Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Němečtí vědci objevili molekulu, která může pomoci spermiím v navigaci

  14:55aktualizováno  14:55
Tým vedený profesorem Benjaminem Kauppem popsal u ježovek molekulu, která je stěžejním článkem v navigaci spermií. Stále však zůstává otázkou, zda podobného procesu využívá i lidské rozmnožovací ústrojí. Případné potvrzení by pomohlo odhalit genové mutace způsobující neplodnost.

Oplodnění stále skýtá řadu záhad. Navigace spermií je jednou z nich. | foto: Profimedia.cz

O tom, jak funguje oplodnění, má představu většina z nás. Ovšem přesné fungování životadárného procesu vědci stále zkoumají. Loni jsme psali o hypotéze, že spermie prochází u vajíčka „námluvami“ a ženská buňka si aktivně vybírá nejlepšího nositele genetické informace.

Ze zkumavky rychle zpět k matce. Technologie má zlevnit umělé oplodnění

Zatímco v tomto případě šlo spíše o domněnku, němečtí vědci nyní po letech bádání a experimentů tvrdí, že přišli na kloub jinému tajemství: správnému směřování spermie. Vedoucí profesor Benjamin Kaupp z výzkumného centra v Bonnu uvedl, že jeho tým objevil molekulu v biochemickém procesu spermie, který ji naviguje k vajíčku. Abychom význam objevu pochopili, zrekapitulujme si stručně, co víme o oplodnění.

Většinu ze strastiplné cesty, ze které vzejde jen jeden vítěz, vědci popsali. Po výronu ejakulátu se spermie začínají přibližovat k vajíčku (oocytu). Nasměrování jim ulehčují vejcovody: spermiím pomáhají pohybem řasinek a nasáváním tekutiny.

V části vejcovodu zvaném oviduktální rezervoár stráví samčí pohlavní buňky nějaký čas, než začnou postupovat dále. Vajíčko k sobě vábí spermie hned dvěma procesy. Jak sestupuje vejcovodem, vytváří kolem sebe teplejší prostředí (termotaxe), které spermie detekují termočidly, a zároveň produkuje látky, aby ho spermie rozpoznaly (chemotaxe). A právě tento proces nebyl doposud zcela rozklíčován, konkrétně jak se spermie chemickými látkami z vajíčka řídí.

Chemotaxe je proces, kdy je buňka přitahována či odpuzována některou chemickou látkou. Německý tým zkoumal spermie ježovek. Ty jsou přitahovány peptidem, který vylučuje samičí buňka čekající na oplodnění. Receptory spermií jsou tak citlivé, že stačí jediná molekula peptidu v miliardách molekul vody, aby spermie změnila směr.

Pokusy budou pokračovat

Signálem pro změnu směru je změna nitrobuněčné hladiny pH, ale dosud se nevědělo, jak k její změně dochází. Kaupp nyní přichází s odpovědí v podobě nově nalezené molekuly, která ovlivňuje zásaditost spermie přijímáním sodných iontů a vylučováním protonů. Malá „iontová pumpička“ je kýženou odpovědí na navigaci spermií pomocí chemotaxe.

„Jakmile spermie narazí na vajíčkem vylučovaný chemoatraktant, receptor na membráně spermie spustí výrobu malé molekuly, která aktivuje speciální iontový kanál. Ten, jak se zdá, vznikl během evoluce složením částí dvou různých typů buněčných kanálů pro ionty. Aktivace iontového kanálu vede ke zvýšení vnitrobuněčného pH a to následně způsobí změnu „hemživosti“ spermie,“ vysvětluje Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. 

Podle Kauppa není zcela jisté, zda stejná molekula hraje roli i při savčím a lidském rozmnožování. Je možné, že lidský rozmnožovací cyklus je kvůli vlnění vejcovodu závislejší na termotaxi. Ve výzkumu proto plánuje Kaupp pokračovat. „Jakmile budeme přesně znát fungování lidských spermií, pomůže nám to v hledání mutací genů, které způsobují neplodnost,“ zdůvodňuje německý profesor své bádání.



Nejčtenější

„Tak mě zastřel!“ vykřikl ruský voják a zavraždil šestnáctiletého kluka

Vražedná zbraň. Touto pistolí Stečkin APS zastřelil opilý ruský voják Rudněv v...

„Teď v Československu platí sovětské zákony,“ řekl ruský generál vyšetřovatel Veřejné bezpečnosti, když pátrali po...

Zabil je výbuch ruského tanku v centru Prahy. KSČ ničila životy pozůstalým

Tanky typové řady T-54/55, ten blíž k fotografovi evidentně neschopný pohybu,...

Zatímco na pražské Vinohradské třídě hořel a vybuchoval tank, zmatení ruští vojáci na Václavském náměstí zahájili palbu...



Horký nápoj vás ve vedru ochladí lépe, zjistili vědci. Ale má to háček

Horký nápoj v horkém létě?

Biologie lidského těla někdy funguje přesně naopak, než by člověk čekal. Příkladem je pití horkých nápojů v létě. Zní...

Připravte se na pád cen SSD disků. Mohou zlevnit na třetinu

SSD disky jsou stále levnější

Podle firmy Objective Analysis je na trhu tak velký převis nabídky NAND pamětí, které slouží k výrobě SSD disků, že...

Sulfan jako lék? V lidských buňkách možná pomáhá zvrátit stárnutí

Klíč k procesu stárnutí tkví v DNA.

Tým vědců zkoumající jednu z příčin stárnutí oznámil úspěch, a to přímo na lidských buňkách v laboratorních podmínkách....

Další z rubriky

Proč i v horku spíme pod dekou? I proto, že v noci jsme jako plazi

V posteli. Olejomalba Henri de Toulouse-Lautreca z roku 1893

I v létě stále platí, že v noci naše tělo potřebuje zahřát více než ve dne. Navíc nám pokrývka dává pocit bezpečí....

Hranice vesmíru by měla podle vědců být níže. Ale oni o tom nerozhodují

Ilustrace evropské sondy GOCE na oběžné dráze kolem Země. Šlo o specializovaný...

Hranici vesmíru by bylo lepší posunout o dvacet kilometrů níže, navrhuje americký astrofyzik. Jeho argumenty možná...

Záhada lidských lebek na rakvi velmože rozluštěna. Může za ně tajemný řád

Hrobka Jana Jiřího ze Švamberka. Detail nepravého madla v podobě dvou železných...

Nález nepoškozené hrobky a kovové rakve významného šlechtice Jana Jiřího ze Švamberka byl sám o sám o sobě...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz