V červenci byl k síti připojen reaktor Shika-2 v Japonsku. Po absolvování testů a zvýšení výkonu na plný provoz tak počet reaktorů, kterých se využívá k výrobě elektřiny, ve světě dosáhne 441. Řada dalších se plánuje. O výstavbě nové jaderné elektrárny uvažuje i Česko.
V současné době je v celém světě 440 reaktorů a 25 jich je ve výstavbě. To se však může velmi rychle změnit. „V budoucnu se podle mě bude stavět víc jaderných elektráren, určitě. Myslím, že jaderná energie bude důležitou součástí výroby elektřiny ve světě, a to dlouhodobě,“ řekl Alan McDonald z Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Francie chce od roku 2020 podle něj stavět jeden reaktor ročně, s výrazným růstem se počítá v Japonsku i v některých dalších vyspělých zemích. Největší růst počtu jaderných elektráren plánují takzvané mladé ekonomiky, tedy země, jejichž hospodářství prochází vysokým růstem. „Indie chce počet svých jaderných elektráren do roku 2022 zvýšit na desetinásobek, v dalších 30 letech na stonásobek,“ řekl McDonald. Podobně Čína má v úmyslu zvýšit počet těchto zařízení v příštích 15 letech až šestinásobně.
O výstavbě nové jaderné elektrárny se uvažuje i v Česku. To má ve dvou jaderných elektrárnách v Dukovanech a v Temelíně šest reaktorů, které se na výrobě elektřiny podílejí asi ze 30 procent. V celém světě se jaderné elektrárny podílejí na výrobě elektřiny asi z 16 procent.
Mezinárodní agentura pro energii odhaduje, že spotřeba elektrické energie ve světě se do roku 2030 zdvojnásobí. Zásoby snadno dosažitelné ropy a zemního plynu, což je v současné době významný zdroj paliva pro jiné typy elektráren, však velmi rychle vysychají. Vyspělé země tak budou muset bojovat o omezené zdroje vhodných surovin, které jsou především v zemích, jejichž vlády se Západem nemají nejlepší vztahy.
„My se strategicky připravujeme na století jaderné energetiky. Jsme přesvědčeni, že nukleární odvětví je nyní v první fázi svého obrození,“ sdělila kanadská společnost Cameco. Ta je největší společností na světě, která se věnuje těžbě uranu.
