Na jeho pohřbu naplánovali pražskou defenestraci. Nyní otevíráme hrobku nejbohatšího šlechtice své doby

Vědci očekávají, že na rakvi bude šlechticův erb. Zatím však vidět není. Bylo by neobvyklé, pokud by na sarkofágu (pravděpodobně cínovém) nebyl.

Nyní probíhá přestavba kamery. Obraz nějakou chvíli nepoběží.

Někdy bývají na sarkofágu uvedeny o zesnulém chybné údaje. Například Leopold I (1640 - 1705) má na štítku uvedeno datum 5. května a věk v době smrti 64 let. Ve skutečnosti zemřel ve věku 65 let 5. dubna 1705. Mezi smrtí vladaře a výrobou sarkofágu přitom uběhly pouhé dva roky. Nic takového se v hrobce Jana Jiřího zatím neobjevilo.

Probíhá technická přestávka. Za chvíli se přihlásíme v živém rozhovoru s historikem Jánským.

V přímých vstupech jsme hovořili s panem Procházkou, znalcem místní historie, a panem Jánským, specialistou na rod Švamberků. Záznam přenosu doplníme do článku i online reportáže.

Domlouvala se na pohřbu třetí defenestrace? „Když si přečtete studii pana Krále, tak o Ronšperském setkání píše, že bylo ryze pohřební. Ovšem důležitý je i její závěr, kde píše, že přítomní byli budoucí členové vlády. Tudíž debaty se tu vedly. I s ohledem na fakt, že přesně v tomto období došlo k nástupu ortodoxního katolicismu a domlouvali se tedy, jak budou postupovat. Defenestrace byla zřejmě dílem okamžiku, spontánní rozhodnutí. Cesta k ní však začala právě na Ronšperském setkání,“ říká historik Břicháček.