Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Opice možná poletí k Marsu dříve než člověk

  0:24aktualizováno  0:24
Zdá se, že zvířata budou mít další primát v letech do vesmíru. Rusové připravují posádku složenou z makaků.

Makakové | foto: Reuters

Ruský Ústav lékařské primátologie sídlící u černomořské Soči se připravuje na výběr makaků, kteří by případně mohli letět na Mars ještě předtím, než tam bude vyslána lidská posádka. Ústav, který spojuje s ruským a také s někdejším sovětským raketovým programem dlouhá historie, hodlá ověřit, jak se tyto opice vyrovnají s nebezpečím radioaktivního záření, jež na cestě k rudé planetě hrozí i kosmonautům, píše na své internetové stránce BBC.

"Lidé a opice jsou v podstatě téměř stejně citliví na malé i velké dávky radioaktivního záření," vysvětluje ředitel ústavu Boris Lapin. To je podle něho také důvod, proč vědci zvolili k ověřovacím pokusům makaky a nikoli třeba psy či jiná zvířata.

Během dvou let ověřování hodlají vědci vybrat čtyřicítku opic, které splní zadaná kritéria. Zvířata pak budou předána moskevskému ústavu, který se zaměřuje na sledování problémů biomedicíny, a to pro potřeby kosmického programu.

Pokusy s makaky proběhnou ve stejné době jako vesmírný projekt nazvaný Mars-500. Projekt, který má odstartovat zkraje příštího roku, je zaměřen na simulaci podmínek meziplanetárního letu. V jeho rámci stráví dobrovolníci v atrapě vesmírné lodi celých 17 měsíců.

Skutečná expedice k Marsu ale zřejmě neodstartuje dřív než za nějakých deset let.

Kromě sledování vlivu záření budou vědci sledovat i to, jak makakové reagují na dlouhodobý stav beztíže, na izolaci a na speciální dietu spočívající v konzumaci šťáv a ovocných pyré.

Ředitel programu Mars-500 Viktor Baranov míní, že 520 dnů pro misi na Mars stačí - 250 pro let k této planetě, měsíc pro přistání a vlastní pobyt na Marsu a zbývajících 250 dní ke zpětnému letu na Zemi.

V současnosti patří Rusko k málu zemí, které pokusy na primátech provádějí.

Zvířata klestí cestu lidem

"Lidstvo obětuje každoročně přes sto milionů zvířat ve jménu zdraví a krásy. Nastal čas přemýšlet o alternativním řešení k pokusům na zvířatech," komentuje situaci Andrej Zbarskij ze Světového fondu na ochranu přírody WWF.

Lajka ve Sputniku jako model na výstavě v Moskvě.
Lajka ve Sputniku jako model na výstavě v Moskvě.

"Jsem si jistý, že se bude opakovat příběh fenky Lajky, prvního psa ve vesmíru. Dnes není žádným tajemstvím, že zvíře podlehlo nervovému stresu okamžitě po vzletu nosné rakety a že kolem planety létalo dva týdny mrtvé tělo," říká Zbarskij.

Psík Lajka se stal prvním živým tvorem, který se ocitl ve vesmíru. Stalo se tak 3. listopadu 1957.

Doktor Lapin připouští, že námitky proti pokusům na zvířatech dalo jeho ústavu najevo několik evropských vědců. Anajda Šagyňanová, která je jednou z vědeckých pracovnic ústavu, neskrývá, že je jí pokusných opic líto, protože mohou zemřít. Ale jak zdůrazňuje, pokusy jsou nezbytné, aby se zachránily životy kosmonautů, kteří v budoucnu poletí k Marsu.

Ústav má vlastní program na chov makaků, takže není odkázán na jejich odchyt ve volné přírodě.

V předcházejících sovětských a ruských vesmírných misích už využili vědci k ověření svých závěrů 12 makaků. V prosinci 1983 se jako první dostali do kosmu makakové Abrek a Bion. Po pětidenním letu přistáli bez problémů v Kazachstánu a po rehabilitaci se vrátili ke své tlupě.

O dva roky později si pobyly sedm dní v kosmu další dvě opice, Drjoma a Jeroša. Drjomu si pak jako dárek ruské strany odvezl tehdejší kubánský prezident Fidel Castro.

Pak v letech 1989, 1992 a 1996 následovaly tři ruské třítýdenní vesmírné lety s opičí posádkou, než byl program kvůli nedostatku finančních prostředků zastaven. Teď pokusy pokračují na Zemi v podmínkách napodobujících stav beztíže.

Hvězdou sočského ústavu je šestnáctiletý veterán Kroš.

"Stařík Kroš je vlastně starý 60 let, pokud srovnáme jeho věk s lidskými měřítky. Je ale velmi čilý. Potravu přijímá dobře a vůči svým partnerkám je výbojný," tvrdí doktorka Šagyňanová. Přitom upozorňuje, že po rehabilitaci následující po pobytu v kosmu přivedl Kroš na svět potomky. "A to je důkaz, že jeho zdraví neutrpělo žádné škody," zdůrazňuje badatelka.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř téměř zamrzlé stanice Saljut-7 v představě filmařů
Pracovali poslepu ve tmě, mrazu a nedýchatelném vzduchu. Zachránili Saljut 7

Na neovladatelné stanici Saljut 7 panoval mráz a tma. Kosmonauti se museli chodit ohřívat do své domovské lodi Sojuz. Takto prožili několik dlouhých dní....  celý článek

Animace asteroidu 2012 TC4, který proletěl nedaleko Země.
Varovný systém Země před asteroidy nezafungoval uspokojivě kvůli hurikánu

Relativně blízko naší planety proletěl asteroid, který umožnil vyzkoušet varovný systém, který má před podobnými potenciálně nebezpečnými objekty varovat.  celý článek

Kolize dvou neutronových hvězd (umělecké ztvárnění)
Nový úspěch lovců gravitačních vln. Odhalili, kde se v kosmu rodí zlato

Astronomové se mohou radovat ze zrodu zcela nového oboru: gravitační astronomie. Jejich detektory znovu prokázaly svou přesnost, a tak se nám poprvé podařilo...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Tyhle maminky na eMimino.cz jsou na tom stejně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.