málo topí.
  • I v nezatíženém stavu se tak teplota běžně dostane na 60 stupňů Celsia a to je na Pentium IV opravdu hodně. Samotné by se zničit nemělo (a nezničí), ale systém není zcela stabilní.
  • Navíc je tu docela nepříjemný fakt, že se uprostřed heatsprederu (mezi heatsinkem a heatsprederem) teplovodivá pasta vypařuje. Jednak je v těch místech heatsink pod mrtvým bodem (motorem) ventilátoru a jednak přímo zde dosedá jádro ze spodu na heatspreder, takže je to tepelně velmi exponované místo. Stalo se mi, že se teplovodivá pasta ve středu vypálila a zbyl po ní jen a pouze černý flek. Přitom v nejbližším okolí byla pasta v pořádku.
  • Určitě nezatracuji pro přetaktování i jiné motherboardy, ale pokud použijete na přetaktování nekvalitní motherboard, může se vám stát, že deska bude i za použití 300W zdroje pouštět vždy do procesoru trochu menší napětí, než nastavíte. To má pak za následek nižší dosažené frekvence a také nepříjemnou nestabilitu.
  • Pokud kolísání napětí přesahuje 0.2 V, doporučuji příliš nepřetaktovávat a poohlédnout se po jiné desce.

Abych vás příliš nenapínal, tady je něco málo výsledků P4 1.6A GHz v přetaktovaném stavu. Bohužel poněkud mimo rozsah benchmarku SiSoft Sandra. Aktualizovanou verzi jsem bohužel neměl k dispozici. 

 

SiSoft Sandra P4 1.6 @ 2.6 (CPU Benchmark)

SiSoft Sandra P4 1.6 @ 2.6 (Multimedia Benchmark)

SiSoft Sandra P4 1.6 @ 2.6 (Memory Benchmark)

Pro úplnost testovaná sestava:

Paměť: 256 MB RDRAM Kingston CL2
Procesor: Intel Pentium 4 Northwood 1.6A @ FSB 163 x 16
Základní deska: Abit TH7-II
Pevný disk: IBM Deskstar 60 GXP, 7200 ot, 41 GB, 2MB Cache
Grafická karta: MSI nVidia GeForce 2 MX400