Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Urychlovač LHC našel novou částici: většinově půvabnou a předpovězenou

  13:31aktualizováno  13:31
Tým pracující na urychlovači LHC oznámil přesvědčivě doložený objev nové „složené“ částice. Její existenci fyzikové předpověděli před několika lety, nyní se její stopy podařilo najít i při pokusu.

Detektor LHCb na urychlovači LHC | foto: CERN

Tak ohromný úspěch jako objev Higgsova bosonu to zdaleka není, ale i tak si fyzikové pracující na detektoru LHCb připsali hezký výsledek: objevili jasné stopy existence zatím nikdy předtím nepozorované částice. (LHCb je jeden z několika velkých detektorů umístěných na prstenci urychlovače LHC, abychom to trochu matoucí označení vysvětlili.)

Nový objev dostal označení ksí (podle písmene řecké abecedy Ξ, což je v podstatě naše X) a jde o tzv. baryon. Baryony jsou těžké částice - všechny těžší než proton - které se skládají z několika menších, tzv. elementárních částic. V případě baryonů vždy ze tří kvarků, které mohou být různých „typů“. To, o jaké kvarky zrovna jde, pak určuje vlastnosti i složené částice. (Samozřejmě časem se může zjistit, že i kvarky jsou z něčeho složené, a přestanou být elementárními částicemi, ale to nám dnes může být jedno.) V případě ksí jde o baryon složený ze dvou tzv. půvabných kvarků a jednoho nahoru (ne, to není chyba, přesvědčte se např. na Wikipedii)

Nutno říci, že o vlastnostech nově objeveného baryonu toho mnoho nevíme. Vznikl v urychlovači jen na krátkou dobu během srážek jiných částic s vysokými energiemi, a téměř okamžitě (alespoň z našeho hlediska) se rozpadl. To se stalo zcela charakteristickým způsobem, z pozůstatků srážky tedy podařilo složit podobu původní částice - a tím nepřímo, ovšem přesvědčivě, doložit její existenci.

Baryony nejsou vzácné, známe je poměrně dobře, a samotný objev nové částice z této rodiny tedy není žádnou fyzikální revolucí. Zajímavý je ovšem v několika dalších ohledech. Za prvé proto, že objev každého nového baryonu by mohl pomoci vylepšit a upřesnit teorii, která je popisuje (tzv. kvantová chromodynamika, či anglickou zkratkou QCD).

Baryonům totiž vládne tzv. silná interakce, jedna ze základních fyzikálních sil, která se ovšem projevuje jen na extrémně malé vzdálenosti právě třeba mezi kvarky v jádru takových částic. Je to tedy doslova životně důležitá fyzikální síla, kterou ale jinak a jinde můžeme pozorovat jen těžko - každé pozorování je tedy pochopitelně dobré. Samozřejmě je těžko říci, zda to někdy bude k něčemu praktickému, ale to u základního fyzikálního výzkumu nikdy nedá odhadnout. V minulosti se ovšem celá řada nečekaných aplikací našla; řadu příkladů byste nalezli v nitru stroje, na kterém si tento text čtete.

Vážený MeV

Jak jste si asi uvědomili při čtení textu, elektronvolt (eV) a od něj odvozený megaelektronvolt (MeV) nejsou jednotkou hmotnosti, ale energie. eV je roven energii, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu. A protože mezi energií a hmotností existuje pevný vztah (slavné E=mc2), lze jednotku energie použít i k vyjádření hmotnosti. Správně by se mělo v takovém případě psát eV/c² (tedy lomeno druhou mocninou rychlosti světla), podle nepsané fyzikální konvence se ovšem tato část vynechává.

Jednotka se používá pro vyjádření hmotnosti jednotlivých částic i proto, že výsledná čísla jsou mnohem lidštější, než kdyby se pracovalo se zlomky kilogramu. Porovnejme si to na příkladu elektronu: ten má hmotnost buď 511 kiloelektronvoltů nebo 9,11x10-31 kilogramu. A jeden proton váží příjemných 0,931 gigaelektronvoltu (při rychlém počítání z hlavy to jde zaokrouhlit na jedna).

Zajímavé také je, že částice byla předpovězena dopředu přibližně právě v takové podobě - tedy s takovou hmotností - v jaké byla pozorována (pro zajímavost to byla hmotnost 3261 MeV, což je zhruba čtyřnásobek hmotnosti protonu. O těch zvláštních jednotkách si přečtete více v boxíku vlevo). Počítání hmotností baryonů bez jejich praktického pozorování není jednoduché. Bohužel totiž neplatí, že jejich hmotnost získáte jednoduchým součtem tří základních částic, tedy kvarků, ze kterých jsou složené dohromady. Více ji ovlivňuje celková energie vazby mezi třemi kvarky, které daný baryon tvoří. (Energie a hmotnost nejsou nezávislé, vzpomeňte si na slavný vzoreček E=mc².)

To tedy znamená, že k určení hmotnosti baryonu je zapotřebí spočítat, jak se tři dané kvarky v něm poskládají (zjednodušeně řečeno třeba, jak daleko od sebe budou), protože to ovlivňuje energii jejich vazby a tím i celkovou hmotnost částice. Časem vzniklo několik pokusů o vytvoření postupů, které by to dokázaly, postupně se používané modely vytříbily natolik, že umí poměrně dobře předpovědět i hmotnost takových za běžných podmínek nepozorovatelných částic, jako je právě ksí (v jeho případě mají předpověď na svědomí Marek Karliner a Jonathan Rosner v této práci).

Byť se tedy o baryonech a fyzikálních silách, díky kterým existují, tedy výše zmíněné silné interakci, neví rozhodně vše, fyzikové evidentně už vědí dost na to, abychom mohli dělat poměrně fundované předpovědi o tom, co nikdy neviděli.



Nejčtenější

Vědci objevili pod zemí biliardy tun diamantů, ale nedostaneme se k nim

Diamanty značky Diamonds International Corporation

V litosférickém podloží Země odhadují vědci tisíce bilionů tun diamantů. Zaměřili ho pomocí zvukových vln. Dodávají...

Stíhačka Su-57 je podle některých ruských médií drahá a zbytečná hračka

Su-57

Ruské letectvo nenakoupí stíhačky páté generace Su-57, uvedl Vladimír Guteněv, člen expertní rady Státní dumy pro...



Má hořet půl století jako františek. Jaký reaktor si přeje Bill Gates

Schéma reaktoru TWR-P s tepelným výkonem 600 MW, který by TerraPower měla...

Společnost TerraPower, v jejíž správní radě sedí zakladatel Microsoftu, se konečně přiblížila možnosti stavby reaktoru,...

Atomový řezník připravoval v SSSR půdu civilním proudovým strojům

Iljušin Il-28

Mezi významné bojové letouny studené války patří taktický bombardér Iljušin Il-28. Ten se stal prvním sovětským...

Slyšíte obraz? Vyzkoušejte si, zda jste jedním ze čtyř lidí

Máte pocit, že něco slyšíte při sledování GIFů?

Se vzrůstající oblibou GIFů si čím dál více lidí na sobě všímá zvláštního jevu: při pozorování tichého obrázku mají...

Další z rubriky

Jak se odhalují plagiáty? Přeházet slova nestačí, překlad ale stroj ošálí

Ctrl + C, Ctrl + V, dvě klávesové zkratky, které zná snad každý.

Nástroje na detekci opsaných pasáží mají nemalý problém. Musí porovnat odevzdanou diplomovou práci s miliony stránek už...

Když jeden život nestačí. Firmy nabízí klonování domácích mazlíčků

Naklonovaní psi Mira a MissyToo. Jsou údajně prvními komerčně naklonovanými...

Nedokážete si představit život bez svého mazlíčka? Pokud máte milion nazbyt, můžete si ho nechat naklonovat. To však...

Největší výhoda bitcoinu by časem mohla bránit jeho růstu, míní vědec

Ilustrační snímek

Síť bitcoin je decentralizovaná a útočník by musel vynaložit ohromné úsilí i finance, aby ji pokořil a ovládl....

Najdete na iDNES.cz