Minulý týden Bílý dům požádal Kongres, aby zvýšil dotace Národnímu úřadu pro letectví a vesmír NASA na rozpočtový rok 2010. Ten začíná letos v říjnu a z původně plánovaných 18,026 miliardy dolarů je navýšen na 18,7 miliardy. Ale je otázka, jestli to pokryje právě probíhající inflaci. Přesto to je o 2,4 miliardy víc, než měla kosmická agentura k dispozici v roce 2008.
Orion nejdřív v roce 2015
Obama počítá s lunárním pilotovaným programem i s dalším průzkumem nebeských těles pomocí automatů a s vypouštěním astronomických observatoří, tedy plně podpořil dosavadní plány. Rovněž se předpokládá, že raketoplány ukončí provoz příští rok, po třech desetiletích provozu. Do té doby musí ještě letět devětkrát, především pak kvůli vybudování Mezinárodní kosmické stanice ISS.
V případě, že by vznikly komplikace, lze uvažovat ještě o jednom startu navíc. Tím padly úvahy, že by zůstaly k dispozici dva raketoplány po celou první polovinu příštího desetiletí. Američané se dohodli s Rusy, že zajistí obsluhu ISS pomocí svých osobních lodí Sojuz a nákladních Progress.
Původně neměla být propast mezi ukončením výprav raketoplánů a nástupem pilotovaných lodí nové generace Orion tak velká - měly létat od roku 2013. Dnes se mluví o roce 2015, přičemž záleží na tom, jestli odborníci vyřeší potíže s vibracemi u nové rakety Ares 1, které se u ní neočekávaně silně projevily. Letové zkoušky prvního stupně této nové rakety mají začít letos v létě.
Orion bude v podstatě zvětšená kabina Apollo, vejde se do ní 4-6 lidí. Ares 1 vynese na nízkou dráhu 25 tun nákladu. Raketa Ares 5 je srovnatelná svou výškou 110 metrů a nosností 130 tun s proslulým Saturnem 5, který dopravoval Američany na Měsíc na přelomu šedesátých a sedmdesátých let.
Tento nosič by měl vrátit lidi na Měsíc koncem příštího desetiletí, v případě obtíží nejpozději na počátku dvacátých let. A potom by měl sloužit ke stavbě stálé lunární stanice. Orion a Ares 5 se mají stát základem pilotované výpravy k Marsu někdy ve třicátých letech.
Silný vědecký poradní orgán
Zatímco nového ředitele NASA Obama ještě nejmenoval, šéfem Národního úřadu pro oceány a atmosféru NOAA určil dvaašedesátiletou mořskou bioložku Jane Lubchencovou. NOAA je agentura, která se zabývá jak meteorologií, tak základním výzkumem oceánů a atmosféry včetně globálního oteplování.
Lubchencová chce zasáhnout proti nadměrnému rybolovu a znečištění moří. NOAA dostane na příští rok 1,3 miliardy dolarů na meteorologické družice. Nový prezident rovněž jmenoval svého vědeckého poradce - Johna Holdrena, fyzika z Harvardovy univerzity.
Spolupředsedy vědeckého poradního sboru Bílého domu budou molekulární genetici laureát Nobelovy ceny Harold Varmus a Eric Lander. Obama počítá s tím, že veškerý biologický výzkum bude probíhat bez ohledu na ideologii.
Bush totiž z náboženských důvodů zrušil vládní financování výzkumu embryonálních buněk. Křesťané považují lidské embryo za plnohodnotnou lidskou bytost, která se nesmí použít ke kultivaci kmenových buněk pro lékařské účely.
