Obnovitelné zdroje ano, ale tento model evidentně zrovna reálný není. Obzvláště bez vysokokapacitních baterií, na kterých bych čekal, že by mohl být model získávání energie z obnovitelných zdrojů naopak založen. Dříve jsem byl zastáncem jádra, ale shlédnutí dokumentárního filmu "Černobyl po třiceti letech" (dostupný na Trubce) způsobilo přehodnocení mého postoje. Fandím obnovitelným zdrojům, ale pouze v případě, že se podaří dodávku energie stabilizovat. Očekávám, že by v tom mohly významně pomoci právě technologie vysokokapacitních baterií. Bez stabilizační vrstvy jde podle mě o nesmysl, navíc víceméně ověřený praxí (Německo a spol). Bohužel to bude patrně drahé. Ekonomika bývá vždy v nepřímé úměrnosti s ekologií. Pokud jde o finance, ekologii bych v tom nehledal. A o tu by mělo jít (nejen ekologickým aktivistům) především.

A nestačilo by 15x zvýšit počet hydroelektraren? 

Máte pravdu, ale kde vezmete 15x více řek?

stát Kolumbie v USA neexistuje .... 50 statu - a ani jeden se tak nejmenuje - kdepak asi autor udelal chybu ....

Děkujeme za upozornění, opraveno.

Studii jsem nečetl. Ale jedinou možnost vidim v doplnění běžné prutokove elektrárny o precerpavaci sekci (a třeba i několik). Tj někde nad ni na kopci nádrž alias Dlouhé Stráně. V době přebytku elektřiny ji akumuluje, v době nedostatku vydává. Patnactinasobek vody netřeba, řekou poteče stále stejné množství vody jako dnes.

Náklady enormní a žádný ekolog Vám to nedovolí, protože by to byl velký zásah do krajiny...

Není alfou a omegou vědy být skeptik? A tedy veškerá tvrzení testovat a vyvracet?

Rozhodně, ale vždy to musí být něčím podloženo.

Já teda nevím, jak jsou v USA konstruované vodní elektrárny a jak třeba u nás, ale jde to vůbec, kompletně vyměnit turbíny ?

Jde lecos (záleží samozřejmě na tom, kolik by to stálo). Ale při stejném počtu vodních děl by se musel přibližně zpatnáctinásobit průtok vody. A to nesmysl.

Podstatné je, že má srdce zelené, které bije na správném místě a za správnou zelenou věc.

Ještě tak nějak zapomněl na investice do sítě, která by musela ty špičky přenášet. A nemluvě o nutnosti stále mít k dispozici záložní zdroje na dobu, kdy nebude dost foukat, nebude dost svítit Slunce a nebude dost vody. Takový zdroj ale bude ale z podstaty věci velmi spolehlivý. Je pak otázka, kdo zaplatí jeho zahálku po většinu doby.

Ona je spíš otázka co to bude za zdroj , tepelné elektrárny mají tři stavy vyrábí, jsou ve stavu teplé zálohy, kdy nevyrábí, ale stejně musí topy, aby byl teplý kotel, teplá turbína a nebo jsou odstavené., tehdy tedy topit nemusí, ale zase nemohou hned na pokyn vyrábět protože najetí takové elektrárny trvá klidně týden.

jakmile mají v něčem prsty aktivisté a někdo se pokouší uznání "vědeckých" faktů u soudu místo odbornou diskuzí, tak je to silně podezřelé.

Na druhou stranu soud zase funguje na principu objektivního dokazování, takže to není zase tak strašné.

V podstatě větší problém je, když se na vědecká témata rozpoutává veřejná diskuze. Tam je riziko prosazení špatného pohledu mnohem větší.

Může mi někdo vysvětlit, jak si představuje to zvýšení výroby el. energie ze současných hydroelektráren pouhou výměnou turbín?

To jako že dnešní turbíny jedou na nějakých 10 % nejen teoreticky, ale i prakticky dosažitelného maxima?

Obávám se, že už jenom tohle je i nad rámec sci-fi.

No, tak ono něco málo přidat jde. Na hydroelektrárnách stále ještě jede spousta turbín, které se počítaly div ne na logaritmickém pravítku. U některých tomu možná skutečně tak bylo. Dneska jste schopen pomocí optimalizací přes metody MKP a MKV najít optimální tvary nejen u lopatek, ale i u savky, rozváděcí komory a tak dále. Jsou to brutálně náročné výpočty, ale vyplatí se.

Výsledkem je, že o nějaké to drobné procento přidáte na účinnosti a dále jste zpravidla schopen zvýšit hltnost toho soustrojí, protože díky těm výpočtům jste schopen snížit hydraulické ztráty v místech, která nebyla optimálně navržena. Soustrojím pak proteče při stejném spádu více vody. Díky tomu z toho opravdu lze dostat více, aniž byste musel rubat do tělesa hráze, ale můžeme se bavit například o řádu -nácti procent. Tvrzení pana Jacobsona jsou klasická zelená demagogie. I kdyby to nakrásně šlo udělat po stavební stránce, tak to zabije hydrologie. Poklesy hladiny by byly tak prudké, že by to dříve či později poslalo břehy do přehrady, jako kdyby je odstřelil.