Online šmírování? Tomu je konec!

  • 1
Spojené státy americké bývají často nazývány zemí neomezených možností. Dost dlouho toto označení platilo i pro oblast virtuálního pornografického průmyslu, ale jak se zdá, těm časům je již konec. Americká justice se totiž dala do ostrého boje se vším, co by mohlo ohrožovat mravní vývoj dětí a veřejnou mravnost vůbec...

Spojené státy americké bývají často nazývány zemí neomezených možností. Dost dlouho toto označení platilo i pro oblast virtuálního pornografického průmyslu, ale jak se zdá, těm časům je již konec. Americká justice se totiž dala do ostrého boje se vším, co by mohlo ohrožovat mravní vývoj dětí a veřejnou mravnost vůbec...

Legislativní úpravy, které nyní američtí zákonodárci provádějí, postihují mnohé oblasti mající co dočinění s pornografií – a to jak té běžné, tak i té virtuální. Příkladem toho je právní předpis, který staví mimo zákon skryté kamery umístěné v ložnicích, koupelnách či na jiných místech, kde by mohly zachycovat mnohdy velmi explicitní scény, a to bez vědomí jejich aktérů. Důvod se zdá být celkem jasný a pochopitelný – ochrana osobních práv nic netušících občanů. A co to znamená pro virtuální pornografický průmysl, tedy alespoň pro ten americký? Svoji činnost budou muset ukončit ty servery, nebo jejich části, které nabízejí živé přenosy z webových kamer umístěných ve veřejných toaletách, sprchách či v pokojích některých levných hodinových hotelů. Těm, kteří tento zákon poruší, hrozí trest odnětí svobody v délce až tří let. V případě, že osoba, která byla kamerou snímána, je mladší osmnácti let, hrozí pachateli trest odnětí svobody až na deset let. Podle amerických odborníků na problematiku ochrany osobních práv sice tento zákon aktualizuje a doplňuje stávající legislativu v této oblasti, avšak neřeší potenciální kolizi tohoto zákona s bezpečnostními kamerovými systémy provozovanými ať již vládními agenturami či soukromými subjekty. Otázkou také je, jaký dopad bude mít tato právní úprava na neamerické společnosti a servery, které se fyzicky nacházejí mimo jurisdikci Spojených států amerických. spycamJe totiž všeobecně známo, že tato země při prosazování své legislativy mimo vlastní území používá i poměrně tvrdé nátlakové metody – viz např. hrozba omezení či dokonce zastavení ekonomické pomoci Ukrajině, pokud tato země výrazně neomezí výrobu pirátských kompaktních disků, a to hudebních i počítačových.

Kromě problematiky skrytých kamer tento zákon řeší i některé další aspekty související s problematikou internetové pornografie či obsahu, který by mohl být nevhodný pro děti či určité další skupiny osob pohybujících se na internetu. V podstatě se jedná o to, že by provozovatelé serverů poskytující takový obsah měli opustit generickou doménu .COM a registrovat si nové doménové jméno v rámci domény určené poskytovatelům obsahu „jen pro dospělé“, tj. v rámci jakési virtuální „čtvrti červených luceren“. Jaké by tato nová generická doména měla nést označení se zatím sice pouze spekuluje, ale proslýchá se, že by se mohlo jednat o doménu .PRN.

Vytěsnění pornografického a jiného „nežádoucího obsahu“ z domény .COM není jediným opatřením, které američtí legislativci pro zvýšení ochrany dětských uživatelů internetu činí. Dalším opatřením, které je ovšem méně represivním a které by též mělo ochránit dětské uživatele před působením závadného internetového obsahu, je vytvoření tzv. „bezpečného obsahu“ v rámci nové domény 3. úrovně v prostoru ccTLD .US. Zde by tak měla vzniknout bezpečná „zelená zóna“, která by obsahovala pouze informace, které jsou vhodné pro děti do třinácti let a která by měla být praktickým ekvivalentem dětských oddělení veřejných knihoven. Jedním z důvodů pro vytvoření takové zóny je také výsledek analýzy, v rámci které bylo sledováno chování dětí ve věku pěti až jedenácti let při jejich surfování internetem. Z výsledků této analýzy totiž mimo jiné vyplývá, že děti v tomto věku nejsou v naprosté většině schopny rozlišovat mezi vlastním obsahem a případnou inzercí, a to jak textovou, tak v grafické podobě. Zatímco dospělý uživatel dnes klikne na reklamní proužek možná jednou až dvakrát v průběhu roku, dítě klikne téměř vždy, např. když uvidí obrázek s postavičkou z oblíbeného kresleného seriálu – protože si myslí, že je to hra, a nedokáže si uvědomit, že je tento odkaz odvádí na jiný server, s jiným, převážně komerčním obsahem. Kromě omezení komerční reklamy na serverech určených pro děti tohoto věku je však podle odborníků na tuto problematiku nutná i spolupráce rodičů. Ti by si měli najít čas, ve kterém by si s dětmi sedli za počítač a učili je rozpoznávat reklamy.

Podobnou „zelenou zónou“ v české podobě by mohl být v budoucnu i školní intranet budovaný v rámci projektu Internet do škol. Osobně se přimlouvám za to, aby tato svým způsobem uzavřená síť byla prosta všech reklam. A to jak vzhledem k výše uvedeným poznatkům, tak proto, aby zde díky tlaku různých komerčních společností na správce této sítě nevznikl prostor pro možnou korupci...