První brýle s rozlišením 1080p
Na trh se dostává první náhlavní zařízení (HMD), či chcete-li watchman, které přímo před očima vykouzlí obraz ve Full HD rozlišení, což nemá konkurenci. Firma SiliconMicroDisplay tyto brýle s vestavěnými displeji začala prodávat za 799 USD ( cca 16 000 Kč).
Nové zařízení má navíc asi 10% průhlednost, takže člověk neztratí kontakt s okolím jako u jiných watchmanů. Průhled lze ale v případě nutnosti uzavřít.
KVIK - Rychlé zprávyQuick - Kvik - Rychle Novotvar KVIK jsme odvodili z anglického quick (rychle). Můžete si za ním také představit tweet (zpráva na sociální síti Twitter). Slůvkem KVIK označujeme články složené z rychlých krátkých aktuálních zpráv. |
O zobrazení se starají dva 0.74" displeje s kontrastem 100:1 a jasem 150 cd/m2. Firma udává, že obraz vyvolává pocit sledování obrazovky o úhlopříčce 254 cm sledované ze tří metrů.
Magnetická páska v PC slaví 60. výročí
Děrné štítky dostaly 21. května 1952 konkurenci, které rychle podlehly. Bez magnetické pásky se ani v dnešní době neobejdou velká datová centra, jak dokazuje loňský výpadek pošty od Googlu, kde technici museli poškozená data nahrávat z páskových záloh.
Nebylo to ale poprvé, kdy se toto médium pro záznam využívalo (více o začátcích magnetické pásky zde). Již dříve se magnetická páska používala pro záznam zvuku. Ta však pro svou malou pevnost nebyla vhodná pro data, kde motory rychle roztáčely a zastavovaly kotouče s páskou, aby počítači nabídly správný úsek s požadovanými daty. Často se pak přetrhla.
Problém s přetrháváním pásky nakonec vyřešili vývojáři z IBM tzv. "vakuovým sloupcem", který mírně natahoval část pásky mezi dobou přístupu. Vytvářel tak vlastně jakousi vyrovnávací paměť, díky níž se páska dokázala vypořádat s náhlými starty a zastaveními. Právě před šedesáti lety se pak první takové pásky dostaly do komerčního prodeje spolu s počítačem IBM 701.
Jak zastavit pandemii
Kdyby viry a další patogeny sbíraly bonusové míle zdarma, většinu aerolinek by přivedly na buben. Pokud by hrozila pandemie, epidemiologové si s cestováním virů nevědí příliš rady. Chtějí nemoci alespoň zpomalit, aby se zátěž rozložila na delší dobu a zdravotnictví nebylo přetížené. Ovšem nemoci se letadly šíří příliš rychle a zakázat leteckou dopravu nejde ani lokálně na dlouho. Jose Marcelino a Marcus Kaiser se ve své práci pokusili najít lepší řešení ve svém článku (dostupný odsud).
Podle jejich modelu založeného na skutečných údajích z letecké dopravy a vlastnostech chřipkového viru je lepší ukončit jen vybrané spoje. Úplné zastavení letů z "postiženého města" (jako u prasečí chřipky jím bylo Mexiko City) mělo horší výsledky než jenom čtvrtinové omezení letů do významných destinací. A to těch, v nichž nejvíce pasažerů přesedá a míří dále. Nemocných pak bylo ve stejném časovém období o 37 procent méně než v případě, kdy úřady složily ruce do klína. V případě úplného zastavení letu to bylo jen o 18 procent méně. Otázkou zůstává, zda studie bude pro kolegy tak přesvědčivá, aby si v případě jiné chřipkové epidemie tenhle postup troufli vyzkoušet.
