Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Amerika chce lodě nové generace. Ve hře jsou výrobci z Evropy

aktualizováno 
Americké námořnictvo čeká na zaslání nabídek k programu nových fregat. Ty doplní a zřejmě postupně nahradí ne příliš úspěšné pobřežní bojové lodě LCS (Littoral Combat Ship).

Šanci mají i zahraniční výrobci, protože US Navy má zájem o zavedené konstrukce. Na obrázku britská fregata Type 26. | foto: BAE Systems

Hlavní údernou sílu amerického námořnictva tvoří 62 moderních torpédoborců (ze 72 plánovaných) třídy Arleigh Burke. Torpédoborce jsou určeny pro operace kdekoliv na světě, a to jak samostatně, tak v rámci úderných svazů letadlových lodí CSG (Carrier Strike Group).

Pro operace v pobřežních vodách US Navy provozuje devět lodí LCS - čtyři lodě třídy Freedom a pět lodí třídy Indepedence. Před zařazením do služby, rozestavěno nebo objednáno je dalších devět lodí třídy Freedom a stejný počet lodí třídy Indepedence. Americké námořnictvo do roku 2021 získá celkově 32 LCS. Původně jich poptávalo 52, ale pro značné problémy s provozem počty snížilo.

LCS jsou malá vojenská plavidla určená pro operace v tzv. litorální zóně, tj. v oblasti zahrnující pobřeží, pláž a pobřežní vody až do hloubky 60 m. LCS nahrazují v US Navy fregaty třídy Oliver Hazard Perry a minolovky tříd Osprey a Avenger. Na rozdíl od zmiňovaných lodí jsou LCS navrženy jako víceúčelové.

LCS však pronásledují značné problémy a kritizovaná je samotná koncepce, kdy je lodím vyčítaná velmi slabá organická výzbroj. Lodě díky širokému použití hliníku mají také nízkou balistickou odolnost a objevily se problémy s korozí.

Podle US Navy ovšem slabá výzbroj není na škodu, protože LCS působí zejména v nebojových operacích nebo v konfliktech nízké intenzity (piráti, pašeráci). Nicméně se zdá, že kritika proti LCS zabírá, protože americké námořnictvo spustilo program mnohem lépe vyzbrojených a vybavených fregat nové generace FFG(X).

Nové americké fregaty mají především ulehčit práci špičkovým, ale provozně drahým torpédoborcům třídy Arleigh Burke při operacích nižší intenzity. Fregaty jsou obecně menší a hůře vyzbrojené než torpédoborce, ale jejich nákupní cena a provozní náklady jsou mnohem nižší.

Video: LCS třídy Independence

Zároveň námořnictvo požaduje, aby se fregaty FFG(X) staly plnohodnotnou součástí CSG svazů. Fregaty musí mít schopnost ničit lodě za horizontem, ponorky a „roje“ malých rychlých lodí. Námořnictvo u FFG(X) rovněž požaduje pokročilé aktivní i pasivní systémy radioelektronického boje.

Tomu odpovídá i mnohem mohutnější výzbroj. Americké námořnictvo zkoumá možnost, zda lze na fregaty umístit vertikální sila pro střely protivzdušné obrany (PVO) Evolved Sea Sparrow Missile a Standard Missile 2.

Nicméně americké námořnictvo stále trvá na tom, že fregaty budou operovat především v konfliktech nízké intenzity nebo v prostředí s vlastní absolutní leteckou nadvládou (zajištěnou CSG). RFI tak vysloveně nepožaduje instalaci výkonných zbraní PVO, ale žádá výrobce o poskytnutí cenových a technických nabídek. Instalace vertikálních sil přitom výrazně ovlivní cenu lodě, ale také její velikost a výtlak.

Americké námořnictvo na rozdíl od nově vyvinutých LCS požaduje zavedené a ověřené konstrukce, samozřejmě uzpůsobené americkým požadavkům. O americký tendr se tak jistě utkají především evropští výrobci. Velká Británie nabídne své fregaty Type 26, Francie fregaty La Fayette a Německo fregaty třídy Baden-Württemberg. Britská nabídka byla jistě nepochybně zmíněna na setkáních Donalda Trumpa a britské premiérky Theresy Mayové.

Video: LCS třídy Freedom

Hlavním důvodem využití ověřených konstrukcí je potřeba stlačit vývojové náklady a jednotkovou cenu. Například původní cena za jednu LCS a tři balíčky mise (letecké a podvodní drony, vybavení pro záchranné operace, humanitární pomoc, operace speciálních sil atd.) byla nastavena na 450 milionů dolarů. Cenovka se však vyšplhala za jedno plavidlo a dva balíčky mise na 750 milionů dolarů.

Mezi požadované zbraně FFG(X) patří námořní automatický kanon ráže 57 mm, systémy PVO SeaRAM, střely Longbow Hellfire, střely schopné ničit lodě za horizontem a především možnost vysazovat podvodní, hladinové a letecké drony. Na zádi pak bude prostor pro jeden vrtulník MH-60R a jeden dron MQ-8C.

Loď samozřejmě získá celou plejádu senzorů, ať už na lodi, nebo na dronech. Senzory musí zachytávat údaje z co nejširšího elektromagnetického spektra, chytře je zpracovávat a přehledně je poskytovat posádce nebo ostatním lodím svazu. Oproti LCS získají nové fregaty mnohem výkonnější radary.

První kontrakt na novou fregatu FFG(X) US Navy zadá v roce 2020. Námořnictvo požaduje celkově 52 „malých bojových lodí“, z toho lodí LCS třídy Freedom a Independece má být 32 a nových fregat FFG(X) 20 kusů.

Zdroj: USNI News

Text vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Originál najdete zde.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na otevírací den ve VTM Lešany je přichystán program s ukázkou dělostřelecké...
V Lešanech bojovala americká armáda. Sledovali jste tankový den

Ve vojenském muzeu v Lešanech proběhl tankový den. Poprvé se představil pancéřovaný vůz Toyota a k vidění byla i bojová ukázka při které se utkala americká...  celý článek

Přistání vojenských vrtulníků na Letné 22.9.2017.
Poprvé v historii vojenské vrtulníky přeletěly Prahu a přistály na Letné

Pražané mohli v pátek poprvé v historii vidět přistání formace armádních vrtulníků na Letné. Přijďte se podívat na Den s armádou.  celý článek

Před 100 lety odsoudili evropští socialisté 1. světovou válku
Socialisté v roce 1917 odmítli ve Stockholmu rozdělení Rakouska-Uherska

VIDEO Socialistické strany po celém světě během 1. světové války usilovaly o mírové jednání. Odmítaly zbytečné zabíjení. Válku považovaly za zločin imperialistů....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.