Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Plav vzhůru a nech se sežrat. Parazit řídí ryby z oka

aktualizováno 
I u parazitů platí, že starší mají přednost, ukazuje pokus ruských biologů. A zároveň dokládá, jak vynalézavě a přesně mohou se svými hostiteli takoví tvorové manipulovat - člověka samozřejmě nevyjímaje.

Tak jsme doma. Kvakoš noční s čerstvým úlovkem - pomohli mu k němu černí pasažéři na „velitelském můstku“? | foto: Alain Carpentier CC-BYCreative Commons

Náš redakční odhad říká, že Češi toho o parazitech budou nejspíše vědět v průměru více než obyvatelé jiných zemí světa. Neodhadujeme tak na základě české historické zkušenosti s životem v několika režimech, kde se „nesmělo ani naznačovat“, ale o práci českých biologů.

Především díky skupině Jaroslava Flegra a jejím výzkumu vlivu drobného parazita toxoplazmy na zvířecí a lidské chování (a snad také vzhled) už byla velká část z nás vystavena moderním poznatkům o nečekaně dlouhých „prstech“ tvorů, kteří žijí na úkor druhých.

Ani většina Čechů by asi nevěděla, jak hojní a běžní parazité vlastně jsou. Mezi biology známá a hojně citovaná studie z kalifornských pobřežních mokřadů došla k závěru, že v tomto prostředí představují parazité na objem větší díl celkové „živé hmoty“ (tj. biomasy) než ryby či ptáci.

Výzkumu parazitů se věnuje díky tomuto a dalším výsledkům přece jen větší pozornost, a tak víme, že žít z jiných tvorů je velmi účinná a oblíbená strategie, na kterou se někteří specializují už miliardy let (viry). Za tu dobu se vyvinula celá řada zajímavých triků a fíglů, kterým ještě nerozumíme.

Zvětšenina stádia motolice (tzv. metacerkarie), které obývá rybí oči. Postupně...

Zvětšenina stádia motolice (tzv. metacerkarie), které obývá rybí oči. Postupně dorůstá až velikosti kolem 0,4-0,5 milimetru.

Jeden odhalila v nové práci skupina ruských biologů, kteří se zabývali motolicí (pro nás laiky „malý červ s plochým tělem“) Diplostomum pseudospathaceum. To je už dlouho známý tvor, který má podobně jako celá řada dalších parazitů na pohled zbytečně složitý a nepochopitelný životní cyklus.

Dospělé motolice žijí v tenkém střevě rybožravých ptáků. Tam kladou vajíčka, která za sebou ptáci trousí spolu s výkaly. Z vajíček se vylíhnou obrněné larvy, které představují „řízenou střelu“ zaměřenou na dalšího hostitele, což jsou některé druhy plžů plovatek. Larva nežere, a má jen zhruba jeden až dva dny na to, aby našla plže, a přes kůži se mu provrtala do vnitřních orgánů, kde se nakonec naklonují tisíce, někdy až stovky tisíc dalších larev (tzv. cerkarií).

Ty z plže vyrazí do světa, kde hledají další úkryt, a to různé druhy sladkovodních ryb. Když je najdou, znovu se jim zavrtají do těla a postupně se snaží doputovat do očí. Většinu z nich sice imunitní systém zřejmě zabije, ale ty, které se do cíle dostanou, tam mohou napáchat značné škody. U ryb se může objevit zákal, odloupnout se sítnice, v krajním případě dokonce může dojít k „vytlačení oka z očnice“. Což by motolice zřejmě přívítaly, kdyby mohly, protože jejich životní cyklus v rybím oku nekončí, jak jste nepochybně uhodli: ryba je dopravním prostředkem do konečné stanice, tedy do ptačích střev. A je celkem jasné, že slepá ryba bude pro ptáky snadnější cíl než ryba s ostrým zrakem.

Pohled na vyoperovanou rybí oční bulvu s larvami motolice Diplostomum...

Pohled na vyoperovanou rybí oční bulvu s larvami motolice Diplostomum pseudospathaceum. Šipkou je vyznačená malá larva stará maximálně necelé dva dny, větší larvy jsou v těle ryby už několik týdnů. Bílá úsečka vpravo dole představuje měřítko a v reálu měřila 0,2 mm.

Jak ale ukázal výzkum Michajla Golopka z Ústavu pro výzkum chování nižších obratlovců v Moskvě a jeho kolegů z Ruska a Finska, paraziti nespoléhají jen na mechanické poškození zraku svých hostitelů. Snad proto, že k němu dochází jen v případě, že larev se do oka dostane opravdu hodně - a vzhledem k účinnosti imunitní obrany není zdaleka jisté.

Může se proto zdát překvapivé, že Golopko a spol. už před několika lety v pokusech s pstruhy zjistili, že některé nakažené ryby jsou obezřetnější než zdravé (viz tato práce). Byly méně aktivními plavci, a hůře se chytaly do sítí - přítomnost parazita tedy v důsledku snižovala šanci, že je pozře nějaký pták. Na pohled nepochopitelný výsledek ale dává ve skutečnosti dobrý smysl, jak dokládá práce, kterou stejný tým vydal letos v časopise Nature Communications (dostupná zde). Parazité si podle všeho se svými oběťmi hrají různě podle svých potřeb.

Práce z roku 2015 totiž popisovala nákazu „mladými“ larvami motolic, které ještě nedozrály do dospělosti, a nebyly tedy připravené pohlavně se rozmnožovat ve střevech ptáků. A pak by dávalo smysl, aby ryby „zklidňovaly“, a v důsledku tedy činily méně nápadnými. Naopak pstruzi napadení k rozmnožování připravenými motolicemi byli výrazně aktivnější.

Nebát se a nechat se sežrat

Nakažené ryby připomínají chováním myši nakažené toxoplazmou - ty se méně bojí otevřených prostor, méně se bojí lidí atp. Dnes už převládá mezi biology názor, že parazit ovlivňuje chování myší tak, aby se mohly spíše stát kořistí kočky, která pro toxoplazmu představuje další „domov“. Rozdíl je naštěstí alespoň v tom, že motolice Diplostomum pseudospathaceum člověka nenapadají, a tak na rozdíl od toxoplazmy zřejmě nepřispívají k dopravním nehodám. Nákaza toxoplazmou vede totiž hlavně u lidí s krevním faktorem Rh- ke zpomalování reakcí a zřejmě i dalším změnám v chování, které mimo jiné zvyšují riziko nehody, naznačuje výzkum tohoto parazita na Přírodovědecké fakultě UK.

V akváriu v průměru naplavaly zhruba dvakrát delší vzdálenost než ryby zdravé, takže by měly snáze upoutat oko možného dravce. Pohybovaly se v průměru o pár centimetrů blíže hladině, což je sice malý rozdíl, ale v přírodě může ze statistického hlediska hrát roli. A v neposlední řadě byly dospělými parazity nakažené ryby méně lekavé; po plácnutí do vody, které má simulovat útok ptáka, se dříve začaly pohybovat a dříve se vrátily blíže k hladině. (Rozdíl v reakci na „útok“ mimochodem nejlépe naznačuje, že změna v chování není dána pouze a výhradně pokaženým zrakem.)

Autoři výzkumu neví, jak paraziti ryby ovlivňují, ale v každém případě zjistili, že plně vyvinuté motolice mají větší přesvědčovací schopnost než nedovyvinuté. Pokud totiž vědci ryby nakazili různými „generacemi“ parazitů, ty se chovaly neopatrně - tedy podle „notiček“ motolic připravených k přechodu do ptačích střev.

Autor:



Nejčtenější

„Neříkej, že už to děláme!“ Tahák šéfa Facebooku ukazuje, čeho se bál

Mark Zuckerberg vypovídá před americkým Kongresem. Jeho poznámky unikly na...

Mark Zuckerberg, zakladatel a šéf sociální sítě Facebook, vypovídal dlouhé hodiny před americkými kongresmany v...

Pilotovi se nechtělo střílet, ale musel. Sestřelení letu KAL 902

Letoun Korejských aerolinií po nouzovém přistání na zamrzlém jezeře.

Před 40 lety sovětská protivzdušná obrana sestřelila dopravní letadlo korejských aerolinek, které se dostalo na území...



Ruská armáda zavedla do výzbroje „smrtící kombajny“. Byly i v Sýrii

BMPT Terminátor

Ruská armáda dala do zkušebního provozu deset vozidel Terminátor určených pro palebnou podporu tanků. Některá z těchto...

Voda na Marsu je. Chová se však zvláštně a může i levitovat

Na povrchu Marsu můžeme spatřit nejenom doklady o proudění kapalné vody v...

Dva experimenty ukázaly, že na povrchu Marsu se voda chová výrazně jinak, než jsme zvyklí. Například místní „bahno“...

Youtuber zaplakal. V přímém přenosu mu hackeři ukradli 40 milionů

Ian Balina zřejmě během hacku přišel o více než dva miliony dolarů v...

Přijít o miliony dolarů je ve světě kryptoměn až neuvěřitelně snadné. Přesvědčil se o tom i Ian Balina, americký...

Další z rubriky

Dopadlo to přesně opačně. Nový rozpočet USA vědě přidává

Vystoupení Donalda Trumpa před vojáky v San Diegu (13. března 2018)

Na podzim představený první návrh rozpočtu aministrativy Donalda Trumpa obsahoval velké škrty v podpoře vědy. Ale...

Sklep v Říčanech vydává 600 let starou záhadu. Poklad ukrytý před Žižkou

Pražské groše z říčanského pokladu

Do toho hrnečku se vešly veškeré rodinné úspory. Proč je majitel do svého sklepa ukryl, nevíme jistě. Jisté ovšem je,...

Estonsko zaplatí testování DNA desetině národa. Kvůli nemocem i výzkumu

Ilustrace DNA, která zvýrazňuje tzv. metylaci DNA. To je připojení malé...

Estonská vláda zaplatí genetické testování asi stovce tisíc obyvatel. Dobrovolníci dostanou informace o tom, jaké...

Najdete na iDNES.cz