Nechcete změnit kancelář?
V posledních letech se díky pozici produktové řady MS Office zdálo, že v této oblasti nás hned tak nějaká revoluce nezastihne. Protože penetrace mezi uživateli je až strašidelně vysoká a míra nabízených funkcí značná, bylo a je zřejmé, že potenciální konkurence má velmi těžkou úlohu. Jak se však ukázalo v praxi, silný konkurenční tlak je možno vyvolat změnou jednoho ze základních parametrů nabídky – a právě v případě kancelářského balíku OpenOffice.org, o němž bude řeč, je jím cena. Je totiž dostupný zcela zdarma.
Sdružení tvůrců z komunity okolo OpenOffice.org, společnost Sun Microsystems a také firma SuSE CZ, uvedly v nedávné době na trh lokalizovanou verzi kancelářského balíku OpenOffice.org ve verzi 1.0.1, a to hned pro tři operační systémy – Linux, Windows a Solaris. Ačkoliv za vývojem stojí komunita charakteru open source, v žádném případě to neimplikuje neúplnost, pochybnou funkčnost či provizorní řešení. Naopak se jedná o plně funkční a v praxi samozřejmě využitelný produkt. Naším cílem je ukázat, že se nejedná o experimentální hříčku pro domácí fanoušky, ale o řešení vhodné i pro firemní nasazení. I z tohoto důvodu se v následujícím textu zaměříme na kompatibilitu s formáty souborů, jež jsou nativně využívány v MS Office, neboť bez možnosti této konverze jsou dnes podobná řešení prakticky nepoužitelná.
Níže popisované vlastnosti se týkají verze pro OS Windows, neboť se jedná o nejrozšířenější platformu na pracovních počítačích typu PC. Pokud se hovoří v textu o konverzi, máme na mysli postup, při němž používáte OpenOffice.org jako primární nástroj pro tvorbu dokumentu a s jeho pomocí něj ukládáte soubory např. do formátu DOC nebo XLS. Výběr jednotlivých popisovaných vlastností je samozřejmě omezený – naším cílem bylo demonstrovat, že popisovaný softwarový balík je vhodným řešením i pro náročné uživatele.
Textové dokumenty
Možnosti zpracování textových dokumentů a vzájemná kompatibilita právě souborů tohoto typu jsou velmi často klíčovým parametrem pro výběr kancelářských aplikací, neboť se bezesporu jedná o nejběžnější nasazení. Zásadní vlastností, jež zaručuje bezproblémové převody, je plné využití znakových sad v rámci Unicode, takže potíže s češtinou jsou tímto eliminovány. Textový editor Writer, jak se aplikace analogická MS Wordu nazývá, nabízí v jakékoliv fázi tvorby dokumentu export do formátu MS Word 97/2000/XP či starších MS Word 95 či MS Word 6.
Pokud pracujete s prostým textem v základním formátování, jako jsou odstavce, nemusíte se obávat potíží. Použité fonty jsou přebírány z operačního systému, takže jejich interpretace je bezproblémová, a to samozřejmě i v případě češtiny. Korektně jsou převáděny i některé sazebně kritické znaky, jako je pevná mezera, spojovník, horní a dolní index či uvozovky, pokud jsou na straně textového editoru vloženy příslušnou klávesovou zkratkou. Na potíže nenarazíte ani při zvýraznění textu („reflexní pozadí“), nastavení barvy písma či použití jednolitého barevného pozadí pro celý odstavec.
Mezi pokročilejší formátování jistě patří zalomení sloupců – Writer v možnostech nastavení za MS Wordem nijak nezaostává, a konverze opět funguje dobře, neboť zachovává jak šířku sloupců, tak jejich definovaný odstup a pochopitelně též směr toku textu. Dále patří k nejpoužívanějším funkcím číslování odrážených odstavců, jež pracuje v obou editorech velmi podobně a převodem nijak neutrpí – zůstává zachováno v „živé“ formě, takže editor si pamatuje i složitější hierarchii a při dodatečném vkládání či mazání ji zohledňuje a aktivně upravuje. Při systematické práci s textovými dokumenty je rovněž důležité použití stylů. Editor Writer nabízí velmi přehledné a intuitivní ovládání se širokými možnostmi a při uložení do MS Wordu jsou zachovány jak faktické, stylem definované vlastnosti odstavců či slov, tak i přiřazení ke stylům.
Zkušenější psavec se jistě neobejde bez vložených tabulek. I na tomto poli má Writer co nabídnout, takže pokryje dle našeho odhadu běžné požadavky stoprocentně. Navíc ani v tomto případě jej při konverzích nepřivedete do úzkých: zarovnání, barva znaků v buňkách či další formátovací vlastnosti nejsou překážkou a automaticky definované styly („Nadpis tabulky“, „Obsah tabulky“) zůstávají na svých místech.
Výpočetní tabulky
Jako analogii letité a velmi populární aplikace MS Excel nabízí OpenOffice.org svůj editor s názvem Calc a my se přesvědčíme, že se opět jedná o dospělý nástroj. Princip ovládání a práce s daty je u obou programů prakticky shodný: základní jednotkou je buňka, jíž náleží definice pro formátování i pro vlastní výpočty (např. datový typ či vložená funkce). Uspořádané buňky na listech je pak možno považovat za databázové tabulky a takto s nimi i nakládat.
Po stránce grafických úprav jsou možnosti Calcu velmi široké, takže docílit profesionálního vzhledu dokumentu není problém. Samozřejmostí je volba fontu, barvy písma či pozadí, ale také efekty jako podtržení, přeškrtnutí či reliéfní protlačení. Nechybí natočení textu o libovolný úhel, definování okrajů a zalomení textu v buňce. Uvedené parametry nečiní potíže ani při konverzi do XLS, takže vzhled zůstane zachován. A ještě drobnost – při převodu nepřijdete ani o poznámky u jednotlivých buněk.
Z hlediska funkcionality je zásadní definice datového typu, jež se odehrává rovněž na úrovni buněk. Calc samozřejmě nabízí širokou základní řadu typů, jež postačují pro naprostou většinu úloh: číslo, procento, měna, datum, vědecká notace či text. Automaticky rozpoznává po vložení hodnoty její typ, a lze tedy používat běžně známou silnou funkci automatického vyplňování seznamů pomocí myši, případně kláves.
Pojďme k tomu, co od kalkulačního programu očekáváme – ke vzorcům. Calc samozřejmě nabízí jak vlastní definici pro každou buňku, tak mnoho desítek předem připravených funkcí, jež i pokročilý uživatel jen stěží v dohledné době vyčerpá. Pro vkládání je k dispozici průvodce, jenž vše usnadňuje a rovnou odhaluje chyby, a ačkoliv jsou funkce pojmenovány anglicky, v dialogovém okně najdete české vysvětlení, co která počítá. Pokud existuje u programu MS Excel odpovídající definice, je funkce z Calcu při konverzi korektně interpretována a navíc i správně pojmenována. Velmi důležitou vymožeností je také používání abstraktních názvů pro buňky či jejich oblasti, neboť ty lze poté velmi účinně nasadit ve vzorcích. Ani zde Calc při uložení do XLS nemívá potíže.
Postupme na chvíli od zpracování dat k jejich prezentaci, tedy ke grafům. I v této oblasti je Calc dosti silný a nijak nebude narušovat vaše případné návyky, jež jste získali např. s MS Excelem. Průvodce zajistí výběr relevantního typu grafu, přiřazení popisků, definování datové osy či mřížky a umístění kamkoliv do dokumentu. Dodatečná editace pomocí kontextového menu – pravého tlačítka myši – je bezproblémová a všestranná a čeština v popiscích opět není problém. I zde je zajímavý průběh konverze do formátu XLS – Calc se snaží zachovat typ zvoleného grafu, a pakliže cílová možnost přesně neodpovídá, je vybrána graficky nejbližší. Interpretace dat je samozřejmě zachována v nezměněné podobě.
Pokud jste opravdu náročnými uživateli, připomenu, že Calc nabízí i velmi pokročilé funkce, jako jsou kontingenční tabulka či hledání řešení na základě iterací. Zde ovšem musím poznamenat, že nastaly potíže s exportem. Po přidání listu s kontingenční tabulkou měl MS Excel potíže, avšak Calc vše znovu otevřel a korektně interpretoval, ačkoliv se jednalo o soubor XLS. Stoprocentní kompatibilitu u těchto komplikovaných struktur tedy zřejmě nelze zaručit – především dochází k degradaci „živých“ funkcí na výsledné číselné hodnoty.
Malujeme a prezentujeme
Ačkoliv tvorba prezentací a obzvláště malování již nepatří mezi tak běžné práce jako např. zpracování textů, nabízí pro tyto situace OpenOffice.org velmi dobré možnosti. Editor Impress je analogií MS PowerPointu a grafický nástroj Draw přímou paralelu v MS Office momentálně nemá, neboť jeho funkcionalita je nahrazována možnostmi malování v jednotlivých aplikacích.
Program Impress je zřejmě nejsnáze ovladatelnou aplikací z celého balíku. Ihned po spuštění vás obsluhuje jeden z průvodců a návrh jednotlivých snímků prezentace je značně automatizován, takže lze rychle postupovat k cíli. Máte-li dopředu k dispozici např. zásobu šablon a loga své firmy, dostaví se výsledky velmi brzy. K dispozici je řada efektů pro přechody mezi snímky, průběh promítání lze detailně časovat a velmi snadné je také vkládání grafických prvků. Rádi bychom zde vyzdvihli především možnost exportu prezentace na web – opět je k dispozici průvodce a možnosti jsou velmi zajímavé, od statické stránky bez rámů až po ASP či PERL aplikaci! Uložení do formátu PowerPointu není problém.
Aplikace Draw je opravdu kouzelným doplněním již tak dost silné nabídky. Z vymožeností nesmíme opomenout např. tvorbu vektorových objektů pomocí Bézierových křivek, vkládání 3D objektů (rovněž pomocí vektorů), převody na rastrovou grafiku či vrstvení a slučování sestavených útvarů. Nechybí široká škála efektů a např. předpřipravené barevné přechody pro plochy jsou opravdu výborné. Samozřejmě i zde jsou k dispozici různé exportní formáty, a to jak bitmapové (TIFF či BMP), tak vektorové (WMF či stále populárnější univerzální SVG).
Ostatní možnosti
Jak jsme zmínili již na počátku, zdaleka nemůžeme na tomto místě popsat všechny možnosti OpenOffice.org. Zde tedy uvedeme několik dalších vymožeností, na něž se výše nedostalo.
Výborně lze v jednotlivých dokumentech použít vzájemné sdílení datových zdrojů. Balík obsahuje rozhraní pro práci s databázovými tabulkami a není žádný problém nasadit funkce typu hromadná korespondence či tisk štítků, jež vyžadují dynamické generování dat. Pro tvorbu jakéhokoliv dokumentu či šablony lze s úspěchem využívat průvodce, což zvýší jistotu obzvláště u uživatelů-začátečníků. Jste-li naopak zkušenými harcovníky, nepřehlédněte možnosti konverze maker v dokumentech MS Office. Důležitým faktem je také existence českého slovníku a kontroly pravopisu, jež jsou plně funkční. Mezi velmi zajímavou funkcionalitu patří rovněž systém pro správu verzí dokumentů a detailní sledování změn, pokud se na tvorbě podílelo více uživatelů. Při práci s daty lze pak použít širokou škálu rozhraní – OpenOffice.org si „popovídá“ se zdroji přes rozhraní ODBC či dBase, ale také JDBC či ADO, což vám poskytuje velmi široké možnosti.
Pár dalších argumentů
Důležitou vlastností nativních souborových formátů kanceláře OpenOffice.org je jejich podstata – ačkoliv jsou ukryty pod specifickými příponami (sxw, sxc atd.), ve skutečnosti se jedná o prosté archivy ve formátu ZIP, v nichž jsou dokumenty uloženy jako struktury XML. Důsledkem je malá velikost souboru (on-line ZIP komprese) a také snadná dostupnost dat v prosté textové podobě, což se v různých havarijních situacích může hodit. V tomto ohledu MS Office se svými nativními formáty zaostává. Navíc je formát souborů OpenOffice.org shodný na všech platformách, na nichž kancelář běží.
Jedním z nejsilnějších argumentů zastánců MS Office je fakt, že placený produkt s jasně identifikovaným výrobcem nabízí možnost podpory a navíc open source řešení nemusí být průchozí u managementu. Ani v tomto případě nenarazíte na základní problém, neboť paralelně s OpenOffice.org nabízí společnost Sun Microsystems balík s názvem StarOffice 6.0. Jedná se o placenou variantu, jež obsahuje rozšířenou funkcionalitu a samozřejmě také podporu výrobce. Pro upřesnění dodejme, že oba sourozenci vznikají na zcela stejném základě a komerční varianta je pouze doplňována o licencované moduly.
Díky rozšířenosti balíku MS Office a konzervativnosti uživatelů je velmi častým případem, že po vytvoření dokumentu v OpenOffice.org je nutná konverze do nativních formátů Microsoftu a následná kontrola, zda se export podařil. Ani to nemusí být důvod ke koupi MS Office – k dispozici jsou zdarma šířené prohlížeče formátů DOC, XLS či PPT, jež spolehlivě kvalitu exportu prověří a zajistí, že si např. u obchodního partnera neuděláte ostudu.
OpenOffice.org se jednoznačně stává dobrou volbou v oblasti kancelářského softwaru. Pokud jsou pro vás taková hlediska jako např. TCO klíčová, pak není o čem diskutovat, neboť poměr cena/výkon konkurenty odsouvá do pozadí.
Článek přinášíme ve spolupráci s časopisem Computerworld.
