Moderní replika Santa Marie z roku 1998 na moři u ostrova Madeira

Moderní replika Santa Marie z roku 1998 na moři u ostrova Madeira | foto: Ben Salter via Wikipedia

Konec 600leté záhady? Vědci prý objevili vrak Kolumbovy vlajkové lodi

  • 13
Skupina amerických archeologů se domnívá, že objevili místo, kde na mořském dně odpočívá největší loď flotily, která pro moderní Evropu objevila americký kontinent.

Velmi zajímavý objev se podařil týmu známého odborníka na podmořskou archeologii Barryho Clifforda. Podle jeho prohlášení pro deník Independent potápěči objevili u severního pobřeží Haiti vrak, který by mohl být Kolumbovou lodí Santa Maria.

Paličatý Janovan

Kryštof Kolumbus, španělský Cristobal Colón, italsky Cristoforo Colombo, se narodil mezi lety 1449 a 1451 v janovské republice, která byla společně s Benátkami jednou z vedoucích námořních mocností sklonku středověku. Ve službách zakladatelů novodobého Španělska Isabely, královny aragonské a jejího manžela Ferdinanda, krále kastilského, podnikl celkem čtyři zaoceánské výpravy. Ačkoliv hledal cestu do Indie, objevil nakonec nový kontinent. Dlouhá léta se živil jako obchodník, přesněji řečeno drobný obchodní příručí. Jeho sny ale byly velké. Pod vlivem svého bratra Bartolomea, který byl kartografem, se začal zajímat o zeměpisectví. Po mnoha peripetiích a s přispěním vyjednávacího talentu bratrů Pinzónových se mu podařilo přesvědčit královský pár o možnosti získat podíl na novém obchodním odvětví – mořeplavbě. Kolumbus zemřel roku 1506 slepý – a přesvědčený o tom, že roku 1492 doplul do Indie.

Největší loď flotily, se kterou Kolumbus v roce 1492 připlul do Karibiku, najela 25. prosince 1492 na skaliska u pobřeží Haiti.  Za bezměsíčné noci ji vodní proud vrhl na skaliska. Dvacetimetrové plavidlo bylo později z velké části rozebráno a dřevo použito na stavbu budovy pro přeživší námořníky. Protože přesné místo ztroskotání nebylo v té době pochopitelně označeno, nepodařilo se ho v následujících stoletích bezpečně určit.

Situace se změnila na začátku 21. století, kdy se jiné skupině archeologů podařilo objevit pravděpodobné zbytky Kolumbovy pevnůstky La Navidad (Vánoce), kam se uchýlila většina posádky ztroskotané Santa Marie. Archeologové tak získali jakýsi bod, podle něhož se mohli orientovat v údajích z Kolumbova deníku.

Clifford navíc měl k dispozici výsledky předběžného průzkumu v oblasti z roku 2003, během kterého vědci pořídili fotografickou dokumentaci všech vraků či možných vraků v oblasti na severu Haiti. Při porovnání fotografií z místa s údaji o poloze Kolumbovy pevnosti Cliffordova skupina dospěla k přesvědčení, že jeden z vraků v blízkosti města Limonade by mohlo skutečně být vrak Kolumbovy lodi. Letos v květnu proto na místě uskutečnil tým další sérii ponorů, které je prý v přesvědčení utvrdily natolik, že se hypotézu nebáli svěřit novinářům.

Důkazy jsou však zatím jen nepřímé. Prvním je samotná poloha vraku, která odpovídá Kolumbovu popisu. Ať už jde o relativní polohu vzhledem ke zmiňované pevnosti, tak o podobu útesů a mořských proudů  v oblasti. Velikost "stopy" vraku na dně (tedy rozloha plochy, na které jsou trosky rozptýleny) také odpovídá zhruba lodi typu Santa Maria. Clifford vzal na pomoc i mořské proudy a sledováním jejich proudění dokázal, že pokud by v kotvišti u dnešního městečka Limonade byla unášena loď, ztroskotala by právě na místě nalezeného vraku.

Na místě se už v roce 2003 rovněž našly některé předměty, které podle své podoby spadaly do Kolumbovy doby. Především byla však na dně zachycena jedna ze čtyř charakteristických devadesátimilimetrových bombard, jimiž byla Santa Maria prokazatelně vyzbrojena. Naneštěstí pro archeology byl první průzkum opravdu jen dokumentační a vědci žádný předmět z moře nevytáhli. Od té doby ovšem vrak zřejmě objevili i podnikavci, kteří obchodují se starožitnostmi vylovenými z moře. Většina předmětů patrných na fotografiích, včetně děla, zmizela.

Clifford a spol. i tak doufají, že se pro ně na místě najde dost práce a ve zbytku vraku se podaří objevit přesvědčivé doklady o jeho identitě. Na pracích se má podílet i haitská vláda, která by samozřejmě nález podobného významu uvítala už s ohledem na jeho možný přínos pro turistiku.

I když by to byl zajímavý objev, v podobných případech se opatrnost vyplácí. Archeologové sami přiznávají, že mají málo informací a zatím jde jen o předběžný odhad. A i když v tomto případě jsou s projektem spojena významná jména, třeba právě Clifford, nelze vyloučit, že může jít nakonec o podvod, či pokus "nafouknout" menší objev.

Vrtochy Dvorné Mařeny

Barry Clifford patří k nejzkušenějším námořním archeologům dneška. Už v osmdesátých letech minulého století úspěšně pátral po vracích slavných pirátských lodích. Mimo jiné se zajímal také o vrak lodi Quedah Merchant, na níž se po příslovečných sedmi mořích plavil asi nejslavnější anglický bukanýr William Kidd. Přesto se on ani jeho syn Brandon neubránili jistému dojetí, když oznamovali, že vrak ležící u severního pobřeží Haiti skutečně je Santa Maria. Loď, pod jejímiž plachtami s rudými kříži se plavil Kryštof Kolumbus k novému světu...

Námořníci, kteří pluli pod Kolumbovým velením na první z jeho celkem čtyř amerických cest, by se tomuto sentimentu patrně podivili. Jejich mínění o admirálské lodi nejlépe vyjadřovala přezdívka, kterou jí dali: Marigalante. Dvorná Mařena. Podle francouzského autora Alaina Bombarda se Santa Maria na vlnách točila "jako příliš dvorná holka na příliš veselém bále."

Plavidlo postavené někdy okolo roku 1465 v baskických loděnicích Castro – Urdiale v Cantabrii se totiž k lecčemu hodilo víc než k objevitelské cestě do neznáma. Z hlediska lodní stavby šlo o malou, pouhých devatenáct metrů dlouhou a pět a půl metru širokou karaku s výtlakem okolo 140 tun. Jako La Nau ji ostatně označuje také kronikář Kolumbovy výpravy Bartolomé de Las Casas.

Bachraté břicho z ní činilo dokonalé zásobovací plavidlo. Tuto roli také vlajková loď plnila především. Janovan si dokázal spočítat, že hrozba vyhladovění udrží námořníky na dalších dvou lodích expedice (Pinta a La Nina) v poslušnosti lépe než cokoliv jiného.

Karaky se všeobecně považují za průkopkyně transatlantické dopravy. Portugalci, kteří je začali stavět jako první, se s nimi odvážně pouštěli na daleké plavby. Drželi se při nich ale vždy nedaleko pobřeží. Tak obepluli například Afriku.

Kolumbus vedl svou expedici dlouhých sedmatřicet dní otevřenými pustinami oceánu a tady se naplno projevily nevalné manévrovací schopnosti vlajkové lodě. Kronikář de Las Casas hovoří o tom, že "La Nau" bídně nabírala vítr, což je pro loď plující širým oceánem docela podstatný nedostatek.

Kolumbus si ale nemohl vybírat. Loď mu nabídl Juan de la Cosa ve chvíli kdy se mořeplavec potýkal s nedostatkem všeho od námořníků až po lodě, které by jimi osadil. Mohl de la Cosovi jen poděkovat a pokusit se poněkud rozeschlému plavidlu dodat důstojnost novým jménem. Santa Maria de la Inmaculada Concepción.

Dne 3. srpna 1492 Kryštof Kolumbus vyplul z přístavu Palos de la Frontera. A dne 12. října krátce po druhé hodině ráno zahlédl prostý námořník Juan Rodriguez Bermejo v hlídkovém koši odlesk ohně z pevniny. Kolumbus si prvenství přivlastnil až později. Slávu muže, který jako první doplul "opačnou cestou" do Indie si chtěl ponechat výlučně pro sebe.

Zkrátka přišli i bratři Pinzónové, bez jejichž vyjednávacích a námořnických schopností by Kolumbus zůstal nadosmrti chudým snílkem blouznícím v klášterní kobce o Novém světě. Nový kontinent – Amerika – byl objeven (nebo spíš znovuobjeven, Vikingové dokázali v severní Americe přistát už čtyři století před Kolumbem). Santa Maria vešla do dějin.

Zbyla jen kotva?

Domů do Španělska se Santa Maria nevrátila. O jejím konci nám zanechal zprávu už zmíněný kronikář Bartolomé de Las Casas. V noci dne 25. prosince 1492 se kotva vlajkové lodi smekla po skalnatém dně. Silné vodní proudy začaly karaku usnášet na podmořské útesy. Posádka na hrozící nebezpečí zareagovala pozdě. Za několik okamžiků jako břitva ostré útesy začaly trhat obšívku lodě. Podpalubní prostory vlajkové lodě se rychle plnily vodou. Kryštofu Kolumbovi, admirálovi expedice a současně kapitánovi lodi Santa Maria nezbylo nic jiného než vydat rozkaz k opuštění lodi, která se potopila. Nad hladinou vyčnívaly jen špičky stožárů.

Otřesený Janovan nařídil všechno upotřebitelné dřevo ze Santa Marii vylovit z vody. Dobře věděl, že zbývající lodě expedice, malá Pinta a ještě menší La Nina by čtyřicet mužů posádky vlajkové lodě nedokázaly nalodit. Proto pro ně na pobřeží Hispanioly nechal postavit osadu, které dal jméno La Navidad. Ještě než odplul, slíbil jim, že se pro ně vrátí. Svůj slib splnil, osadu ale našel vypálenou a liduprázdnou. Zabili čekající námořníky Indiáni, nebo se kvůli sporům pobili navzájem a o zbytek se postarala bujná vegetace? Nevíme...

Po stovky let převládal názor, že jediným pozůstatkem po lodi Santa Maria je její kotva. Tu Španělé vylovili z moře na předpokládaném místě ztroskotání vlajkové lodi a dnes je k vidění v expozici haitského Musée du Panthéon National Haïtien.

Oprava a upozornění: Článek jsme rozšířili a opravili původně mylně uváděný údaj, že vrak leží v blízkosti města Môle Saint-Nicolas. To je od místa skutečného nálezu vzdáleno více jak sto kilometrů. Za omyl se omlouváme.