Tento novinářský neodborný článek obsahuje tolik chyb, nepřesností a zavádějících informací, že jsem provedl jeho kritický rozbor (jsem povoláním námořní kapitán, vystudoval jsem SŠ obor provoz a stavba lodí a VŠ námořní doprava, fakulta navigace). Příspěvek je určen seriózním zájemcům o námořní historii. Podklady k příspěvku na blog jsem shromáždil a kritiku sepsal za jediný den - je smutné, že tolik času nevěnoval psaní autor článku na Technetu. Obávám se, že stejně nekvalitní bude i kapitola o Saint-Philibertu (a dalších katastrofách) v jeho knize "Lodě na dně oceánů". Toto přesvědčení jsem nabyl po přečtení článku o lodi Saint-Philibert, autorova staršího článku o tragédii velrybářské lodi Essex (rovněž s řadou nedostatků) a náhledu na dva další. Autora jsem se před několika dny dotázal, zda kniha prošla odbornou námořní korekturou. Neodpověděl. Tipuji, že neprošla.

Kritický rozbor článku o lodi Saint-Philibert je na blogu:

http://historia-navalis.blogspot.cz/2014/11/tragedie-novinarskeho-clanku-o-lodi.html

nechci být rýpal, ale taky tam máte chybičku, pokud na ni nepříjdete, tak si napište, řeknu vám. 

Jinak mně se článek líbil. Je podaný hezky. Váš rozbor beru jako vítané doplnění. Jen bych to nepsal tak konfrontačním tónem. Myslím, že byste se s panem autorem výtečně doplňovali...

Brrrrrr, Biskajsky zaliv. Tam ani s tou nejlepsi lodi. Mam to kousek a nemam zajem.

Typickýnovinářský článek, kde primární je čtivost a senzace. Autor není odborník, jehočlánek obsahuje technické chyby, nepřesnosti a fabulace, jak převzaté, takvlastní. Co je horší, neověřil ani základní fakta. Všechny zdroje uvádí, že kekatastrofě došlo v neděli 14. června 1931, nikoli v červenci, takže tvrzení ooslavách dobytí Bastily je fabulace. Mimochodem 14.7.1931 nebyla sobota, aleúterý. Také lodě s malým ponorem vyplouvají na moře, to není kritérium jen proříční lodě - ty mají malý ponor kvůli malým hloubkám řek. Většina námořníchlodí má ploché dno, to samo o sobě není rozhodující. Autor naznačuje, že lodě s plochýmdnem nemohou plout po moři, což je nonsens. Nástavby většiny říčních lodí jsounízké, vyšší jsou u pasažérských lodí. Další chybou je tvrzení, že "Nadprůběžnou pasažérskou palubou malého parníku se tak tyčila kormidelnická budka"- z fotografie je jasné, že nad průběžnou palubou, tj. vedoucí od přídě k zádi,je nástavba se salónem pro cestující, na jejíž "střeše" je otevřená výletnípaluba, ta ale není průběžná. Označení "sladkovodní typ lodi" jenovinářský žargón, odborně se dělí na říční a námořní. Důvodů, proč říční loďnemůže na moře je více, kromě zmíněné nižší strukturální pevnosti nemají zvýšenévodotěsné uzavření palubních otvorů, jako lodě pro plavbu na moři. Tj. uříčních lodí se nepočítá s jejich náklonem a zaplavením části paluby. Saint-Philibertse potopila v hloubce 10 m a byla krátce po ztroskotání vyzvednuta, již vsrpnu. V trupu lodi bylo nalezeno 30 mrtvých těl. Loď byla později přestavěnana nákladní a sloužila až do r. 1979, kdy byla předána k sešrotování. Kdybybyla tak mizerná, jak tvrdí autor článku, určitě by nestála za opravu.Konstrukčně byl samotný trup lodi v pořádku, problémem byla stabilita - nanástavbě již neměla být paluba pro pasažéry. Loď měla stabilitu na hraně jižpro plavbu na řece, jak ukazuje tato fotografie:

http://www.republicain-lorrain.fr/actualite/2013/11/01/le-saint-philibert

1.částkomentáře

Francouzská škola navíc v tédoběprosazovala tak dramatické konstrukční prvky, že nebylo na první pohled zřejmé, zda loď ještě pluje, nebo už se potápí.

Tuhle větu jste doslova ukradl z Krutého moře od Monsarrata

A je to určitě "loď na dně oceánu"? Podle té fotky č.2 to vypadá, že se ji povedlo vytáhnout....

Moc pěkný článek. Jestli všechny příběhy v té knize vypadají jako tento, milerád si jí koupím, jakmile ji někde zahlédnu.

Článek je to dobrý, ale s tím špatným zařazením musím souhlasit. Já osobně bych to zařadil do sekce "ONA", protože umřely i ženy a děti. Případně do ekonomiky, protože jestli umřelo více dělníků z jedné továrny, tak jistě majitel musel nějak reagovat. Jen škoda, že neumřela nějaká herečka z lokálního divadla v Nantes, páč to by se dalo dát i do rubriky "Kultura", v případě, že by to byl kabaret, tak i do rubriky "Revue". Díky výletu by se to mohlo dát i do "Cestování" a jak tam autor píše, že ten rybář běžel ke své loďce, to by mohlo zaujmout čtenáře v rubrice "Rungo.cz".

Lidi, neřešte kraviny.

A protože trosečníci ve vodě nějakou dobu plavali, dalo by se to směle zařadit i do rubriky Sport. Foukalo tam, takže nesmíme zapomenout ani na Počasí, zaregistroval jsem i zmínku o komunikaci, což by se dalo nacpat do sekce Mobil, zmínka o mimozách by jistě zajímala čtenáře rubriky Hobby... Vlastně když nad tím tak přemýšlím, tak jediné, kam se to nehodí, je fakt ten Technet. 

Pekny clanek. Kvuli takovym chodim rad na technet.

Neříkám že je článek špatný. Ale co má historie společného s technikou? Nejsou to snad dva naprosto rozdílné vědní obory? Občas se to tu prolíná ale dnes je to podle mě naprosto čistě historický článek. Tedy už za hranou toho co by sem mělo ještě patřit.

Urcite lepsi, nez si na technetu cist o mobilech, kdyz je na ne na idnes rubrika a clanek tam je.

Je mozne objednat knizku do zahranici? Dekuji za pripadnou odpoved.