Kdo by si náhodou myslel, že firmy vyrábějící přepisovací mechaniky pro DVD dostanou rozum a budou při vývoji druhé generace trochu více spolupracovat a připraví jen jeden formát, který budou všichni podporovat, mýlil by se.
Ještě na jaře se zdálo, že vše bude jinak a někdejší rivalové budou spolupracovat při vývoji jediného formátu druhé generace DVD, který nese název Blue-Ray. Již v té době ale bylo poněkud podezřelé, že se k devítce velkých společností, které oficiálně vyjádřily technologii Blue-Ray, nepřipojili tak významní hráči na tomto poli, jakými bezpochyby jsou Toshiba a NEC.
Zpětná kompatibilita a menší náklady Stalo se tak to, čeho se zákazníci nejvíce obávali, dvě společnosti s výrazným tržním potenciálem chtějí jít svou vlastní cestou, neboť jim jejich nápad a technologie připadá mnohem lepší a nechtějí zahodit peníze a čas, který věnovaly vývoji. Již nyní je jasné že obě nové technologie využívající k zápisu dat „tenčí“ modrý laser (současná DVD používají červený), nebudou navzájem kompatibilní. Co tedy Toshiba, která je tahounem vývoje tohoto patrně budoucího standardu (tento víkend jej chce předložit DVD fóru ke schválení), očekává a jaké výhody v konkurenčním formátu spatřuje? Celá argumentace kolem novinky se točí na dvou tématech. Jedním z nich je levnější výroba a druhým schopnost čtení starších DVD formátů. Tiskový mluvčí společnosti Toshiba pro agenturu Reuters uvedl: „Z pohledu zákazníka bude výhodou, že si na nových DVD mechanikách bude moci přehrát i starší disky ze své sbírky. Z pohledu firmy se jeví výhodné, že nebude muset zase až tak předělávat své stávající výrobní linky, což samozřejmě přinese snížení nákladů.“ Podíváme-li se však na první argument, kterým se jakoby mimoděk tvrdí, že Blue-Ray patrně nebude podporovat starší DVD nosiče, nemusí to být nutně pravda. Ze specifikací formátu devíti společností v čele se Sony příliš nevyplývá, že by mechaniky a přehrávače s BlueRay technologií nedokázaly číst DVD disky starších formátů. Pár problémů by se našlo, například ten, že Blue-Ray média používají jako svou ochranu cartridge, kterou většina současných DVD disků nemá ve své specifikaci. Ty by ale mohly být s větším či menším úsilím překonány – ve výše zmíněném případě například jednoduchým adaptérem. Mnohem výraznější se tak jeví argument ceny. Toshiba totiž proklamuje, že její formát na zápis dat modrým laserem vychází ze starších specifikací a díky tomu by se mohly náklady při přechodu na výrobu nových zařízení minimalizovat. Také výroba médií má být méně finančně náročná než u konkurenčního Blue-Ray
Co může následovat? Pokud budou mechaniky o Toshiby a Nec výrazně levnější než u standardu Blue-Ray, budou mít výraznou šanci ukrojit z tržního koláče poměrně významný kus. Také bude záležet na pravdivosti o proklamované možnosti čtení starších formátů, jako DVD-R/RW a DVD+R/RW, ale i DVD-RAM. Technologie od Toshiby nabídne možnost uložit na jednu stranu média kolem 15 – 20 GB informací, zatímco Blue-Ray velice významně hranici 20 GB překonává. Na druhou stranu rozdíl není natolik markantní, aby příliš ovlivnil rozhodování zákazníka, pokud formát od Toshiby nabídne výrazně lepší cenu.
