Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Rusko otestovalo nové střely protiletadlového systému S-400

aktualizováno 
Ruská Vojska pro vzdušnou a vesmírnou obranu vyzkoušela novou raketu protivzdušného kompletu S-400. Informace přinesl generálmajor Kirill Makarov.

Protivzdušný komplet S-400 | foto: csis.org

V současné době stále probíhá testování. Před třemi dny jsme úspěšně otestovali manévrující střelu, která úspěšně zasáhla cíl,“ řekl podle ruské tiskové agentury Sputnik News generálmajor Makarov, zástupce velitele ruských „vesmírných“ vojsk. Typ testované rakety Makarov neuvedl. Střela údajně zničila vzdušný cíl na vzdálenost menší než 400 km.

Teoretickým kandidátem pro testy jsou také vyvíjené střely 77N6-N a 77N6-N1, schopné ničit cíle letící hypersonickou rychlostí, včetně mezikontinentálních raket IBCM (InterContinental Ballistic Missile).

Rakety 77N6-N a 77N6-N1 lze odpalovat ze stávajících systémů S-400 i z vyvíjených S-500. Dálkový dosah obou raket je proti balistickým raketám 600 km, proti atmosférickým cílům 400 km.

Střely jsou údajně schopné zachytávat cíle letící rychlostí až 7 km/s. Původně se počítalo se zavedením střel do výzbroje v roce 2014.

Výroba 77N6-N a 77N6-N1 má probíhat v nových továrnách Kirov a Nižnij Novgorod. Továrny však ještě nejsou dokončeny, takže podle současných zpráv střely vstoupí do výzbroje až v roce 2020.

Továrna na výrobu raket pro systémy S-400 poblíž Moskvy:

Ruská armáda plánuje vyzbrojit 56 praporů (28 pluků), každý se čtyřmi systémy S-400. V současně době je vyzbrojeno 9 pluků se systémy S-400. Podle tiskové zprávy Almaz-Altay, výrobce S-400, od roku 2014 získá každý rok ruská armáda dva až tři pluky S-400.

Požadovaný počet systémů S-400 ruská armáda dosáhne po roce 2020. Podle blogu Russian Defense Policy je systém S-400 špičkovou zbraní, ale také systémem, který ukazuje nedostatky ve zbrojní výrobě Ruské federace.

Osm let ve výzbroji

První S-400 získala ruská armáda v roce 2007, kompletní přezbrojení však potrvá podle současných plánů 15 let. Ostatně Almaz-Altay se právě investicí do obou výše uvedených továren snaží čelit kritice kvůli nedostatečnému tempu dodávek S-400.

Rusko s ohledem na ambiciózní vyzbrojovací plány řeší problémy s nedostatkem kvalifikovaných odborníků i se zastarávajícím vybavením továren. Situaci rozhodně nezlepšují ani západní sankce.

Problémy s výrobou také komplikují možný vývoz S-400 do zahraničí. Například Čína dlouhodobě projevuje o S-400 zájem. Avšak z důvodu vytíženosti výroby se první S-400 nepodívají do zahraničí dříve než v příštím roce.

Vše navíc zkomplikuje zavádění nového systému S-500, který se má dostat do výzbroje ruské armády v roce 2016, nebo 2017.

Zdroj: SputnikNews, Russian Defence Policy

Článek byl převzat z webu Armádní noviny a redakčně upraven. Originál najdete zde.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Špionážní satelit KH-4 programu Corona obsahoval dva návratové moduly, které na...
Počátky vesmírné špionáže: USA zachraňovali zajatci a váleční zločinci

(I. část) V srpnu 1960 se z kosmu na Zemi vrátilo první lidmi vyrobené těleso. Věděl o tom ovšem málokdo: šlo totiž o pouzdro s filmy z americké špionážní...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Zážeh při stratu rakety Sojuz-FG na kazašském kosmodromu Bajkonur.
Na Mezinárodní vesmírnou stanici dorazila za šest hodin nová posádka

Ve středu večer odstartovala z Bajkonuru kosmická loď Sojuz-FG, která za šest hodin dovezla novou posádku k ISS.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.