Nový supertěžký atom jde do tabulek. Jednajednasedmičník čeká na jméno

aktualizováno  9:34
Vysoce nestabilní chemický prvek s atomovým číslem 117 vytvořili poprvé Američané a Rusové v roce 2010, ovšem pouze na zlomek sekundy. Mezinárodní tým v německých laboratořích pozorování nepřímo potvrdil. Nyní se čeká na to, zda budou tyto důkazy dostatečné pro zařazení prvku do oficiální periodické soustavy.

Ununseptium, supertěžký prvek se 117 protony v jádře, čeká na jméno | foto: Profimedia.cz

Když v roce 1869 sestavil ruský chemik Dmitrij Mendělejev svou notoricky známou periodickou tabulku prvků, uspořádal v ní jen 63 prvků. Více jich v tu dobu známo nebylo. Po téměř sto padesáti letech již známe prvků 114, do chytře vymyšlené tabulky se bez problémů vešly.

Periodická soustava prvků (verze z května 2013)

Oficiální periodická soustava prvků

Poslední prvek (livermorium s atomovým číslem 116) přibyl do tabulky v roce 2011. Ve frontě jsou další čtyři prvky, které čekají na nezávislé potvrzení. Jeden má svou pozici na dohled. Prvek s atomovým číslem 117, přezdívaný Ununseptium (latinsky, znamená to přibližně jednajednasedmičník), pozorovali už Rusové a Američané (více v našem předchozím článku) v roce 2010 a nyní toto pozorování potvrdila německá laboratoř (tisková zpráva zde, vědecká práce v časopise Physical Review Letters).

Rozpadající se atomy lze pozorovat nepřímo

Příprava supertěžkých prvků

"Výzkum transuranových prvků začal v roce 1940 objevem neptunia a dnes už probíhá více než sedmdesát let. Za tu dobu se podařilo uměle vyprodukovat značný počet prvků za uranem a ty nyní tvoří téměř čtvrtinu Mendělejevovy periodické tabulky prvků."

(Vladimír Wagner, AtomInfo.cz)

Pod pojmem "pozorování" si ovšem nemůžeme představovat vědce, jak stojí nad novým prvkem s lupou. Na to jsou atomy se 93 a více protony v jádrech - tzv. transurany - příliš nestabilní. Atomy se někdy i po zlomku vteřiny rozpadnou, buď alfa vyzařováním, nebo rozpadem na izotopy. V případě prvku s číslem 117 dokonce ani atomy, na který se prvek rozpadá, dlouho nevydrží a dále se rozpadají.

"V daném případě pozorujeme vznik jednotlivého jádra, tedy i atomu," popsal nám proces Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR. "Transurany jsou radioaktivní a většinou se rozpadají alfa rozpadem. Identifikace vzniklého jádra tak probíhá pomocí zachycení sekvence třeba šesti rozpadů alfa, která končí nějakým stabilnějším jádrem."

Alfa částice je vlastně jádro atomu hélia, tedy dva protony a dva neutrony, které se uvolní z jádra atomu. Alfa částice, která jádro opouští, je kladně nabitá (+2e), neboť ji chybí elektronový obal.

Pokud vědci již znají vlastnosti rozpadu alfa (třeba energii alfa částice) posledních členů v pozorované sekvenci rozpadů, mohou je identifikovat a z celkového počtu vyzářených alfa částic zjistit u jakého jádra řada začala.

Rozpadové řetězce ukazují, na jaké částice se rozpadly pozůstatky po prvku s...

Rozpadové řetězce ukazují, na jaké částice se rozpadly pozůstatky po prvku s atomovým číslem 117. Byly pozorovány i prvky s atomovými čísly 115 a 113, které rovněž dosud nejsou v periodické soustavě prvků oficiálně zaneseny.

"Izotopy, jejichž sekvence rozpadů končila u známých jader, se podařilo vyprodukovat u prvků až po 112. a nedávno dokonce 113.," pokračuje Wagner. "U těžších prvků se však daří produkovat pouze izotopy, jejichž rozpadová sekvence končí v neznámé oblasti jader, takže dlouho byl problém s jejich bezespornou identifikací. Náznaky produkce prvků máme až po 118. Další na řadě je prvek 120, protože je většinou jednodušší získat jádro se sudým počtem protonů. Plně potvrzené a i pojmenované jsou (z těch těžších než 112) ale jen 114. a 116. prvek."

Interaktivní periodická tabulka

Podívejte se také na pořadí, ve kterém byly chemické prvky objeveny.

Stosedmnáctý prvek pomohlo potvrdit 72 vědců ze 16 institucí po celém světě. "Experiment ukázal, že zařízení TASCA v Darmstadtu lze použít k citlivější identifikaci supertěžkých jader," říká Chistoph Düllmann, vedoucí experimentu. "To je nesmírně důležité, protože se předpovídá, že lze nalézt ještě trvalejší izotopy." Jeho kolega Horst Stöcker mluví o "ostrůvku stability" mezi supertěžkými prvky.

Kdo pojmenuje Jednajednasedmičník?

Nyní je existence Ununseptia nezávisle potvrzena a předpokládá se, že Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii (IUPAC) v nejbližší době prověří vědecká data, zda poskytují dostatečný důkaz o existenci tohoto prvku. Unie také rozhodne, který z týmů, který se na objevu a ověření účastnil, bude mít tu čest prvek pojmenovat.

Vlastnosti nového prvku Ununseptium

Vlastnosti nového prvku Ununseptium

Jaký význam má honba za novými a novými prvky, které navíc nepřežijí ani sekundu a hned se rozpadnou? "Nelze úplně vyloučit, že některé prvky či jejich izotopy, které leží na ostrově stability, budou mít natolik dlouhou dobu života, že se budou moci i prakticky využít," řekl nám Vladimír Wagner.

Podle něj je to ale spíše méně pravděpodobné. "Hlavní význam těchto studií je v pochopení sil, které drží jádra pohromadě," uzavírá Wagner. "Ty se dobře studují právě na takových exotických extrémních systémech."

Oprava: Článek obsahoval překlep v překladu názvu IUPAC.

Autor:


Nejčtenější

Nelíbí se mi, kam se internet vydal, říká vynálezce WWW. Chce to změnit

Tim Berners-Lee představuje vizi nového, decentralizovaného internetu...

V roce 1990 spustil první webový server a odstartoval tak revoluci. Díky němu se internet rozšířil do celého světa, do...

Jeho fotky jsou až neskutečně nádherné. Podívejte se, jak vznikají

Kalendář 43. výsadkového praporu - Nic nepotěší potápěče průzkumného týmu po...

Jeho fotky výsadkářů z Chrudimi viděl téměř každý. Vypadají jako vystřižené z toho nejdražšího hollywoodského akčního...



Sedm častých lží, mýtů a omylů o přechodu na nové televizní vysílání

V roce 2020 budou mít sběrné dvory napilno.

Mnoho lidí se v blížící se změně vysílacího standardu neorientuje, a tak se snadno může klamavou nabídkou či...

Podívejte se, kdy vám vypnou současné televizní vysílání a co s tím udělat

Nelamte si s DVB-T2 hlavu. Vše podstatné se dozvíte níže.

Současné pozemní digitální televizní vysílání má před sebou poslední měsíce života. První vysílače budou vypnuty již...

Start lodě Sojuz MS-10 se nezdařil, modul s posádkou nouzově přistál

Start Sojuzu MS-10 z Bajkonuru 11. října 2018.

Čtvrteční start lodě Sojuz MS-10 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu se nezdařil. Kvůli závadě na nosné raketě Sojuz...

Další z rubriky

Nobelovu cenu za chemii získali tvůrci evoluční chemické revoluce

Frances Arnoldová, Geore Smith a Gregory Winter dostali Nobelovu cenu za chemii...

Nobelovu cenu za chemii pro rok 2018 získali odborníci, kteří dokázali ve zkumavce zrychlit evoluci a využít ji k...

Návrat „imperialistického brouka“? Výzkumný program USA vzbudil obavy

Program „Hmyzí spojenci“ má změnit škůdce v pomocníky v zemědělství.

Skupina vědců v časopise Science varuje před možným zneužitím amerického výzkumného programu, který vyvíjí zcela nový...

S viry v těle a komunisty za zády. Život profesora Ctirada Johna

Imunolog a mikrobiolog Ctirad John na snímku z března 2009

V pátek 12. října zemřel profesor Ctirad John, legenda české imunologie, ve věku požehnaných 98 let. Sám se nepovažoval...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz