Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Plav vzhůru a nech se sežrat. Parazit řídí ryby z oka

aktualizováno 
I u parazitů platí, že starší mají přednost, ukazuje pokus ruských biologů. A zároveň dokládá, jak vynalézavě a přesně mohou se svými hostiteli takoví tvorové manipulovat - člověka samozřejmě nevyjímaje.

Tak jsme doma. Kvakoš noční s čerstvým úlovkem - pomohli mu k němu černí pasažéři na „velitelském můstku“? | foto: Alain Carpentier CC-BYCreative Commons

Náš redakční odhad říká, že Češi toho o parazitech budou nejspíše vědět v průměru více než obyvatelé jiných zemí světa. Neodhadujeme tak na základě české historické zkušenosti s životem v několika režimech, kde se „nesmělo ani naznačovat“, ale o práci českých biologů.

Především díky skupině Jaroslava Flegra a jejím výzkumu vlivu drobného parazita toxoplazmy na zvířecí a lidské chování (a snad také vzhled) už byla velká část z nás vystavena moderním poznatkům o nečekaně dlouhých „prstech“ tvorů, kteří žijí na úkor druhých.

Ani většina Čechů by asi nevěděla, jak hojní a běžní parazité vlastně jsou. Mezi biology známá a hojně citovaná studie z kalifornských pobřežních mokřadů došla k závěru, že v tomto prostředí představují parazité na objem větší díl celkové „živé hmoty“ (tj. biomasy) než ryby či ptáci.

Výzkumu parazitů se věnuje díky tomuto a dalším výsledkům přece jen větší pozornost, a tak víme, že žít z jiných tvorů je velmi účinná a oblíbená strategie, na kterou se někteří specializují už miliardy let (viry). Za tu dobu se vyvinula celá řada zajímavých triků a fíglů, kterým ještě nerozumíme.

Zvětšenina stádia motolice (tzv. metacerkarie), které obývá rybí oči. Postupně...

Zvětšenina stádia motolice (tzv. metacerkarie), které obývá rybí oči. Postupně dorůstá až velikosti kolem 0,4-0,5 milimetru.

Jeden odhalila v nové práci skupina ruských biologů, kteří se zabývali motolicí (pro nás laiky „malý červ s plochým tělem“) Diplostomum pseudospathaceum. To je už dlouho známý tvor, který má podobně jako celá řada dalších parazitů na pohled zbytečně složitý a nepochopitelný životní cyklus.

Dospělé motolice žijí v tenkém střevě rybožravých ptáků. Tam kladou vajíčka, která za sebou ptáci trousí spolu s výkaly. Z vajíček se vylíhnou obrněné larvy, které představují „řízenou střelu“ zaměřenou na dalšího hostitele, což jsou některé druhy plžů plovatek. Larva nežere, a má jen zhruba jeden až dva dny na to, aby našla plže, a přes kůži se mu provrtala do vnitřních orgánů, kde se nakonec naklonují tisíce, někdy až stovky tisíc dalších larev (tzv. cerkarií).

Ty z plže vyrazí do světa, kde hledají další úkryt, a to různé druhy sladkovodních ryb. Když je najdou, znovu se jim zavrtají do těla a postupně se snaží doputovat do očí. Většinu z nich sice imunitní systém zřejmě zabije, ale ty, které se do cíle dostanou, tam mohou napáchat značné škody. U ryb se může objevit zákal, odloupnout se sítnice, v krajním případě dokonce může dojít k „vytlačení oka z očnice“. Což by motolice zřejmě přívítaly, kdyby mohly, protože jejich životní cyklus v rybím oku nekončí, jak jste nepochybně uhodli: ryba je dopravním prostředkem do konečné stanice, tedy do ptačích střev. A je celkem jasné, že slepá ryba bude pro ptáky snadnější cíl než ryba s ostrým zrakem.

Pohled na vyoperovanou rybí oční bulvu s larvami motolice Diplostomum...

Pohled na vyoperovanou rybí oční bulvu s larvami motolice Diplostomum pseudospathaceum. Šipkou je vyznačená malá larva stará maximálně necelé dva dny, větší larvy jsou v těle ryby už několik týdnů. Bílá úsečka vpravo dole představuje měřítko a v reálu měřila 0,2 mm.

Jak ale ukázal výzkum Michajla Golopka z Ústavu pro výzkum chování nižších obratlovců v Moskvě a jeho kolegů z Ruska a Finska, paraziti nespoléhají jen na mechanické poškození zraku svých hostitelů. Snad proto, že k němu dochází jen v případě, že larev se do oka dostane opravdu hodně - a vzhledem k účinnosti imunitní obrany není zdaleka jisté.

Může se proto zdát překvapivé, že Golopko a spol. už před několika lety v pokusech s pstruhy zjistili, že některé nakažené ryby jsou obezřetnější než zdravé (viz tato práce). Byly méně aktivními plavci, a hůře se chytaly do sítí - přítomnost parazita tedy v důsledku snižovala šanci, že je pozře nějaký pták. Na pohled nepochopitelný výsledek ale dává ve skutečnosti dobrý smysl, jak dokládá práce, kterou stejný tým vydal letos v časopise Nature Communications (dostupná zde). Parazité si podle všeho se svými oběťmi hrají různě podle svých potřeb.

Práce z roku 2015 totiž popisovala nákazu „mladými“ larvami motolic, které ještě nedozrály do dospělosti, a nebyly tedy připravené pohlavně se rozmnožovat ve střevech ptáků. A pak by dávalo smysl, aby ryby „zklidňovaly“, a v důsledku tedy činily méně nápadnými. Naopak pstruzi napadení k rozmnožování připravenými motolicemi byli výrazně aktivnější.

Nebát se a nechat se sežrat

Nakažené ryby připomínají chováním myši nakažené toxoplazmou - ty se méně bojí otevřených prostor, méně se bojí lidí atp. Dnes už převládá mezi biology názor, že parazit ovlivňuje chování myší tak, aby se mohly spíše stát kořistí kočky, která pro toxoplazmu představuje další „domov“. Rozdíl je naštěstí alespoň v tom, že motolice Diplostomum pseudospathaceum člověka nenapadají, a tak na rozdíl od toxoplazmy zřejmě nepřispívají k dopravním nehodám. Nákaza toxoplazmou vede totiž hlavně u lidí s krevním faktorem Rh- ke zpomalování reakcí a zřejmě i dalším změnám v chování, které mimo jiné zvyšují riziko nehody, naznačuje výzkum tohoto parazita na Přírodovědecké fakultě UK.

V akváriu v průměru naplavaly zhruba dvakrát delší vzdálenost než ryby zdravé, takže by měly snáze upoutat oko možného dravce. Pohybovaly se v průměru o pár centimetrů blíže hladině, což je sice malý rozdíl, ale v přírodě může ze statistického hlediska hrát roli. A v neposlední řadě byly dospělými parazity nakažené ryby méně lekavé; po plácnutí do vody, které má simulovat útok ptáka, se dříve začaly pohybovat a dříve se vrátily blíže k hladině. (Rozdíl v reakci na „útok“ mimochodem nejlépe naznačuje, že změna v chování není dána pouze a výhradně pokaženým zrakem.)

Autoři výzkumu neví, jak paraziti ryby ovlivňují, ale v každém případě zjistili, že plně vyvinuté motolice mají větší přesvědčovací schopnost než nedovyvinuté. Pokud totiž vědci ryby nakazili různými „generacemi“ parazitů, ty se chovaly neopatrně - tedy podle „notiček“ motolic připravených k přechodu do ptačích střev.

Autor:



Nejčtenější

Ve SpaceX zřejmě udělali malou chybu, auto skutečně doletí skoro k Marsu

Tesla Rodadster Elona Muska ve vesmíru

Elektromobil Tesla Roadster, který miliardář Elon Musk poslal do vesmíru na raketě Falcon Heavy, zřejmě přece jen...

Nejšťastnější americká stíhačka. Pilot ji opustil, a tak přistála sama

Convair F-106A Delta Dart

Před téměř půlstoletím se stal v americké Montaně zázrak. Z nebe se snesl na pšeničné pole proudový letoun, který byl...



Nejvtipnější chyby z českého hitu Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come je obrovská a propracovaná hra, ale její autory čeká ještě spousta práce při odlaďování mnoha chyb, které...

Vyfotil jeden jediný atom. Stačil běžný foťák a složitá past

Snímek zachycující jediný atom stroncia v tzv. iontové pasti. Atom je uprostřed...

Atomy jsou pouhým okem neviditelné, to víme všichni. Ale pokud je správně nasvítíte a připravíte pro ně vhodné...

Apple HomePod ničí dřevěný nábytek. Dávejte ho jinam, radí výrobce

Takto dopadl povrch dřevěného nábytku při testu HomePodu magazínem Wirecutter.

S prvními zahraničními recenzemi a s prvními aktivními uživateli chytrého reproduktoru HomePod se ukázal jeden nečekaný...

Další z rubriky

INTERAKTIVNĚ: Kde se v ČR dožijete nejvyššího věku? Tam, kde se pracuje

Prozkoumejte statistiky okresů ČR, najděte souvislosti a korelace

Česká republika je sice relativně malá, ale to neznamená, že je zcela jednolitá. Naopak, mezi jednotlivými regiony...

Vidíte to jinak než ostatní? Optické iluze, které nás rozdělují

Co vidíte na obrázku?

Věříte vlastním očím? Nezapomínejte, že to, co vidíte, není jen výsledkem senzorických vjemů, ale především...

Co říkáme ze spaní? To se rozhodně nedá tisknout

Chrápání (ilustrační foto)

Ze spánku mluví někdy zřejmě většina z nás. Ale co při tom říkáme? Podle závěru francouzské studie býváme zřejmě velmi...

Pronájem rodinného domku se zahradou
Pronájem rodinného domku se zahradou

Hradec Králové, Slezské Předměstí, Manželů Zemánkových
21 000 Kč za měsíc

Najdete na iDNES.cz