Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Že to nikoho nenapadlo dřív: papírová odstředivka je laboratoř na provázku

aktualizováno 
Jednoduché zařízení by mohlo výrazně zjednodušit život zdravotníkům a snad i pacientům v podmínkách, kdy nejsou k dispozici laboratoře s pokročilým vybavením. A přitom je to jen upravená dětská hračka.

Vy jste se možná na pořádné centrifuze nikdy nesvezli, ale vaše tělní tekutiny se už určitě divoce zatočily mnohokrát. Centrifugy čili odstředivky jsou totiž standardní a nezbytnou částí celé řady lékařských vyšetření. Třeba vyšetření krve začíná oddělením séra od ostatních složek krve právě v tomto přístroji.

V evropských poměrech je to běžné zařízení, ale to jen ilustruje, na jaký standard jsme vlastně zvyklí. Odstředivky pro lékařské použití nejsou levné (řádově nejméně desítky tisíc korun) a vyžadují takové samozřejmosti jako připojení do elektřiny. V rozvojových zemích nebo v polních podmínkách jsou to přístroje velmi nepraktické jak kvůli ceně, nárokům na energii, tak třeba i rozměrům a hmotnosti. Vynalézaví lékaři v takových podmínkách sahali například po upravených sušičkách na salát nebo ručních šlehačích, ale ani jeden z těchto zajímavých přístrojů se zřejmě nedočkal většího rozšíření (nebo jsme to alespoň nezjistili).

Na trhu je tedy evidentně „díra“, jejíž zaplnění by mohlo poměrně výrazně proměnit zdravotnictví ve velké části světa. To si uvědomil tým kolem Manu Prakaše ze Stanfordovy univerzity, který se vývoji „low-tech“ verzí „hi-tech“ zařízení věnuje dlouhodobě. Z jeho dílny pochází papírový mikroskop Foldscope.

Inspiraci prý hledali hlavně mezi různými „točivými“ hračkami od joja po gyroskopické posilovače zápěstí. Ve výsledku tak v laboratoři vznikl hřbitov hraček, nad kterým stál jediný vítěz: hračka, kterou si Prakaš pamatoval ještě z Indie jako „knoflík na gumě“. Jde o velmi jednoduché zařízení skládající se ze dvou provázků a papírového kotouče uprostřed (na něm jsou v „ostré“ verzi vzorky), který se roztáčí natažením provázku a jejím samovolným následným smrštěním. (nejlepší představu získáte z videa na začátku článku).

Když tým přesně změřil její výkony, zjistil, že ta by mohla mít potenciál. A poté, co si s jednoduchým zařízením trochu pohráli a vyladili ho, dostali z něj výkony, jaké byste od jednoduchého lidskou silou poháněného přístroje asi nečekali: až 125 tisíc otáček za minutu, což odpovídá odstředivé síle kolem 30 tisíc g. Teoretický limit prý leží ještě podstatně výše, zhruba kolem milionu otáček za minutu, ale ten v praxi nebude s největší pravděpodobností dosažitelný.

Sami autoři nazývají svůj výtvor novotvarem „paperfuge“, tedy snad papírfuga“, a podle nich rozhodně není z medicínského hlediska bezcenný. Jak popisují v práci zveřejněné v časopise Nature Biomedical Enginnering, jednoduché zařízení o hmotnosti doslova pár gramů a v ceně pár korun dokázalo za 90 sekund oddělit krevní plazmu od ostatních krevních složek s prakticky stejnou přesností jako běžné komerční odstředivky. A 15 minut odstřeďování pak umožnilo separovat z krevního vzorku třeba vhodný podklad pro mikroskopickou analýzu přítomnosti parazitů způsobujících malárii či spavou nemoc.

Ukázka funkce papírové odstředivky. Vlevo nahoře je pohled na malou zkumavku se...

Ukázka funkce papírové odstředivky. Vlevo nahoře je pohled na malou zkumavku se vzorkem. V řadě pod tím je časová řada snímků, která ukazuje, jak probíhá oddělování jednotlivých složek krve při odstřeďování na „papírfuze“ (po minutách). Uprostřed je snímek výsledku po 15 minutách a ve sloupci vpravo jsou pak ukázkové snímky z mikroskopického vyšetření na přítomnost parazita způsobujícího malárii ze dvou vrstev výsledného materiálu (nahoře z vrstvy granulocytů, dole z vrstvy krvinek).

Autoři doufají, že ve spolupráci s jednou charitativní organizací v brzké době představí svůj přístroj zdravotníkům na Madagaskaru, kde odstředivky rozhodně nepatří k běžnému vybavení. Zároveň také ukázali, že princip lze s trochou větší dávkou „hi-tech“ (3D tisku) využít i k výrobě komplikovanějších a přitom stále výhradně ručních zařízení založených na moderních principech, které umožňují smysluplná a často překvapivě komplikovaná vyšetření z velmi malých vzorků krve (tzv. mikrofluidní systémy).

Všechny tyto zajímavé výsledky samozřejmě neznamenají, že nápad se uchytí. V první řadě dnes musí autoři kolegům i dozorovým úřadům dokázat, že jejich zařízení funguje tak, jak popisují. A to není vše. Jak poznamenává článek časopisu Science o „papírfuze“, v reálných podmínkách úspěch závisí do značné míry na tom, jak se k ní postaví zdravotníci a také pacienti. Musí nejen skutečně fungovat, ale lidé také musí věřit, že malý kousek papíru zastane práci úctyhodného zařízení za tisíce dolarů, aby mu vůbec dali šanci.

Informace: Článek původně uváděl, že „papírfuga“ je na gumě, ve skutečnosti jde o provázek. Díky za upozornění diskuterům.

Autor:



Nejčtenější

„Neříkej, že už to děláme!“ Tahák šéfa Facebooku ukazuje, čeho se bál

Mark Zuckerberg vypovídá před americkým Kongresem. Jeho poznámky unikly na...

Mark Zuckerberg, zakladatel a šéf sociální sítě Facebook, vypovídal dlouhé hodiny před americkými kongresmany v...

Pilotovi se nechtělo střílet, ale musel. Sestřelení letu KAL 902

Letoun Korejských aerolinií po nouzovém přistání na zamrzlém jezeře.

Před 40 lety sovětská protivzdušná obrana sestřelila dopravní letadlo korejských aerolinek, které se dostalo na území...



Voda na Marsu je. Chová se však zvláštně a může i levitovat

Na povrchu Marsu můžeme spatřit nejenom doklady o proudění kapalné vody v...

Dva experimenty ukázaly, že na povrchu Marsu se voda chová výrazně jinak, než jsme zvyklí. Například místní „bahno“...

Youtuber zaplakal. V přímém přenosu mu hackeři ukradli 40 milionů

Ian Balina zřejmě během hacku přišel o více než dva miliony dolarů v...

Přijít o miliony dolarů je ve světě kryptoměn až neuvěřitelně snadné. Přesvědčil se o tom i Ian Balina, americký...

Konec DVB-T vysílání nezruší povinnost platit koncesionářské poplatky

Konec DVB-T vysílání na povinnosti platit koncesionářské poplatky nic nemění.

S přechodem na nový vysílací standard DVB-T2 přijdou někteří diváci o televizní příjem. Změní se něco z hlediska zákona...

Další z rubriky

Děti se neučí poznat lež, ale kytky. Nedivme se, že naletí fake news

Autor Petr Nutil se svou knihou Média, lži a příliš rychlý mozek.

Řešíme brannou výchovu, ale děti nepoznají dezinformaci. Jako uživatelé Facebooku se společně uzavíráme do bubliny....

Nový lovec planet. Do vesmíru odstartoval teleskop TESS

Příprava teleskopu TESS před startem

Ve čtvrtek v noci našeho času se na oběžnou dráhu Země vydal teleskop TESS. Bude hledat planety u hvězd vzdálených...

Čeští vědci po 60 letech přetvořili jed na možný lék proti rakovině

Nová chemická laboratoř profesora Holého je plná moderních přístrojů. Vypadá...

Tým vědců z pražského Ústavu organické chemie a biochemie dokázal prodat americké společnosti licenci na vývoj slibné...

emimino-diskuse
emimino-diskuse

Je fajn si občas s někým popovídat o tom, co vás trápí. S námi v tom nejste sami.

Najdete na iDNES.cz