Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nový rekord ve vesmíru. Sonda Odyssey krouží kolem Marsu už 3340 dní

aktualizováno 
Americká kosmická sonda 2001 Mars Odyssey vytvořila nový rekord. Kolem Marsu krouží už víc než 3340 dnů. To je déle než jakákoliv jiná sonda předtím. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Sonda Mars Odyssey

Až do čtvrtka byl nejdéle sloužící sondou u "rudé planety" Mars Global Surveyor, který se úspěšně dostal na oběžnou dráhu kolem Marsu v září 1997 a setrval na ní do roku 2006.

Sonda 2001 Mars Odyssey je na oběžné dráze kolem Marsu od 24. října 2001 a jejím posláním je získávat data o povrchu této planety. V roce 2002 vědci objevili na základě údajů od této sondy na jižním pólu led, což NASA přimělo k vyslání povrchové sondy Phoenix, která potvrdila přítomnost zmrzlé vody pod povrchem.

Odyssey rovněž sloužila jako průzkumník terénu pro případnou lidskou misi na Mars. Změřila mimo jiné míru radiace v okolí planety a zjistila, že sluneční a kosmické záření na povrch dopadá s dvakrát větší intenzitou než na Zemi.

Ještě důležitější pro vesmírné bádání NASA je, že umělá družice posloužila jako spojovací ústředna pro průzkumná vozítka Spirit a Opportunity, sondy Mars Global Surveyor a Mars Reconnaissance Orbiter i Phoenix.

NASA na svých internetových stránkách vyjádřila naději, že Odyssey bude v práci pokračovat a bude zprostředkovávat spojení i s dalším robotickým vozítkem Mars Science Laboratory, které má být do vesmíru vyneseno příští rok.

"Program průzkumu Marsu jasně ukazuje, že prvotřídní věda ve spojení s kvalitním a tvůrčím inženýrstvím se rovná úspěchu a dlouhověkosti," řekl ředitel programu průzkumu Marsu NASA Doug McCuistion.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kolize dvou neutronových hvězd (umělecké ztvárnění)
Nový úspěch lovců gravitačních vln. Odhalili, kde se v kosmu rodí zlato

Astronomové se mohou radovat ze zrodu zcela nového oboru: gravitační astronomie. Jejich detektory znovu prokázaly svou přesnost, a tak se nám poprvé podařilo...  celý článek

Loď Šen-čou 9 před spojením s experimentálním modulem Tchien-kung 1
Čínská stanice zrychluje svůj pád k Zemi. Kam spadne, není jisté

K Zemi se blíží několikatunová kosmická stanice, jež byla vůbec první, kterou se Číně podařilo vynést na oběžnou dráhu. Původní odhad termínu dopadu až 100 kg...  celý článek

Sputnik 1 byl do vesmíru vynesen raketou R-7 Semyorka z vojenské oblasti...
Zajali jsme špatné Němce! Co se stalo, když Sověti vypustili Sputnik

Závod o vypuštění první družice dospěl do finále. Sovětům se podařilo díky osekání programu připravit ke startu před Američany. Když přišel okamžik startu,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.