Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Odsunou DVD rekordéry VHS do zapomnění?

aktualizováno 
Stále více milovníků filmů si svůj zálibu vychutná raději na DVD než klasické VHS kazetě. Počet prodaných DVD přehrávačů a DVD neustále roste. Dokáže však DVD rekordér nahradit klasický videorekordér a je tak vaše sbírka VHS kazet odsouzena k záhubě?

Největší britský obchodní řetězec se spotřební elektronikou Dixons, který provozuje v Česku Electroworld, je o tom přesvědčen a nedávno oznámil, že definitivně končí s prodejem videorekordérů. Více si o tom můžete přečíst v článku Blíží se konec videorekordérů. V našem článku si nejen přiblížíme historii DVD rekordérů, ale také se podíváme jaké má na rozdíl od videorekordéru výhody a nevýhody.

Trocha historie nezaškodí

Počátky DVD můžeme datovat na začátek devadesát let, kdy se spojili někteří výrobci elektroniky, počítačové firmy a hollywoodská studia z cílem definovat požadavky na „většího bratra“ CD, který by měl dostatečnou kapacitu na to, aby mohl pojmout celý film včetně přídavných aplikací a interaktivních aplikací. Výsledkem jejich snažení byl disk DVD, pro který stanovili podniky sdružené v DVD fóru celou řadu celosvětově platných standardů. První DVD přehrávače se objevily na trhu v Japonsku na konci roku 1996, ale o několik měsíců později je bylo možné zakoupit už i v Evropě.

První zapisovatelný disk DVD-R, který se objevil na trhu již v následujícím roce, však umožňoval pouze jediné nahrání bez možnosti mazání. To však nezabránilo obavám výrobců z hromadné pořizování pirátských nahrávek. Proto se na jejich nátlak formát DVD-R rozdělil na dvě varianty. Zatímco varianta DVD-R (A) byla určena pro komerční množení, tak DVD-R (G) byla určena pro všeobecné využití a bylo u ní zablokováno další kopírování disku. Navíc oba dva formáty využívaly různou vlnovou délku laseru - 650 nm u DVD-R (G) a 635 nm u DVDR (A).

Ve stejné době jako DVD-R se na trhu objevily disky DVD-RAM, které prosazovaly firmy Panasonic, Hitachi a Toshiba. Hlavním rozdílem od klasických disků je pouzdro (cartridge), ve kterém disk uzavřený. Tyto disky nabízejí oboustrannou kapacitu 9,4 GB a lze je až stotisíckrát vymazat a znovu nahrát. Jejich nevýhodou je však menší rozšířenost tohoto systému, který se nikdy nestal masovou záležitostí.

Situace se výrazně změnila v roce 1999, kdy byly představeny dva konkurenční DVD formáty DVD-RW a DVD+RW a v roce 2000 se do obchodů dostaly první stolní DVD rekordéry těchto formátů. Jejich ceny však byly astronomické a pohybovaly se v tisících dolarů. Od té doby zařadily DVD rekordéry do svého produktového portfolia všichni velcí výrobci elektroniky a na trhu nalezneme i celou řadu neznačkových produků nebo méně známých výrobců. Stačí si jen vybrat. DVD rekordéry si můžeme rozdělit do dvou základních skupin a to na DVD rekordéry bez integrovaného harddisku a DVD rekordéry s integrovaným harddiskem, které se objevily na trhu teprve v roce 2003.

Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody proti VHS?

Klasické videorekordéry zprvu vítězily nad DVD především kvůli své nízké ceně a schopnosti opakovaně mazat a znovu nahrávat pořady to i přesto, že DVD nabízí nejkvalitnější obraz mezi běžně dostupnými spotřebitelskými záznamovými systémy, prostorový zvuk v digitální kvalitě. Kromě toho nabízejí DVD mimo jiné v závislosti na titulu volbu jazykové verze doprovodného zvuku a jazyka titulků nebo výběr. V současnosti se však ceny DVD přehrávačů začínají zhruba na dvou tisících korun, to však neodstraňuje hlavní nevýhodu proti videorekordérům a to nemožnost nahrávání.

DVD rekordér Toshiba RD-X5

Tuto nevýhodu pomohly odstranit až DVD rekordéry. Proti videorekordérům nabízí kvalitní nahrávky, které časem negedradují, nemusíte mít dvě zařízení (DVD přehrávač a videorekordér), můžete si nahrávky snadno pustit na počítači vybaveném DVD mechanikou. DVD rekordéry podporují luxusní funkce videorekordérů jako jsou ShowView a VPS a nabízí i něco navíc jako například skákání po kapitolách. Navíc jejich ceny jdou neustále dolů.

Naopak za nevýhody, bychom mohli považovat větší množství použitých formátů nebo proti VHS kratší dobu záznamu. Zatímco na videokazetu můžete uložit v nízké kvalitě až deset hodin záznamu, na DVD uložíte v dobré kvalitě zhruba dvouhodinový film. V nízké kvalitě se sice můžete dostat až na nějakých šest hodin záznamu, ale v tom případě se již kvalita příliš neliší od videokazet. Navíc videorekordéry mají méně komplikované ovládání.

DVD rekordér Mustek R100 LB

DVD rekordéry s harddiskem jsou sice cenově nejnáročnější, ale jejich ceny již začínají někde na patnácti tisících korun a nabízejí například takové vychytávky jako je funkce Time Slip, která nám umožňuje začít ještě v průběhu nahrávání sledovat nahrávaný pořad od začátku. Stejně tak není problém uložit si na harddisk třeba celovečerní vysílání vystříhat z něj otravné reklamy a pak teprve uložit výsledek na DVD.

Budoucnost je blízko

S tím jak budou neustále klesat ceny DVD rekordérů budou stejně nezadržitelně vyklízet své pozice i videorekordéry. Příkladu Dixons budou brzy následovat i další řetězce a videorekordéry postupně zmizí v propadlišti dějin.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

O2TV
Televizní program je přežitek. Nové rozhraní O2TV má změnit návyky

O2TV přichází s novým rozhraním, díky testovacímu set-top-boxu jsme si s ním mohli pohrát ještě před jeho spuštěním. Televizní program a orientace podle kanálů...  celý článek

Program dnes do televizoru dostanete mnoha způsoby. Vyberte si ten pro vás...
Odmítáte další změnu televizního vysílání? Toto jsou vaše možnosti

Pravděpodobnost, že se v roce 2021 přestane vysílat současným DVB-T a přejde se na novější technologii DVB-T2 se již blíží jistotě. Pro některé to bude...  celý článek

Cena nové Apple TV 4K je o zhruba 20 procent vyšší.
Nová Apple TV zvládne 4K, HDR10 a umí hrát hry

Apple ukázal novou vylepšenou chytrou krabičku k televizi Apple TV. Firma jejím uvedením dohnala podobné konkurenční produkty.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.