Další společnost v posledních dnech ukázala, že vyvinula účinnou vakcínu proti koronaviru SARS-CoV-2. Látka společnosti Novavax v klinických zkouškách dosáhla zhruba 90procentní celkové účinnosti. To znamená, že mezi očkovanými bylo v průměru o 90 procent méně případů prokázané nákazy virem než mezi neočkovanými.
Dobrý výsledek této relativně levné a dobře skladovatelné vakcíny ovšem obsahuje i jisté varování. Vakcína Novavax se zkoušela na dvou místech: ve Velké Británii, a pak v Jižní Africe, kde se zkoušky účastnilo zhruba čtyři a půl tisíce lidí (v britské větvi to bylo asi šestnáct tisíc). V JAR byla celková účinnost vakcíny výrazně nižší: kolem šedesáti procent.
Výsledek této „africké větve“ je poněkud nejistý (plus mínus desítky procent), protože případů nákazy ve skupině bylo celkově poměrně málo. Mezi očkovanými bylo 15 případů nákazy, v kontrolní skupině 29. Čistě aritmeticky byl v evropské větvi výskyt případů nákazy mezi očkovanými čtyřikrát méně častý.
Viník se hned nabízí. Zhruba 90 procent účastníků v jihoafrické zkoušce bylo nakaženo tzv. „jihoafrickou variantou“ viru SARS-CoV-2. Ta se označuje různě: jako B1351, B.1.351, případně 501Y.V2 (ano, v označování variant je ohromný zmatek, který začíná vadit už i odborníkům).
Proti původní variantě koronaviru, která způsobila jarní vlnu nákaz po světě, se jihoafrická varianta liší v několika desítkách změn (mutací) na různých místech genetické informace. Některé z nich jsou stejné jako u „britské“ či „brazilské“ varianty, což nasvědčuje, že ve všech případech je alespoň část mutací pro virus výhodná. Když se objeví nezávisle na sobě na různých místech světa, nejspíše SARS-CoV-2 nějak zvýhodňují.
Částice viru SARS-CoV-2 (žlutě) vynořující se na povrchu napadené buňky. Snímek vznikl na vzorku tkáňové kultury s pomocí elektronového mikroskopu, takže barvy byly přidány dodatečně.
Při pokusech v laboratoři ovšem jihoafrická varianta zatím jako jediná přesvědčivě ukázala, že má schopnost částečně unikat protilátkám vzniklým proti „původnímu“ SARS-CoV-2. Jde celkem jednoznačně o „únikovou“ mutaci, která vede ke snížení účinnosti dosavadní imunitní ochrany proti tomuto viru.
Vakcína společnosti Novavax by mohla proti jihoafrické mutaci fungovat:
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvJihoafrická studie ukázala, že protilátky značné části pacientů (ve studii necelé poloviny), kteří již prodělali SARS-CoV-2 dříve, proti této variantě nejsou účinné. „Ve zkumavce“ je proti této variantě méně účinná i vakcína společnosti Moderna. Protilátky se vytvoří i tak, ale je jich několikanásobně méně.
Tyto výsledky nejsou tak děsivé, jak by se mohlo zdát. Hlavně proto, že probíhaly v laboratoři, ve zkumavce a nebyly tedy nutně odrazem reality. Protilátky nejsou jediná zbraň imunitního systému. Například o odpovědi tzv. buněčné imunity na novou variantu nevíme nic.
Ovšem výsledky Novavaxu jsou na živých pacientech. A i ty potvrzují, že vakcíny zaměřené proti „hrotu“ původního viru jsou proti novým variantám méně efektivní. Dalo se to čekat, právě na hrotu viru došlo u nových variant k velkým změnám.
Zpráva to není dobrá, ale její význam by se neměl přeceňovat. Zaprvé, 60procentní účinnost vakcíny by úřady i odborníci ještě během léta považovali za splněný cíl. Americké i evropské úřady předem oznámily, že budou souhlasit s nouzovým nasazením vakcín o účinnosti alespoň 50 procent.
Takto schématicky probíhá průnik viru SARS-CoV-2 do buňky (její povrch je zelená plocha).Virus se zachytí na receptoru ACE2 s pomocí svého „hrotu“ (spike), pak se na buňku připojí a pronikne její membránou.
Zadruhé, stále nevíme dost na to, abychom si mohli udělat úplný obrázek. Novavax zatím výsledky oznámil pouze prostřednictvím tiskového prohlášení, které je chudé na fakta. V první řadě v nich chybí údaje o tom, zda a jak dobře vakcína chrání před vážným průběhem nemoci covid-19. Což je snad nejdůležitější ukazatel vůbec.
Dalším faktem je, že výrobci mohou poměrně jednoduše vakcíny upravovat tak, aby byly proti novým variantám účinnější. Vakcíny založené na mRNA se dají upravovat vysloveně jednoduše, což je jedna z hlavních výhod technologie. A i „tradičnější“ vakcínu Novavaxu, která obsahuje pouze bílkovinu viru s přídavkem látky, která má „nabudit“ imunitní systém k silnější reakci, je možné upravit.
Ostatně chřipková vakcína se chystá každý rok nová, aniž by o tomto procesu většina jejich uživatelů věděla. Její cena je přitom velmi nízká. Navíc stále platí, že koronavirus SARS-CoV-2 se mění podstatně pomaleji než chřipkový virus. Není tedy nutné předpokládat, že „aktualizace“ vakcíny bude zapotřebí příliš často.
Zpráva ovšem naznačuje, že výskyt nových variant je zapotřebí opravdu pečlivě sledovat. Jihoafrická varianta i podle údajů oznámených Novavaxem patrně povede ke zvýšení počtu opakované nákazy u lidí, kteří nemoc již prodělali.
Bohužel se dá také předvídat, že nové varianty se budou objevovat nadále a některé z nich mohou mít pro nás opravdu nepříznivé vlastnosti (a některé naopak příznivé, třeba lehčí průběh infekce, dodejme). Hlavním faktorem je v současnosti jednoduše počet nakažených, shodují se odborníků.
V současnosti jsou ve světě nakažených nejspíš miliony. Každý z nich má na vrcholu infekce v těle řádově zřejmě miliardy až stovky miliardy jednotlivých virových částeček. To je spousta prostoru pro nejrůznější evoluční experimenty. To je další nevýhoda strategie promořování.
