Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Odkud se vzalo na Zemi zlato? Vědci tvrdí, že pochází z kosmu

aktualizováno 
Precizní analýza vzorků nejstarších pozemských hornin, kterou nedávno provedli britští vědci, prokázala, že zásoby vzácných kovů v zemské kůře jsou výsledkem meteorického bombardování, k němuž došlo krátce po vzniku planety.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: AP

Co byste si asi řekli, kdyby na Zem padaly meteory ze zlata, platiny a jiných drahocenných kovů? Dnes už to asi možné není, ale v dávné minulosti tomu bylo jinak. Z nebe zřejmě opravdu pršelo zlato. Většina meteoritů, které dnes na povrchu Země nacházíme, se skládá z železa, nebo niklu.

Zlato skončilo v jádře

O samém počátku historie Země toho příliš nevíme, protože nám z tohoto období chybí geologické záznamy. Vědcům tak nezbývá nic jiného, než hledat potřebné stopy v izotopech prvků v horninách.

Teoretické modely vývoje naší planety ukazují, že při jejím vzniku kleslo železo roztavenou hmotou právě se rodící Země až do jejího jádra. To samé se stalo i s ostatními těžkými kovy, včetně zlata i platiny.

Hlavní roli při tom sehrála nejen jejich poměrně vysoká hustota, ale též jejich chemické vlastnosti. Výpočty ukazují, že drahých kovů je v zemském jádře opravdu až téměř nepředstavitelné množství. Kdybychom jimi pokryli celý povrch naší planety, vytvořily by souvislou 4 metry silnou vrstvu.

Meteory ze zlata

Pokud jsou naše teoretické úvahy správné, jak tedy vysvětlit fakt, že zlato a jiné vzácné kovy se stále nalézají v zemské kůře? Sice ne v hojném počtu, ale přesto je tam odtud těžíme. S neotřelým řešením problému přišli britští vědci, Matthias Willbold a Tim Elliott, z Bristolské univerzity. Podle nich zlato pochází z kosmu.

Zjistili, že v období asi tak 200 milionů let po vzniku Země byl její povrch intenzivně bombardován meteory s vysokým obsahem zlata a jiných drahých kovů. Bylo to v době, kdy zemská kůra už nebyla roztavená, a proto meteority zůstaly natrvalo na povrchu planety. Tímto způsobem se prý na Zemi dostal až bilion tun zlata a ostatních vzácných kovů.

Pomohly izotopy wolframu

Ke svým závěrům vědci došli analýzou izotopického složení wolframu obsaženého v horninách. Wolfram je stříbřitý, velmi těžký a podobně jako zlato velice vzácný kov. V přírodě se vyskytuje ve formě několika izotopů (atomů se stejnými chemickými vlastnostmi nepatrně se lišícími ve své hmotnosti).

Izotopy jsou pro geologická bádání nesmírně důležité, neboť z jejich složení lze usuzovat na původ zkoumané horniny, pro daný materiál fungují jako jakési otisky prstu. V případě wolframu se jednoznačně prokázal jeho kosmický původ. Od wolframu už je jen krůček ke zlatu a ostatním drahým kovům, a proto se vědci domnívají, že je potkal v podstatě podobný osud. Valná většina zlata podle nich rovněž pochází z kosmu.

Jeden z autorů objevu, Matthias Willbold, k tomu trefně poznamenává: "Naše práce ukázala, že většina vzácných kovů, na kterých je založena naše ekonomika a mnoho klíčových průmyslových odvětví, získala naše planeta jen díky šťastné náhodě."

Zdroj: www.bristol.ac.uk

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
První sovětská družice musela na poslední chvíli radikálně „zhubnout“

Sovětští raketoví konstruktéři museli ani ne rok před startem Sputniku zásadně změnit plány na jeho podobu. Družice nakonec musela být podstatně menší a...  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
Rusům se nejprve nechtělo rakety „svazovat“, ale byla to cesta vpřed

Z dnešního pohledu se to může zdát těžko uvěřitelné, ale myšlenka na vícestupňovou raketu se neprosazovala jednoduše. Řada odborníků k ní byla skeptická, čísla...  celý článek

Uvnitř téměř zamrzlé stanice Saljut-7 v představě filmařů
Pracovali poslepu ve tmě, mrazu a nedýchatelném vzduchu. Zachránili Saljut 7

Na neovladatelné stanici Saljut 7 panoval mráz a tma. Kosmonauti se museli chodit ohřívat do své domovské lodi Sojuz. Takto prožili několik dlouhých dní....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.