Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Ondřej Neff a mimozemšťané: válka bude nevyhnutelná

aktualizováno 
Co se stane, až přistanou mimozemšťané? - I když přiletí mimozemšťané v míru, bude válka. Lidstvo totiž takový tlak neustojí.

A bude válka ... | foto: Igor Zajíček

Ondřej Neff

spisovatel science fiction a novinář

Před dvanácti lety jsem měl na toto téma sérii přednášek. Jsou k disposici na webu na této adrese.

Zde podrobně rozebírám problematiku kontaktu s Mimozemšťany humanoidního typu, popisuji průběh mezihvězdného konfliktu, ten pokládám za nevyhnutelný. V poslední přednášce pak zvažuji šance pro obranu Země a konstatuji, že jsou nulové.

Samozřejmě to vše "s vyboulenou tváří" či přimhouřeným okem. Jakkoli pokládám život za obecnou vlastnost vesmíru, kontakt metodou "fyzické návštěvy" pokládám za nemožný. Mám k tomu logický důvod: kdyby to bylo možné, už by tu byli. Z jednoduchého důvodu. Jakkoli je život součástí vesmíru, je v každém případě vzácný - na jedné straně, a detekovatelný, tedy zaznamenatelný na straně druhé. Vždyť i my, lidé jsme vypustili specializovanou sondu, zaměřenou na vyhledávání planetárních systému ve vzdáleném vesmíru. Suma sumárum, myslím, že ke kontaktu nikdy nedojde.

Co když ano?

Zadání předpokládá přistání MZ v hustě osídlené části Evropy. Tedy: oni přistáli u nás, jsou tedy civilizačně o mnoho řádů nad námi. Výprava se chová neutrálně. Je si tedy vědoma delikátnosti svého postavení. Jistě rozpoznala a analyzovala vojenské systémy Pozemšťanů. Jsou sice ve srovnání s jejich zbraněmi primitivní, ale také kyj nebo pěstní klín dokáží zabít.

První komplikace vznikne okamžitě po přistání. Výprava přistane někde, tedy na území některého státu Evropské unie. Vláda onoho státu okamžitě svolá nějakou svoji "radu obrany", jistě že posílenou narychlo mobilizovanými vědci a odborníky.

Nebude to žádný orgán předem stanovený, vlády nemají takové orgány. Noviny by je za to rozcupovaly, kdyby měly. Ale dotyčná vláda zareaguje rychle, noviny by ji rozcupovaly, kdyby nezareagovala. Bude informovat unijní orgány a OSN. Do jaké míry ale "zmezinárodní" tento kontakt?

To je krajně delikátní otázka. Máme zde NATO. Přístup k datům budou tedy mít atlantické orgány. Vznikne ovšem zásadní tlak ze strany jiných států. Okamžitě zareaguje Rusko a také Čína. Zareaguje Japonsko. OSN vyvine velké úsilí na to, aby vzala na sebe kontrolu, jenže OSN je dnes fakticky protiatlantická organizace.

NATO bezpochyby bude mít námitky, pokud by gesci nad kontaktem měla převzít OSN. Situace by byla o to problematičtější, že armáda by se snažila držet celý kontakt pod kontrolou. Celkem právem a pochopitelně. Bezpečnostní riziko by bylo nemalé.

Bezprostřední hrozbu by bylo možno vyloučit, jelikož MZ nevyužili převahy, nevyužili momentu překvapení, nepoužili žádné zbraně. Jejich úmysly jsou přinejmenším pro danou chvíli mírové. Zůstávají zde ale rizika technologická a hygienická.

Nehrozí kontaminace fyzikální povahy, například nějakým energetickým zářením nám neznámé povahy? Kontaminace chemická nebo biologická? Armáda by musela tyto otázky brát v úvahu a dělat opatření, která by naopak nemusela být pochopena veřejností, jistě by nebyla pochopena jinými státy a jejich vojáky a možná by nebyla pochopena ani ze strany MZ.

Mezinárodní napětí a všeobecná nejistota by rychle stoupaly. Nastala by nejistota. Média by využila příležitosti a vyvolala by paniku. Vlády by asi musely převzít kontrolu nad hlavními médii, čímž by samozřejmě ještě zvýšily nejistotu. Extremistické politické skupiny by viděly příležitost v "historické situaci". Docházelo by k násilnostem, stabilita států by byla ohrožena.

Další vývoj by záležel na tom, zdali by MZ byli schopni tento vývoj monitorovat a správně analyzovat. Pokud by byli moudří, udělali by to nejlepší co by mohli udělat, totiž odletěli by, navždy. Jenže kdyby byli opravdu moudří, nikdy by nepřistáli, protože civilizační šok by se dal předpokládat se stoprocentní jistotou. Navíc by patrně už měli zkušenost z jiných kontaktů tohoto typu. Je velmi nepravděpodobné, že bychom byli jejich první kontakt.

Jinou variantou je nějaký protektorát, asi toho typu, jaký byl popsán v televizním seriálu "V". MZ by uvalili něco jako "pax extraterrestriana". Dříve či později by museli dělat politiku ve stylu "rozděl a panuj", všechny koloniální metropole to dělaly, pokud chtěly být úspěšné. Brzy by pochopili, že je velmi snadné Pozemšťany přimět k tomu, aby válčili mezi sebou. To Pozemšťany zaměstná, oslabí - a dají pokoj.

Uzavřu jedinou optimistickou vizí, která mě napadá: nikdy se to nestane.

Setkání třetího druhu podle ...

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....
Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící stanicí Saljut 7. Nikdo přesně neví, co se...  celý článek

Uvnitř téměř zamrzlé stanice Saljut-7 v představě filmařů
Pracovali poslepu ve tmě, mrazu a nedýchatelném vzduchu. Zachránili Saljut 7

Na neovladatelné stanici Saljut 7 panoval mráz a tma. Kosmonauti se museli chodit ohřívat do své domovské lodi Sojuz. Takto prožili několik dlouhých dní....  celý článek

Animace asteroidu 2012 TC4, který proletěl nedaleko Země.
Varovný systém Země před asteroidy nezafungoval uspokojivě kvůli hurikánu

Relativně blízko naší planety proletěl asteroid, který umožnil vyzkoušet varovný systém, který má před podobnými potenciálně nebezpečnými objekty varovat.  celý článek

ŠKODA AUTO a.s.
Specialista Smart Devices

ŠKODA AUTO a.s.
Středočeský kraj
nabízený plat: 35 000 - 70 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.