Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nové metamateriály prý umožní „zneviditelnit“ nejen předměty, ale i události

aktualizováno 
O tom, že metamateriály vědcům umožňují sestrojit pláště "neviditelnosti", jsme na našich stránkách už několikrát psali. Málokdo ale asi tuší, že jejich neobvyklých optických a elektromagnetických vlastností lze využít nejen k zakrývání nejrůznějších objektů před vnějším světem, ale i k utajení celých dějů a procesů, ke kterým v nich dochází.

Ilustrační foto | foto: Profimedia

Zní to neuvěřitelně, ale že by jednou něco takového mohlo být skutečností, ukázali vědci z Královské univerzity v Londýně (Imperial College London) pod vedením Martina McCalla, kteří se pokoušeli dále rozvinout matematické teorie popisující chování těchto speciálních kompozitních látek.

Jejich objev by mohl nalézt uplatnění v široké škále oborů, zpočátku však hlavně v telekomunikačních a informačních technologiích.

Neviditelné události

"Normálně se světlo, když vstoupí do materiálu, zpomalí, ale teoreticky je možné se světelnými paprsky manipulovat tak, že se část z nich zrychlí a jiná zpomalí," říká McCall.

Místo toho, aby se tedy světlo v prostoru uzavřelo, čehož se většinou využívá u plášťů neviditelnosti, navrhují matematici jiné schéma. Paprsky se podle nich totiž také mohou za jistých podmínek v metamateriálech rozevřít, přičemž čelní polovina takto vzniklého světelného vějíře se pohybuje vyšší rychlostí, takže dorazí na místo ještě před začátkem dané události, zatímco druhá, zadní polovina se naproti tomu zpozdí, takže uvedenou událost zmešká, neboť se k ní dostane až poté, co skončila.

To mimo jiné znamená, že na kratičký okamžik scéna není vůbec osvětlena, a tudíž vše, co se během něj odehraje, je před našimi zraky ukryto.

Tak vědci popisují vznik dočasného časově-prostorového pláště neboli koridoru, ve kterém lze manipulovat s hmotou, energií, nebo informacemi tak, aniž by zvnějšku bylo vidět, co se s nimi vlastně děje.

Můžete manipulovat s hmotou, energií nebo informacemi tak, aniž by zvnějšku bylo vidět, co se s nimi vlastně děje.

Celý jev by mohl mít ještě jeden velmi zajímavý důsledek: "Pokud by se někdo tímto koridorem pohyboval, tak by jeho pohyb vzdáleným pozorovatelům připadal jako okamžitý, čímž by vznikla iluze rychlého pohybu jako u transportéru ve Star Treku," tvrdí McCall. Takže tato osoba by teoreticky mohla dělat něco, o čemž byste neměli ani ponětí, protože byste nebyli schopni to nijak zaznamenat!

Kontinuální zpracovávání informací

Samozřejmě, že prostorové dimenze a časové intervaly, kterých se uvedené děje týkají, jsou zatím příliš titěrné, abychom jimi mohli zamaskovat chování živých bytostí či strojů.

Ovšem Paul Kisner, který se na vytvoření konceptu dočasné časoprostorové neviditelnosti rovněž podílel, na příkladě optických vláken dokázal, že myšlenka londýnských výzkumníků by mohla mít významný praktický dopad na další rozvoj výpočetní techniky a zpracovávání informací.

Činnost v určitém datovém kanálu by podle něj například mohla být přerušena, aby probíhal jiný paralelní výpočet s vyšší prioritou ve vedlejším kanálu, to vše za fungování časoprostorové kamufláže událostí.

Pro vnější části výpočetního okruhu (které by se nalézaly mimo zmíněný časoprostorový koridor) by ale při tom celý proces zůstal utajen, takže zpracování dat by se jim jevilo jako kontinuální a ničím nepřerušované.
Pro lepší pochopení uveďme následující příklad. Představte si datové kanály jako rušnou ulici, ve které chcete otevřít průchod, jímž by mohli chodci přecházet na druhou stranu, aniž by došlo k zastavení dopravy.

Některá pohybující se auta by pak odpovídala přední části světelného vějíře, ta by jela rychleji, jiná, ta s menší rychlostí by pak představovala jeho zadní část. Tím by uprostřed vznikla mezera, kterou by chodci mohli pohodlně přejít, ovšem při pohledu z dálky bychom zaznamenali jen souvislý proud jedoucích vozidel.

Prostoročasová neviditelnost a její využití

Při rozvíjení teorie se před anglickými vědci vynořila otázka, jak zajistit, aby při přenosu signálu nedocházelo k porušení relativistických zákonů. Problém vyřešili tím, že své úvahy založili na představě jakéhosi ideálního inteligentního metamateriálu, jehož vlastnosti by se mohly měnit jak v prostoru, tak v čase, což by dovolovalo vytvoření neviditelného koridoru.

"Jsme přesvědčeni, že existuje mnoho jiných možností, které se před námi zavedením představy časoprostorového pláště otevírají," říká McCall, "ale v této fázi jde zatím o pouhou teorii, pro navrhované aplikace bude ještě potřeba vyřešit konkrétní detaily.

Zdroj: www.imperial.ac.uk

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Neexistují žádné důkazy o tom, že by káva s mlékem byla nebezpečná kombinace
Otázka dne: Jak na nás působí káva s mlékem?

Spojení kávy s mlékem se podle některých zdrojů může zdát jako nešťastný způsob, jak si jinak zdravé potraviny zkombinovat do nebezpečné směsi. Jde ovšem jen o...  celý článek

Může jeden hlas něco rozhodnout?
Může jeden hlas něco změnit? Vědci hledají, co znamená „správně volit“

Máte pocit, že jediný hlas se ztratí v moři ostatních a nebude mít na výsledek žádný vliv? Možná budete překvapeni, jak těsné volby někdy bývají. Každý volební...  celý článek

Laureáti Nobelovy ceny za chemii v roce 2017
Jak pracuje život. Letošní nobelisté za chemii nahlédli do nitra buněk

Třetí letošní Nobelovu cenu, za chemii, udělila Švédská královská akademie výzkumníkům v oboru elektronové mikroskopie. Rovným dílem se o ni rozdělili Jaques...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.