Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Obří urychlovač částic CERN armagedon nezpůsobí

aktualizováno 
V souvislosti s blížícím se startem urychlovače LHC (Large Hadron Collider) Evropského střediska jaderného výzkumu (CERN) se mezi laickou veřejností vyrojily dohady o tom, že by při jeho provozu mohlo dojít k destrukci našeho světa. Podle expertů však Zemi žádné nebezpečí nehrozí.

CERN - Rozpracovaný LHC 4 | foto: Václav Nývlt - Technet.cz

Černé díry, strangelety a další

Kolují fámy o vzniku miniaturních černých děr (to se opravdu předpokládá, ale černé díry by se měly vypařit ještě předtím, než by mohly začít škodit), mikroskopických strangeletů (podivných útvarů tvořených kvark-gluonovým plazmatem), které by měly pohltit naši planetu.

Ještě horší důsledky by prý mohla mít tvorba devastujících bublin nestabilního vakua, ohrožujících existenci vesmíru jako celku. Celá věc dokonce došla tak daleko, že bylo podáno několik žalob požadujících odložení zahájení provozu urychlovače či úplné ukončení prací na něm.

Nová studie přináší klid

Vzhledem k tomu, že LHC bude dosahovat v pozemských laboratořích dosud nevídaných energií (až 14 TeV), je pochopitelné, že se fyzici zabývají i možnými riziky, která jeho provoz bude představovat. Vědci totiž nejsou žádní hazardéři.

Proto také nyní odborníci CERNu vydali upgrade bezpečnostní studie z roku 2003, ve kterém zohlednili nejnovější teoretické a experimentální poznatky. Výsledek je jednoznačný - můžete klidně spát, podle vědců žádné obavy nejsou na místě. Naší planetě nic nehrozí.

Kosmické záření dosahuje mnohem vyšších energií

Vědci v tomto ohledu především poukazují na skutečnost, že vesmír samotný je plný částic o mnohem vyšších energiích (až o několik řádů), které jím neustále křižují sem a tam a bombardují Zemi, planety, hvězdy i další kosmické útvary. Pokud by tedy naší Zemi skutečně hrozila nějaká katastrofa, zřejmě by ji postihla už dávno.

Animace pohlcení Země černou dírou je sice efektní, ale k ničemu takovému zcela jistě nedojde.

Zdroj:   public.web.cern.ch

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výbuch nosiče Vanguard krátce po startu 6. prosince 1957. Šlo o první americký...
Když byl Sputnik „trik propagandy“. Utajený finiš závodu o vesmíru

V oznámení startu družice Američané SSSR předběhli. Jejich projekt se ale výrazně zpomalil. Mohly za to nejen technické komplikace, ale také fakt, že výrobce...  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
Rusům se nejprve nechtělo rakety „svazovat“, ale byla to cesta vpřed

Z dnešního pohledu se to může zdát těžko uvěřitelné, ale myšlenka na vícestupňovou raketu se neprosazovala jednoduše. Řada odborníků k ní byla skeptická, čísla...  celý článek

Známky vydané sovětskou poštou na počest projektu Veněra (1968)
Před 50 lety sovětská sonda poprvé změřila teplotu pekla na Venuši

Před padesáti lety se sovětská sonda Veněra 4 dostala jako první automat vyrobený lidmi do atmosféry planety Venuše a zjistila, že tam panuje peklo. Byl to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.