Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Odstartoval letoun dvacetkrát rychlejší než zvuk. A havaroval

  16:00aktualizováno  12. srpna 8:15
Během čtvrtka zkušebně odstartoval letoun v rámci projektu HTV-2 americké armády. Stroj je součástí programu vývoje létajících strojů schopných zasáhnout do hodiny cíl kdekoliv na světě. Let však nebyl úspěšný. Informace o příčině havárie zatím nejsou k dispozici.

Ilustrace HTV-2 během letu v atmosféře | foto: DARPA

Aktualizováno 12.8. 8:15: Agentura DARPA v této tiskové zprávě potvrdila ztrátu stroje HTV-2 po zhruba devíti minutách letu kvůli "anomálii". Vše nasvědčuje tomu, že se opakovaly potíže z prvního pokusu, kdy stroj přešel do klouzavého letu a ve vysoké rychlosti se ho nepodařilo spolehlivě řídit. Během čtvrtečního letu bylo spojení ztraceno v téměř stejné fázi jako v případě startu prvního exempláře v dubnu loňského roku. 

Prohlášení cituje majora Chrise Schulze z amerického letectva: "Zatím nevíme, jak stroje ovládat v hypersonické fázi letu. Je to k vzteku; řešení určitě existuje. Musíme ho objevit." Příčinou neúspěchu podle Schulze je nedostatek znalostí o režimu hypersonického letu (jako hypersonické rychlosti jsou označovány rychlosti nad pětinásobek rychlosti zvuku, pozn. red.): "Jak ukázal dnešní start, létání ve vysokých rychlostech je prakticky neprobádaná oblast."

Výsledky letu i celého programu by měly být podle zprávy vyhodnoceny během několika týdnů. Jak bude vývoj pokračovat, zpráva samozřejmě říct nemůže. DARPA dává ve zprávě najevo zájem v experimentech pokračovat, ale význam těchto slov je zatím lepší nepřeceňovat. 

Unikání stroj HTV-2 vystartoval z Vanderbergovy letecké základny v Kalifornii. Armáda doufá, že výsledkem programu budou robotické stroje, proti kterým zatím není obrany.

Poslední zpráva o zkušebním letounu HTV-2 na účtu agentury Darpa.

Poslední zpráva o zkušebním letounu HTV-2 na účtu agentury Darpa.

Letoun vyrazil na samém začátku startovacího okna, zhruba v 16:45 našeho času. Až do klouzavé fáze letu podle agentury DARPA vše probíhalo v pořádku. Stroj měl dopadnout do oceánu zhruba v 17:15. V 17:22 ovšem DARPA "tweetla" jen tolik, že velení letu ztratilo spojení se strojem.

V 18:26 našeho času DARPA pouze upřesnila, že stroj nezachytily ani lodě a detektory v cílovém prostoru. Je tak jasné, že došlo k nehodě. Více podrobností zatím známo není. Je to už druhý neúspěšný pokus tohoto letounu.

Na Twitteru se zatím objevují ironické dotazy: "Neviděli jste někdo nadzvukový letoun? Je trojúhelníkový a pěkně rozžhavený."

Let sice nebyl přímo přenášen, ale jeho průběh bylo možné sledovat zprostředkovaně právě na Twitteru armádní vývojářské agentury DARPA na účtu dostupném zde.

Smočit se v Pacifiku

Pokus zatím neznamená nástup nové zbraně do praxe, to ani vzdáleně. HTV-2 je čistě experimentální stroj, který měl ověřit základní principy řízeného letu v extrémně vysokých rychlostech. Měl proběhnout už ve středu 10. srpna, ale plán zhatilo špatné počasí.

Schéma druhého zkušebního letu letu HTV-2

Schéma druhého zkušebního letu letu HTV-2

Stroj není vybaven vlastním pohonem, v podstatě tedy jde o (velmi rychlý) kluzák. Do vyšších vrstev atmosféry ho vynáší raketa. HTV-2 v té chvíli nemá daleko k tomu, aby se dostal na oběžnou dráhu a změnil se v družici Země. Po odpojení od rakety vlétá zpět do hustších vrstev atmosféry. V ní by se pak měl pohybovat rychlostí zhruba 20 Machů, tedy přes 20 tisíc kilometrů za hodinu. (Machovo číslo určuje rychlost zvuku v daném prostředí, a protože se letoun pohybuje ve stratosféře, rychlost zvuku je tam nižší než u hladiny moře.)

HTV-2 pak má podle předpokladů samozřejmě postupně zpomalovat. Plán počítal s testy funkčnosti ovládání několika manévry a zkouškami provozu některých elektronických systémů. Po zhruba 30 minutách se měl HTV-2 řízeně zřítit do Tichého oceánu 6 500 kilometrů od amerického pobřeží.

Vývojáři doufali, že si druhý exemplář HTV-2 povede podstatně lépe než jeho předchůdce, který startoval v dubnu 2010. S tím bylo po devíti minutách ztraceno spojení. Jak se ukázalo, palubní počítač nedokázal stroj ovládat.

Tunel by byl dražší

Proč utratila DARPA miliony dolarů za stroje, které budou létat půl hodiny, a to ještě v nejlepším případě? Hlavně proto, že rychlost kolem dvaceti Machů je něco "extra". Projekt má shromáždit údaje o tom, co se vlastně v takové rychlosti z aerodynamického hlediska děje.

Výlet do neznáma

O řízeném letu v rychlosti kolem dvacetinásobku rychlosti zvuku toho letecká historie zatím mnoho neřekne. Rychlostní rekord v kategorii strojů s jiným než raketovým pohonem drží vojenský Lockheed SR-71, který dosáhl rychlosti 3 540 kilometrů za hodinu. Stalo se tak už 28. června 1976.

HTV-2 se spíše blíží balistickým střelám, které k cíli spěchají rychlostí kolem 25 tisíc kilometrů za hodinu. Vyšších výkonů dosahují jenom stroje přilétající z vesmíru. Raketoplány během vstupu do atmosféry dosahovaly rychlosti kolem 30 tisíc kilometrů za hodinu. Šlo ovšem o dobře naplánovaný pád. Stroje se daly ovládat až v rychlostech mnohem nižších.

Konstruktéři se doteď musí spoléhat především na simulace. Zkoušky ve větrných tunelech jsou k ničemu, tvrdí DARPA. Rychlostí nad 15 Machů lze údajně dosáhnout pouze ve speciálních zařízeních, a to vždy jen na milisekundy.

Nejistotu konstruktérů za vysokých rychlostí dokládá i pád prvního prototypu HTV-2. Stroj jednoduše neudržel stabilitu. Vedlo to k řadě nových zkoušek a úprav. Konstruktéři změnili těžiště, nastavení elektronického řízení a snížili úhel náběhu během letu, tvrdí tiskové prohlášení DARPA.

Jeden ze tří

Firma Lockheed-Martin postavila totiž jenom dva exempláře HTV-2 a o dalších se zatím neuvažuje. Neúspěch letu by tak podle komentátorů nejspíše znamenal konec vývoje ultrarychlého letounu, alespoň na nějakou dobu. Bez povzbudivých výsledků by se muselo začít od nuly a není jisté, že by k tomu ozbrojené složky měly dost vůle.

Vojáci by pak mohli dát přednost jiné technologii určené k dosažení vojáky kýženého cíle "zásahu kdekoliv na světě za jednu hodinu". Ve hře je například velmi rychlá střela s plochou dráhou letu X-51 (byť tento program má svých problémů také dost).

Je tu i možnost přezbrojení stávajících balistických raket, tedy nahrazení atomových hlavic běžnými. Největší potíž s touto technologií je ale diplomatická: zkuste ostatním rychle vysvětlit, že když odpalujete jednu balistickou střelu za druhou, děláte to jen proto, aby svět byl bezpečnějším místem.




Nejčtenější

Největší vzducholoď Zeppelin je v Praze. Podívejte se na přistání

Netradiční pohled se naskytl Pražanům i lidem, kteří bydlí mezi hlavním městem...

Netradiční pohled se dnes naskytl Pražanům i lidem v Česku, jimiž nad hlavami proletěla největší komerční vzducholoď...

Libeňský most nejde zachránit. Stavěli ho starou technologií, práci odbyli

Libeňský most

Nejde opravit tak, aby vydržel sto let, shodují se odborníci na mostní konstrukce a beton. Libeňský most je postaven...



Někdo zřejmě tajně vyrábí látky ničící ozónovou vrstvu. Ale kdo a kde?

Ozonová díra, jako je nad Antarktidou na snímku, nad Arktidou není. Zatím.

Množství látek poškozujících ozónovou vrstvu v posledních letech klesá překvapivě pomalu, ohlásili vědci. Někde zřejmě...

Zaostalí Arabové měli strach ze vzdělaných židovských přistěhovalců

Demonstrace proti nové Bílé knize omezující židovskou migraci do Palestiny, 1939

Před 70 lety byl založen stát Izrael. Co vše tomuto aktu předcházelo, co vadilo Arabům na Židech vracejících se do své...

Americká revoluce v námořním válčení. Připlouvá mořský dron Sea Hunter

Americký námořní dron Sea Hunter

Americká DARPA dokončila vývoj námořního dronu Sea Hunter. K jeho hlavním úkolům patří vyhledávání a sledování...

Další z rubriky

„Kosmonaut“ Oldřich Pelčák létal jako ďas a rozzuřil ministra obrany

Oldřich Pelčák v MiGu-21 v době, kdy létal jako zkušební pilot v Leteckém...

Oldřich Pelčák se proslavil jako takzvaný „kosmonaut-kandidát“, po absolvování náročného výcviku se tedy do vesmíru...

OBRAZEM: Stroje RAF porazily Luftwaffe a zničily Říši. Létali na nich i Češi

Spitfire a Hurricane

Nejslavnějším a zároveň nejtěžším obdobím v historii britského Královského letectva byla druhá světová válka. Druhý díl...

Pokračovací válka. Hrdinní Finové bojovali proti tankové velmoci SSSR

Sovětský tank T-50 vyřazený z provozu během pokračovací války. Lehkých tanků...

Sovětský svaz na podzim 1939 napadl Finsko, více než tříměsíční válka přinesla napadenému citelné územní ztráty....

Najdete na iDNES.cz