Nejprve se zastavme u nás v Česku, potažmo Československu. Tvorbu dramaturgické skupiny pro děti a mládež jako Češi nesprávně zařazujeme do pohádek a pak se na různých webech divíme, že právě tato tvorba v sedmdesátých a osmdesátých letech často pokrývala žánry psychologického a historického dramatu, horroru nebo sci-fi.
Úplně první videohovor ve filmu i CML jako AI a internet
Pokud budeme sledovat vědecko-fantastickou linku v dětském filmu spojenou se scenáristou a barrandovsým šéfdramaturgem tvorby pro děti a mládež Otou Hofmanem, určitě nemineme dětskou sci-fi Klaun Ferdinand a raketa (1963), která se natáčela hned po skončení natáčení legendární Ikarie XB-1 ve stejné a velmi nákladné rekvizitě kosmické lodi.
Ota HofmanPoutník světem fantazie V těchto dnech vychází kniha Poutník světem fantazie Ondřeje Slaniny, která mapuje život a dílo Oty Hofmana. ISBN knihy je 978-80-904975-3-5. K nedožitému devadesátému výročí spisovatele a scenáristy Oty Hofmana se koná celostátní akce Ota Hofman 90. Její program najdete na adrese otahofman90.cz. V Říčanech, kde Hofman prožil podstatnou část života, si nyní můžete na náměstí prohlédnout výstavu věnovanou jeho tvorbě. V rámci festivalu Říčanské filmaření ve dnech 14. - 16.6 bude také promítáno pásmo jeho filmů. Hofmanovi bude věnována také jedna ze sekcí Mezinárodního festival filmů pro děti a mládež ve Zlíně, který začíná právě dnes.  Ukázka z knihy Poutník světem fantazie. |
Ačkoli je Ferdinand rozverný dětský film s prvky grotesky, Ota Hofman do něj vymyslel zajímavé zařízení, které připomíná dnešní 3D skener. Klaun Ferdinand je v zajímavě řešené místnosti s deštníkem a balonky a pokaždé, když senzor naskenuje některý z jeho předmětů, nakopíruje ho a vypustí dětem.
Ve sci-fi Odysseus a hvězdy (1976) Ota Hofman použil ve scénáři videohovor, ale zde rozhodně nemůžeme hovořit o prvenství, protože videohovory nalezneme hned v několika starších sci-fi filmech světové provenience. Vůbec první videohovor ve filmu se uskutečnil v kultovní německé utopické scifi Metropolis z roku 1927!
Ovšem vzhledem k tomu, že v Odysseovi proběhne hovor ryze soukromého rázu mezi otcem a synem volajícím matce, můžeme tvrdit, že právě Hofman zde přesně popsal dnešní běžné aplikace typu Skype. Videohovory v ostatních sci-fi filmech byly povětšinou ryze pracovní a zachycovaly hovor mezi posádkou kosmické lodi se základnou.
"Hovoří CML, Centrální mozek lidstva. Nebezpečí! Ve hvězdném prostoru AL-36 propočten neznámý objekt směřující k Zemi." Těmito slovy začíná dobrodružství v seriálu Návštěvníci. Dnes máme místo CML internet a umělou inteligenci.
Futuristickými nápady se to jenom hemží v Hofmanových Návštěvnících (seriál z roku 1983). CML, tedy Centrální mozek lidstva je pochopitelně nápadný internetu v kombinaci s AI. Návštěvníci používají také videohovory, vzpomeňte na miniaturní kamery s mikrofonem Oko 1 a Oko
Musíte natočit mladého Fučíka a Gottwalda
V souvislosti se zmíněnou nezvyklou žánrovou pestrostí tvorby pro děti a mládež v komunistickém Československu je dobré si připomenout, že v tvorbě pro dospělé mělo tehdejší Filmové studio Barrandov jasnou dramaturgii, která odpovídala potřebám vládnoucí politické garnitury. Nelze říct, že by stejné tlaky nebyly i pro tvorbu pro děti. Bylo žádáno natočit filmy o dětství Klementa Gottwalda nebo Julia Fučíka, aby měly vzory pro svůj budoucí růst.
Šéfdramaturgovi a scenáristovi Otu Hofmanovi se však dařilo tyto ataky z velké části odrazit. V obzvláště tuhém normalizačním roce 1978 však odolat nešlo, takže se natočil Julek s malým Filipem Renčem, který byl úlitba bohům o dětství Julia Fučíka. Pomyslného Černého Petra si vytáhl Ota Koval, zkušený režisér dětského filmu, který po dopravní nehodě ochrnul a zůstal na vozíku.
Ota Hofman tehdy napnul všechny své síly, aby příteli zajistil takovou zdravotní péči, která by mu dávala šanci na život a jako slušný člověk udělal všechno proto, aby Ota Koval mohl režírovat filmy, které měl rád. Koval tedy nemohl odmítnout, film se natočil, ideologie naštěstí z plátna nekapala a Koval mohl pokračovat v režírování filmů nadále.
Cesta do pravěku 2
Dalším důvodem žánrové pestrosti tvorby skupiny dětského filmu bylo i to, že se Hofmanovi podařilo udržet při práci autory, kteří z hrané tvorby pro dospělé museli odejít, ale také spolupráce s autory různých žánrů. Bohužel se ne všechny věci dokázaly dostat až do realizace, zejména zamrzí nenatočení už schválených látek sci-fisty Ludvíka Součka, na kterých se s Otou Hofmanem podílel Pavel Juráček.
Nevzniklo ani volné pokračování Cesty do pravěku s názvem Fantastická cesta, které psal Hofman přímo pro Karla Zemana. Film měl pojednávat o čtrnáctiletém Petrovi žijícím ve Zlíně, který se zamiluje do o trochu starší studentky. Prostřednictvím fantazie pak přenese sebe, svou vyvolenou dívku a kamarády do pravěku.
Scénárista Ota Hofman.
Příběh pak vrcholí, když se opět prostřednictvím fantazie vrátí zpátky do Zlína (tehdy Gottwaldova), ovšem i s pravěkým ještěrem, který město zdemoluje. Právě i tato část rozhodla o tom, že se podle námětu natáčet nebude. Soudruhy představa zničeného Gottwaldova velmi pravděpodobně nenadchla.
První tablety ve filmu a zneužívání osobních informací
Hofman pochopitelně nebyl jediný tvůrce, který do svých scénářů navrhoval výrobky nebo služby, které v dané době ještě reálně neexistovaly. Ve světovém filmu bychom z tohoto důvodu neměli vynechat převratnou sci-fi 2001: Vesmírná Odyssea novátorského režiséra Stanleyho Kubricka, která měla na letošním festivalu v Cannes obnovenou premiéru v rámci festivalové prestižní retrospektivy klasických filmových děl.
Možná si to nevybavíte hned, ale právě v tomto snímku se vůbec poprvé objevily na plátně tablety. V jedné scéně astronaut ovládá počítač s plochou obrazovkou položený na stole.
V roce 1982 sice Blade Runner beznadějně propadl, dnes se ale právem řadí k největším sci-fi filmům kinematografie. Snímek byl natočený podle povídky uznávaného autora sci-fi P. K. Dicka. Vize budoucnosti režiséra Ridleyho Scotta založená na znalosti evropského filmu, dějin umění a vlastní invenci přinesla pochopitelně i svou vlastní předpověď. A tou jsou obří digitální billboardy, na které jsme dnes běžně navyklí ve velkých aglomeracích, ale v Blade Runnerovi se objevily vůbec poprvé.
Obří digitální bilboard ve filmu Blade Runner z roku 1982.
Velkým inovátorem ve světovém filmu se stal Steven Spielberg, když si sedl společně s týmem scenáristů a přemýšleli nad futuristickým světem Minority Report, tedy pro kinematografii převratné sci-fi opět podle P. K. Dicka. Tento snímek šel do kin až v létě 2002, ale připravoval se pochopitelně několik let dopředu.
Spielberg zde dost převratně popsal náš dnešní největší strašák – zneužívání osobních informací a s ním spojenou nádobu v podobě personifikované reklamy. Již před šestnácti lety varoval nad ztrátou soukromí. Upozornil na ni rafinovanou scénou, kdy hlavní hrdina (Tom Cruise) utíká přes veřejný prostor, kde mu promítají realisticky působící a na míru ušitou hologramovou reklamu.
Virtuální reklama vytvořená přesně na míru daného člověka. Scéna z filmu Minority Reposrt
Totožnost hrdiny si v reálném čase agentura zjišťuje skenem jeho oční sítnice. Právě díky tomuto skenování, které je propojeno i s policejním databází, vědí pronásledovatelé o každém hrdinově kroku. Proto musí na svém útěku podstoupit drastickou operaci výměny očí, aby identifikaci znemožnil a mohl se volně ve futuristickém světě pohybovat.
V roce 2004 Hollywood natočil vysokorozpočtovou adaptaci dalšího sci-fi klasika Isaaca Asimova Já, robot. Je jasné, že pravověrní příznivci žánru tento film příliš nemusí, zejména tedy ti staršího data narození, ale objektivně vzato australský filmař Alex Proyas je vznikající vypravěč. Ve filmu je zobrazen současný značně ožehavý fenomén – samořidící auta. Ty nyní testuje Google, ale i další technologické společnosti.
S poněkud intimnější vizí, která ale okamžitě ohromila giganty průmyslu pro dospělé, je technologický vynález z Blade Runnera 2049 vizionářského kanadského režiséra Denise Villeneuva, který šel do kin loni. Hlavní hrdina v podání Ryana Goslinga žije ve společné domácnosti s umělou inteligencí v podobě hologramu krásné mladé ženy.
Probíhá synchronizace „virtuální asistentky“ s reálnou prostitutkou. Scéna s filmu Blade Runner 2049
K tomu, aby měli společně fyzický milostný poměr, objedná umělá inteligence pouliční prostitutku a pak nechá promítat v jeho bytě svou podobu na tvář skutečné ženy, se kterou se synchronizuje. Tento vynález okamžitě uchvátil producenty zábavy pro dospělé, kteří tento nápad prý již testují.
