Jak bude vypadat technologická budoucnost solární energetiky, není stále jasné. V různé fázi realizace nebo jen v hlavách návrhářů je celá řada nápadů. Jisté je hlavně to, že jenom malá část z nich se nakonec úspěšně rozšíří v praxi. A potěšitelné je, že ne všechny vypadají tak nudně jako Čechám vládnoucí řady čínských křemíkových panelů.
Zajímavý přídavek do tavícího kotle přináší kalifornská firma EnFocus Engineering ("en focus" je francouzsky "v ohnisku"). Je určen především jako náhrada klasických střešních oken pro kancelářské budovy či například letištní haly. Měl by se postarat o dobré osvětlení, chlazení a výrobu elektřiny najednou, tvrdí výrobce.
Jestli je to pravda, mělo by se ukázat během několika měsíců. V červenci si firmu EnFocus vybral jako dodavatele pro jednu ze svých budov Google. Údajně nemá zájem o samotné solární články: "Cílem Googlu je především získat kvalitní osvětlení pro zaměstnance", tvrdil šéf EnFocusu Jason Lu pro server Gigaocom. Výroba elektřiny má být jenom bonus.
Obě firmy dohodu prezentují jako podporu nových technologií. Ovšem zatímco pro Google jde o další bod do kolonky "zelených" PR bodů, EnFocusu jde o mnohem víc. Na technologii pracuje už od roku 2006 za peníze rizikových investorů i z grantů, a nová zakázka je jeho první velká příležitost prorazit. Nebo možná definitivně padnout.
Jako čočka za Sluncem
Pokud jde o samotný výrobek, EnFocus zájemcům nabízí "panely" v podobě průzračných čtvercových destiček s hranou dlouhou pár desítek centimetrů. Fungují jako samostatné čočky, které soustřeďují většinu přicházejícího světla na malé matné proužky solárních panelů přímo v destičkách.
Zbytek světla se na okrajích čoček rozptyluje a má příjemně jednolitě osvětlovat prostor pod sebou. Protože panely pohlcují část světla (a tím i tepla) přicházejícího do budovy, systém by měl majiteli ušetřit za klimatizaci.
Má i další výhodu. Čočky soustřeďují světlo na malou plochu, kterou pak lze osadit účinnějšími fotovoltaickými "minipanely" z drahých materiálů. V daném případě jde o články z arsenidu gallia a germania, které mají účinnost kolem 30 procent. To je zhruba dvojnásobek účinnosti klasických křemíkových panelů.
Cena panelů z exotických materiálů je mnohonásobně vyšší než u křemíkových, a tak se vyplatí jimi osazovat jenom velmi malé plochy. Používají se například na vesmírných sondách, kde jsou účinnost a hmotnost důležitější než cena.
Co se týče využití soustředěného světla, nejde vůbec o vynález EnFocusu. Pracuje s ním celá řada dalších systémů na výrobu elektřiny ze Slunce, souhrnně označovaných jako tzv. koncentrátorové. Vhodné jsou především v subtropech (třeba Kalifornii), případně i tropech. Například v Čechách už je na ně málo přímého slunečního světla.
Systém EnFocusu má jednu zjevnou nevýhodu: složitou konstrukci. Malé čočky mají celý den sledovat pohyb Slunce po obloze. Stovky až tisíce pohyblivých dílů na těžko přístupném místě na střeše se snadno mohou změnit v údržbářskou noční můru. Nu, jestli se Google spálí, nápadů soutěžících o energii ze Slunce zbude v závodě více než dost.
