Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Rusko otestovalo nové střely protiletadlového systému S-400

aktualizováno 
Ruská Vojska pro vzdušnou a vesmírnou obranu vyzkoušela novou raketu protivzdušného kompletu S-400. Informace přinesl generálmajor Kirill Makarov.

Protivzdušný komplet S-400 | foto: csis.org

V současné době stále probíhá testování. Před třemi dny jsme úspěšně otestovali manévrující střelu, která úspěšně zasáhla cíl,“ řekl podle ruské tiskové agentury Sputnik News generálmajor Makarov, zástupce velitele ruských „vesmírných“ vojsk. Typ testované rakety Makarov neuvedl. Střela údajně zničila vzdušný cíl na vzdálenost menší než 400 km.

Teoretickým kandidátem pro testy jsou také vyvíjené střely 77N6-N a 77N6-N1, schopné ničit cíle letící hypersonickou rychlostí, včetně mezikontinentálních raket IBCM (InterContinental Ballistic Missile).

Rakety 77N6-N a 77N6-N1 lze odpalovat ze stávajících systémů S-400 i z vyvíjených S-500. Dálkový dosah obou raket je proti balistickým raketám 600 km, proti atmosférickým cílům 400 km.

Střely jsou údajně schopné zachytávat cíle letící rychlostí až 7 km/s. Původně se počítalo se zavedením střel do výzbroje v roce 2014.

Výroba 77N6-N a 77N6-N1 má probíhat v nových továrnách Kirov a Nižnij Novgorod. Továrny však ještě nejsou dokončeny, takže podle současných zpráv střely vstoupí do výzbroje až v roce 2020.

Továrna na výrobu raket pro systémy S-400 poblíž Moskvy:

Ruská armáda plánuje vyzbrojit 56 praporů (28 pluků), každý se čtyřmi systémy S-400. V současně době je vyzbrojeno 9 pluků se systémy S-400. Podle tiskové zprávy Almaz-Altay, výrobce S-400, od roku 2014 získá každý rok ruská armáda dva až tři pluky S-400.

Požadovaný počet systémů S-400 ruská armáda dosáhne po roce 2020. Podle blogu Russian Defense Policy je systém S-400 špičkovou zbraní, ale také systémem, který ukazuje nedostatky ve zbrojní výrobě Ruské federace.

Osm let ve výzbroji

První S-400 získala ruská armáda v roce 2007, kompletní přezbrojení však potrvá podle současných plánů 15 let. Ostatně Almaz-Altay se právě investicí do obou výše uvedených továren snaží čelit kritice kvůli nedostatečnému tempu dodávek S-400.

Rusko s ohledem na ambiciózní vyzbrojovací plány řeší problémy s nedostatkem kvalifikovaných odborníků i se zastarávajícím vybavením továren. Situaci rozhodně nezlepšují ani západní sankce.

Problémy s výrobou také komplikují možný vývoz S-400 do zahraničí. Například Čína dlouhodobě projevuje o S-400 zájem. Avšak z důvodu vytíženosti výroby se první S-400 nepodívají do zahraničí dříve než v příštím roce.

Vše navíc zkomplikuje zavádění nového systému S-500, který se má dostat do výzbroje ruské armády v roce 2016, nebo 2017.

Zdroj: SputnikNews, Russian Defence Policy

Článek byl převzat z webu Armádní noviny a redakčně upraven. Originál najdete zde.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sputnik 1 byl do vesmíru vynesen raketou R-7 Semyorka z vojenské oblasti...
Zajali jsme špatné Němce! Co se stalo, když Sověti vypustili Sputnik

Závod o vypuštění první družice dospěl do finále. Sovětům se podařilo díky osekání programu připravit ke startu před Američany. Když přišel okamžik startu,...  celý článek

Velení na pozorovatelně, střelnice Kapustin Jar
Před Bajkonurem Sověti zkoušeli rakety v tajném Kapustině Jaru

Sovětský svaz se v padesátých letech snažil na základě výzkumu německé raketové techniky i vlastních zkušeností vytvořit dalekonosnou raketu pro vodíkovou...  celý článek

Známky vydané sovětskou poštou na počest projektu Veněra (1968)
Před 50 lety sovětská sonda poprvé změřila teplotu pekla na Venuši

Před padesáti lety se sovětská sonda Veněra 4 dostala jako první automat vyrobený lidmi do atmosféry planety Venuše a zjistila, že tam panuje peklo. Byl to...  celý článek

Advantage Consulting, s.r.o.
ASISTENTKA ŘEDITELE VÝROBY s AJ

Advantage Consulting, s.r.o.
Praha, Středočeský kraj
nabízený plat: 32 000 - 35 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.