Společnost Panasonic uvedla na trh nový kapesní MP3 přehrávač. Typ s označením SV-SD50 následuje po srpnovém nadšeném přijetí nejmenšího přehrávače na světě SV-SD80. Představení nového kousku provázela nebývale objemná reklamní kampaň v periodikách pro mladé, a jak se zdá, Panasonic od tohoto modelu očekává opravdu hodně.
Levnější bráška miniaturního přehrávače SV-SD80 (recenze zde) se měl původně prodávat prakticky bez příslušenství, čímž by se uměle dosáhlo nižší prodejní ceny. Informace z dubnového festivalu však rychle vzala za své. SV-SD50 je zabalen v úhledné kartonové krabičce i s 64MB paměťovou SD kartou a čtečkou (které původně měly chybět), sluchátky, ovladači a šňůrkou na krk. Váha přehrávače bez baterie (napájen je jedním AAA monočlánkem) je 39 gramů, jen o 11 gramů víc než menší kolega, a tudíž vás rozhodně neuškrtí. Rozměry také nepatří k tlouštíkům: 48,8x71,3x22,6 mm.
Nutno říci, že designéři při navrhování MPmana rozhodně mysleli na eleganci i ergonomičnost. Plastové pouzdro doplněné kovovými prvky lahodí oku, velmi hezkým prvkem jsou sklopná dvířka, chránící slot pro SD kartu. Přehrávač skvěle padne do dlaně. Vroubkované jog-dial kolečko sice působí trochu archaicky, ale ovládání palcem je bezchybné. Stiskem se přehrávač spustí či pozastaví, výkyvy nahoru a dolů se přechází mezi skladbami či přetáčí uvnitř jedné písně. Pod kolečkem jsou umístěna tlačítka měnící hlasitost. Na opačné straně nechybí HOLD pro zamknutí kláves.
Displej přehrávače vypadá na první pohled velmi hezky. Najdeme na něm tři řádky. Nejvýše jsou umístěny stavové ikony, které indikují mód ekvalizéru, režim přehrávání a stav baterií. Textové pole pojme naráz devět znaků a zobrazuje informace z ID3 Tagů. Numerická část má na starosti časové údaje. Displej má jen jednu, avšak dosti podstatnou chybu: není podsvícený.
Pod ním nacházíme další tři tlačítka, která ovlivňují chování přehrávače i dění na displeji. Play Mode volí mezi postupným či náhodným přehráváním, EQ dá na výběr ze čtyř nastavení ekvalizéru: Normal, dva stupně bass boosteru S-XBS a Train (zvýraznění středů). Display Mode přepíná zobrazení různých údajů: název a pořadí skladby, odehraný/celkový čas a formát a bitrate souboru.
Jak se již stalo tradicí, Panasonic využívá pro přenos souborů služeb společnosti RealNetworks. Z přibaleného cédéčka se do počítače nainstaluje multimediální přehrávač RealOne s firemním plug-inem, jenž přihlásí čtečku karet jako kompabitilní zvukové zařízení. V prostředí programu lze do přehrávače přenášet MP3 a WMA soubory, audio lze během kopírování zároveň transkódovat do AAC. Lze tak uspořit množství místa na kartě, zvuk zní poměrně slušně již při 64 kbps a do dodávaných 64 MB se tak vejdou dvě hodiny hudby. Soubory na kartě jsou zabezpečené a nelze je znovu přehrát v počítači. Oproti tomu lze SD kartu použít jako přenosný disk, neboť se čtečka hlásí jako výměnná jednotka.
Po zvukové stránce přehrávač nepřekvapil. Ono ani nebylo čím, výrobky od Panasonicu se standardně vyznačují vysokou kvalitou reprodukce. Firma dodává stále stejná sluchátka a zvukové možnosti jsou totožné s modelem SV-SD80. Přesto mi přišel maličko více středový s trošičku méně výraznými výškami. Vzhledem k určení výrobku je ale reprodukce naprosto dostačující.
SV-SD50 je důstojným sourozencem nejmenšího přehrávače světa. Dokonce nad ním v několika aspektech vyniká: má větší a čitelnější, byť nepodsvícený displej, na jedinou AAA baterii vydrží v provozu více než 30 hodin! V příslušenství mi chybí už jen pouzdro na opasek. Verdikt je tedy velice jednoduchý: je-li na vás SV-SD80 příliš drahý šperk, jeho levnější bráška nabízí dostupnou kvalitu. Panasonic má ovšem v tuto chvíli jeden podstatný handicap. Levnější výrobky "neznačkových" konkurentů už většinou nabízejí za stejnou cenu větší paměť a funkci digitálního záznamníku.
