Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Obrovský magnet pomůže s odhalováním tajemství hmoty

  18:20aktualizováno  18:20
Do mezinárodního středisko CERN v Ženevě se dostal osmý komponent skládačky největšího urychlovače částic na světě. Jedná se o jeden z klíčových prvků soustavy, která má začít sloužit vědcům již ke konci tohoto roku.

Instalace obřího magnetu pro urychlovač částic v CERNu | foto: Cern

Sto metrů pod zemí je budován doposud největší urychlovač částic, od kterého si vědci slibují, že přinese nové objevy ve světě nejmenších částic ve vesmíru. "Myslíme si, že tento projekt odhalí věci, o nichž si v tuto chvíli nemůžeme ani nechat zdát," prohlásil podle ČTK profesor Jos Engelen, hlavní vědecký šéf CERN, tedy Evropské organizace pro jaderný výzkum.
 
Někteří z jeho kolegů tvrdí, že pokus, při němž se při vysoké rychlosti "drtí" částice dohromady, může přinést nové poznatky i o možné existenci rozměrů paralelních k tradičním dimenzím - délce, šířce, výšce a času. Jiní podle ČTK hovoří, i když opatrně, dokonce o možnostech, které dosud spadaly spíše do sci-fi literatury - paralelních vesmírech či černých dírách ve vesmíru spojujících různé úrovně existence.
 
Obří magnet je osmou součástkou urychlovače
 
Tento týden sem byl dopraven a instaluje se obří magnet o váze 1920 tun, což je podle agentury Reuters ekvivalent zhruba pěti velkých proudových letadel. Magnet je vysoký 16 metrů, široký 17 metrů a dlouhý 13 metrů.
Instalace obřího magentu pro urychlovač částic v CERNu
 
Magnet je už osmou z 15 částí budovaného urychlovače částic Large Hadron Collider (LHC). Kromě magnetů a detektorů je hlavní částí LHC 27 kilometrů dlouhý kanál umístěný v podzemním tunelu, v němž budou moci být v protisměrných směrech vysílány částice téměř rychlostí světla proti sobě. První komponenta byla instalována 30. listopadu minulého roku.
 
Pokud vše půjde i dále podle plánu, budou se moci rozběhnout první pokusy a experimenty již na přelomu tohoto a příštího roku. Testy mají na zlomky vteřiny vědcům přiblížit podmínky, které podle odhadů panovaly v raných stádiích vesmíru bezprostředně po velkém třesku.
 
Tohoto mezinárodního projektu za účasti zhruba 6 500 vědců z 80 zemí světa včetně České republiky.




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Paul Otellini
Zemřel Paul Otellini, bývalý šéf, který upevnil pozici Intelu

Ve věku 66 let zemřel Paul Stevens Otellini, bývalý ředitel americké společnosti Intel. Ve firmě pracoval od roku 1974, od roku 1998 byl v jejím vedení.  celý článek

Tento Šmolík Š.2 je exponátem Leteckého muzea Kbely.
První vojenský letoun československé konstrukce nepotěšil Francouze

První vojenský letoun československé výroby vznikl v roce 1920 v budoucím Letovu a jeho konstruktérem byl Alois Šmolík. Z typu byla odvozena i civilní létající...  celý článek

„Počítačovou evolucí“ vytvořený návrh křídla pro Boeing 777. Podobné uspořádání...
Počítač navrhl křídlo pro Boeing 777. A je už na pohled jiné

Konstruktéři si nechali od počítače od základu navrhnout nové křídlo pro Boeing 777. Výsledný návrh je lehčí než dnešní konstrukce a ve vnitřku skrývá prvky,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.