Obří urychlovač částic po více než roce znovu běží

  • 116
V pátek 20. listopadu byl znovu uveden do provozu největší urychlovač částic na světě. Po neslavném oficiálním spuštění v září minulého roku, kdy se přístroj rozbil, tak konečně začíná sloužit výzkumu.

První svazek protonů prošel největším urychlovačem částic na světě bez problémů a dříve než se předpokládalo. Urychlovač byl uveden do provozu v pátek po čtrnáctiměsíční přestávce způsobené závažnou poruchou. Informovaly o tom dnes agentury s odvoláním na Evropskou organizaci pro jaderný výzkum (CERN).

"Paprsek obíhající ve směru hodinových ručiček byl spuštěn ve 22:00 SEČ. Je to významná etapa v perspektivě prvních fyzikálních pokusů v urychlovači částic (LHC), jež jsou očekávány v roce 2010," uvedl v prohlášení CERN, jehož sídlo je v Ženevě.

V pátek v 16:00 SEČ CERN uvedl do provozu LHC, když přistoupil k prvním zkouškám injektování protonových částic. Původně zamýšlel nechat cirkulovat paprsek částic po několik minut až dnes v 07:00 hodin. Protože ale první testy byly pozitivní, rozhodl se CERN cirkulaci paprsků o několik hodin uspíšit.

"Je to úžasné, když znovu vidíme obíhat částice v urychlovači," prohlásil generální ředitel CERN Rolf Heuer. "Ještě budeme muset ujít nějakou cestu, než budeme moci začít s výzkumem, ale tento start je velkým krokem vpřed," dodal.

Obří urychlovač jaderných částic, který byl vybudován za téměř tři miliardy eur (asi 74 miliard Kč), musel být pro závadu odstaven z provozu krátce poté, co byl 10. září 2008 spuštěn. Šlo o poruchu na jednom ze supermagnetů. Závadu způsobenou špatným zapojením vodičů zavinila lidská chyba. - více čtěte - Podívejte se na fotografie následků havárie v největším jaderném urychlovači CERN

"Dnes rozumíme LHC lépe než před rokem. Vzali jsme si ponaučení z této zkušenosti a zdokonalili jsme technologii, která nám umožňuje jít kupředu," uvedl ředitel urychlovačů Steve Myers. Příští etapou budou nízkoenergetické kolize, které se očekávají přibližně za týden, uvádí se v prohlášení.

Obří urychlovač je 27 kilometrů dlouhý kruhový tunel vybavený soustavou asi 9600 velkých magnetů, které řídí a urychlují tok částic. Urychlovač dokáže urychlit pohyb částic tak, že dosahují téměř rychlosti světla. Při jejich srážkách se tudíž mohou vytvořit podmínky, které existovaly těsně po předpokládaném vzniku vesmíru.


Témata: CERN, fotografie, LHC, Ženeva