Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Plav vzhůru a nech se sežrat. Parazit řídí ryby z oka

aktualizováno 
I u parazitů platí, že starší mají přednost, ukazuje pokus ruských biologů. A zároveň dokládá, jak vynalézavě a přesně mohou se svými hostiteli takoví tvorové manipulovat - člověka samozřejmě nevyjímaje.

Tak jsme doma. Kvakoš noční s čerstvým úlovkem - pomohli mu k němu černí pasažéři na „velitelském můstku“? | foto: Alain Carpentier CC-BYCreative Commons

Náš redakční odhad říká, že Češi toho o parazitech budou nejspíše vědět v průměru více než obyvatelé jiných zemí světa. Neodhadujeme tak na základě české historické zkušenosti s životem v několika režimech, kde se „nesmělo ani naznačovat“, ale o práci českých biologů.

Především díky skupině Jaroslava Flegra a jejím výzkumu vlivu drobného parazita toxoplazmy na zvířecí a lidské chování (a snad také vzhled) už byla velká část z nás vystavena moderním poznatkům o nečekaně dlouhých „prstech“ tvorů, kteří žijí na úkor druhých.

Ani většina Čechů by asi nevěděla, jak hojní a běžní parazité vlastně jsou. Mezi biology známá a hojně citovaná studie z kalifornských pobřežních mokřadů došla k závěru, že v tomto prostředí představují parazité na objem větší díl celkové „živé hmoty“ (tj. biomasy) než ryby či ptáci.

Výzkumu parazitů se věnuje díky tomuto a dalším výsledkům přece jen větší pozornost, a tak víme, že žít z jiných tvorů je velmi účinná a oblíbená strategie, na kterou se někteří specializují už miliardy let (viry). Za tu dobu se vyvinula celá řada zajímavých triků a fíglů, kterým ještě nerozumíme.

Zvětšenina stádia motolice (tzv. metacerkarie), které obývá rybí oči. Postupně...

Zvětšenina stádia motolice (tzv. metacerkarie), které obývá rybí oči. Postupně dorůstá až velikosti kolem 0,4-0,5 milimetru.

Jeden odhalila v nové práci skupina ruských biologů, kteří se zabývali motolicí (pro nás laiky „malý červ s plochým tělem“) Diplostomum pseudospathaceum. To je už dlouho známý tvor, který má podobně jako celá řada dalších parazitů na pohled zbytečně složitý a nepochopitelný životní cyklus.

Dospělé motolice žijí v tenkém střevě rybožravých ptáků. Tam kladou vajíčka, která za sebou ptáci trousí spolu s výkaly. Z vajíček se vylíhnou obrněné larvy, které představují „řízenou střelu“ zaměřenou na dalšího hostitele, což jsou některé druhy plžů plovatek. Larva nežere, a má jen zhruba jeden až dva dny na to, aby našla plže, a přes kůži se mu provrtala do vnitřních orgánů, kde se nakonec naklonují tisíce, někdy až stovky tisíc dalších larev (tzv. cerkarií).

Ty z plže vyrazí do světa, kde hledají další úkryt, a to různé druhy sladkovodních ryb. Když je najdou, znovu se jim zavrtají do těla a postupně se snaží doputovat do očí. Většinu z nich sice imunitní systém zřejmě zabije, ale ty, které se do cíle dostanou, tam mohou napáchat značné škody. U ryb se může objevit zákal, odloupnout se sítnice, v krajním případě dokonce může dojít k „vytlačení oka z očnice“. Což by motolice zřejmě přívítaly, kdyby mohly, protože jejich životní cyklus v rybím oku nekončí, jak jste nepochybně uhodli: ryba je dopravním prostředkem do konečné stanice, tedy do ptačích střev. A je celkem jasné, že slepá ryba bude pro ptáky snadnější cíl než ryba s ostrým zrakem.

Pohled na vyoperovanou rybí oční bulvu s larvami motolice Diplostomum...

Pohled na vyoperovanou rybí oční bulvu s larvami motolice Diplostomum pseudospathaceum. Šipkou je vyznačená malá larva stará maximálně necelé dva dny, větší larvy jsou v těle ryby už několik týdnů. Bílá úsečka vpravo dole představuje měřítko a v reálu měřila 0,2 mm.

Jak ale ukázal výzkum Michajla Golopka z Ústavu pro výzkum chování nižších obratlovců v Moskvě a jeho kolegů z Ruska a Finska, paraziti nespoléhají jen na mechanické poškození zraku svých hostitelů. Snad proto, že k němu dochází jen v případě, že larev se do oka dostane opravdu hodně - a vzhledem k účinnosti imunitní obrany není zdaleka jisté.

Může se proto zdát překvapivé, že Golopko a spol. už před několika lety v pokusech s pstruhy zjistili, že některé nakažené ryby jsou obezřetnější než zdravé (viz tato práce). Byly méně aktivními plavci, a hůře se chytaly do sítí - přítomnost parazita tedy v důsledku snižovala šanci, že je pozře nějaký pták. Na pohled nepochopitelný výsledek ale dává ve skutečnosti dobrý smysl, jak dokládá práce, kterou stejný tým vydal letos v časopise Nature Communications (dostupná zde). Parazité si podle všeho se svými oběťmi hrají různě podle svých potřeb.

Práce z roku 2015 totiž popisovala nákazu „mladými“ larvami motolic, které ještě nedozrály do dospělosti, a nebyly tedy připravené pohlavně se rozmnožovat ve střevech ptáků. A pak by dávalo smysl, aby ryby „zklidňovaly“, a v důsledku tedy činily méně nápadnými. Naopak pstruzi napadení k rozmnožování připravenými motolicemi byli výrazně aktivnější.

Nebát se a nechat se sežrat

Nakažené ryby připomínají chováním myši nakažené toxoplazmou - ty se méně bojí otevřených prostor, méně se bojí lidí atp. Dnes už převládá mezi biology názor, že parazit ovlivňuje chování myší tak, aby se mohly spíše stát kořistí kočky, která pro toxoplazmu představuje další „domov“. Rozdíl je naštěstí alespoň v tom, že motolice Diplostomum pseudospathaceum člověka nenapadají, a tak na rozdíl od toxoplazmy zřejmě nepřispívají k dopravním nehodám. Nákaza toxoplazmou vede totiž hlavně u lidí s krevním faktorem Rh- ke zpomalování reakcí a zřejmě i dalším změnám v chování, které mimo jiné zvyšují riziko nehody, naznačuje výzkum tohoto parazita na Přírodovědecké fakultě UK.

V akváriu v průměru naplavaly zhruba dvakrát delší vzdálenost než ryby zdravé, takže by měly snáze upoutat oko možného dravce. Pohybovaly se v průměru o pár centimetrů blíže hladině, což je sice malý rozdíl, ale v přírodě může ze statistického hlediska hrát roli. A v neposlední řadě byly dospělými parazity nakažené ryby méně lekavé; po plácnutí do vody, které má simulovat útok ptáka, se dříve začaly pohybovat a dříve se vrátily blíže k hladině. (Rozdíl v reakci na „útok“ mimochodem nejlépe naznačuje, že změna v chování není dána pouze a výhradně pokaženým zrakem.)

Autoři výzkumu neví, jak paraziti ryby ovlivňují, ale v každém případě zjistili, že plně vyvinuté motolice mají větší přesvědčovací schopnost než nedovyvinuté. Pokud totiž vědci ryby nakazili různými „generacemi“ parazitů, ty se chovaly neopatrně - tedy podle „notiček“ motolic připravených k přechodu do ptačích střev.

Autor:



Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...



Dvakrát přežil ohnivé peklo a vrátil se do boje. Chybu udělal po válce

František Truhlář před válkou

Letec RAF František Truhlář přežil dvě těžké havárie při návratech z bojových letů. Při obou utrpěl těžké popáleniny,...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Proč chtěl Hitler Svatý grál a archeologie za ČSSR nebyla marxistická

Svastika na archaické řecké keramice (8. století před Kr., Archeologické muzeum...

Jedním z oblíbených triků propagandy a propagandistů je návrat k mýtům a ohýbání historie do podoby, která politickému...

Další z rubriky

Hormonální hrozba v peněžence. Bisfenol proniká do těla i z účtenek

(Ilustrační snímek)

Podle nové vědecké studie může naše tělo v důsledku každodenního kontaktu s účtenkami vstřebávat mnohem větší množství...

Nejslavnější tyranosauří teenager je „půvabná Janička“

Jane je zatím tou nejlepší ukázkou vzezření mladých tyranosaurů. Tento téměř...

V létě roku 2001 objevili výzkumníci doposud nejkompletnější fosilní exemplář dospívající jedince druhu Tyrannosaurus...

Mamutí samci padali do pastí častěji než samice

Moravské zemské muzeum otevřelo v brněnském Paláci šlechtičen expozici...

Mamuti stejně jako dnešní sloni zřejmě mohli velkou část života žít odděleni podle pohlaví a věku. Samice a mláďata ve...

Volkswagen Golf IV. 1.6i 74kW...
Volkswagen Golf IV. 1.6i 74kW...

r.v. 1999, naj. 215 574 km, benzín
39 800 Kč (s DPH)



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.