Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Pekelné vedro a prachové bouře otestovaly náš notebook, kameru i fotoaparát

aktualizováno 
Uprostřed pouští střední Asie jsme vyzkoušeli, co všechno vydrží moderní elektronika. Kde se dá připojit k internetu a zda se zadře motor našeho trabantu. Nezadřel...

S notebookem v poušti | foto: Dan Pribáň

Na tachometru malého žlutého trabanta se otáčí patnáctitisící kilometr. Pod jeho koly zmizela polovina Evropy i většina států střední Asie. Po šesti týdnech strávených v jeho nerozměrných útrobách společně projeli Dan Přibáň, Vladislav Růžička a Martin Kozel Balkán Turecko, Írán a Turkmenistán, aby se v uzbeckém Samarkandu jejich cesta zlomila na západ a přes Kazachstán, Rusko a Ukrajinu je dovedla domů.

Poušť - 12
Všudypřítomný prach ničil vše od auta po elektroniku.

Jedním z hlavních poselství, když použijeme toto honosné slovo, jejich cesty, bylo ukázat, že k tomu, abyste se dostali do míst, která mnozí považují za příliš nebezpečná (nehostinná..., doplňte, co se hodí vám), není potřeba za každou cenu špičkové vybavení.

Poušť - 2 Poušť - 9

Dokázat, že když šlo zapomenuté končiny dobývat na začátku minulého století s primitivními auty, jejichž posádky si mohly o náhonu na všechna kola nechat jen zdát a ocenily, když jejich vozy měly alespoň na všech kolech brzdy, musí to jít i dnes.

Poušť - 4 Poušť - 13

Podobně jsme volili i technické vybavení. Rozhodli jsme se použít standardní přístroje v nestandardních podmínkách. Ovšem jen ty, které by nám příliš neulehčily život. GPS navigace i satelitní telefon zůstaly doma. Musel stačit kompas a balík map.

Lov na síť

Pravda, už nebylo třeba hledat poštovní stanice a zjišťovat, který den v měsíci odplouvá parník s dopisy jako před 80 lety, ale lov na internetové kavárny se ukázal podobně náročným a občas "sežral" mnoho hodin hledání.

Poušť - 33
Stačí trocha přesvědčování a z trabantu je vagon na lodi, kam auta nesmějí.

V Turecku a Íránu to šlo celkem bez větších potíží, v Turkmenistánu vůbec. Náš útok na nejdražší hotel v hlavním městě, kde se měla nacházet jedna z mála veřejně přístupných linek, skončil po několika pokusech o spojení na analogovém modemu neúspěchem.

Poušť - 15 Poušť - 19

V Uzbekistánu nebyl s internetem problém ve východní části, v západní už to bylo slabší. Kavárnu jsme sice našli, ale sdílená vytáčená linka pro pět počítačů je už hodně málo.

V Kazachstánu většina kaváren, byť se jejich vývěsní štíty internetem chvástaly, disponovala jen lokální sítí a skupinou zuřivých hráčů. Naše snaha reprezentovat Česko v Quake III Arena (na novější hry většinou hardware nestačí) však skončila v souboji s domorodci totálním fiaskem.

Poušť - 20
Pojetí autorského práva a la Střední východ. Na ulici i obchodech se prodává jen kradená hudba a filmy.

Ale i tady jsme se nakonec připojovali přes DSL. V Rusku a na Ukrajině už nebyla rychlá linka problémem. Zajímavé je, že viditelná cenzura internetu byla znát jen v Íránu, Turkmenistán ji řešil nedostupností připojení, ale v Uzbekistánu se zdály všechny stránky bez omezení přístupné.

Vydrží v poušti i to, co do ní nepatří?


Do pouště jsme s sebou nevzali nic, co by tam patřilo. Ať mluvíme sami o sobě, autě a hlavně o technice. A o to šlo. Zjistit, zda i s obyčejným vybavením obstojíme.

Kamery Canon XL2 a Panasonic GS320 - nejdůležitější záznamové zařízení cesty - obě obstály nečekaně dobře. Snažili jsme se je chránit, co to šlo, ovšem pro plánovanou Africkou výpravu si necháme do masivní ocelové bedny na techniku vyrobit molitanová lůžka přesně na míru.

Nekonečné vibrace se totiž ukázaly podobným nebezpečím jako prach. Ani před ním jsme elektroniku nedokázali uchránit, ale neznamenal její zkázu.

Notebook HP nx7400 – Ač nebyl na takové podmínky stavěný, veškeré vnitřní komponenty včetně harddisku a DVD mechaniky vydržely. Horší to bylo se samotným tělem notebooku. Pokud berete kancelářské zařízení do nekancelářských podmínek, chce to vyrobit mu stabilní obal. Podobně jako na mobil.

Baterie – trpěly 50stupňovými vedry, používali jsme kombinaci značkových baterií a baterií od třetích stran a nevybuchla žádná. Dávali jsme na ně ale velký pozor a podobně jako kanystry na střeše je chránili, co to šlo.

Ukládání dat – vůbec se neosvědčily "odolné" pogumované datové klíčenky. Do Afriky bereme v ocelovém pouzdře ukryté flashky. Z externího harddisku jako zálohy máme vzhledem k velkým vibracím obavy.

Byť jsme počítali s nejhorším, obstála obyčejná kancelářská, respektive neoutdoorová elektronika se ctí. A to je to, co jsme chtěli zjistit. Použít ji v podobných podmínkách je možné, ovšem je také třeba počítat s tím, že její vzhled hodně utrpí, funkčnost však zůstane zachována.

Není tedy nutné za každou cenu pořizovat drahé specializované vybavení. Pokud však plánujete vyrážet do podobných podmínek častěji, už se o "drsné" technice vyplatí uvažovat.


Digitální trabant

Elektronickou posádku expedičního "trabiho" tvořil notebook HP nx7400, kterým by sice zajisté nepohrdla žádná kancelářská krysa, ale pro takovou cestu rozhodně nebyl stavěný.

Poušť - 31
Ladíme programovatelné zapalování umírajícího motoru. Trabanta s připojeným notebookem však v Kazachstánu nikdo neocení.

Malá, původně záložní a nakonec neocenitelná kamera Panasonic NV-GS320, její velká profi sestra Canon XL2, zrcadlovka Pentax K110 (mimochodem v místech, kde se nesmělo fotit, jako hraniční přechody a checkpointy, se náramně hodily fotoaparáty v mobilech) a jako bonus palubní rádio Panasonic CQ-C3355N.

Poušť - 1
Pečlivě zorganizovaný náhodný dokumentární záběr kurdské vesničky.

Nic z toho nebylo stavěno pro teploty přes 50 stupňů ve stínu a všudypřítomný písek a prach. Každá z těchto věcí byla důležitá.

Poušť - 36
Všude, kde není elektronika běžná, potěšíte, když lidem ukážete jejich obrázek na displeji. V Turkmenistánu zvláště.

Pokud bychom o sobě nedali vědět, ztratila by cesta velkou část svého smyslu. Rádio nás pak zachraňovalo při nekonečných přejezdech monotónní pustinou, kde dokázalo hrát MP3 z cédéček, hopsajíce roletou zbytků cest.

Poušť - 30
Vzali jsme s sebou univerzální stativ, ale nebyl to dobrý nápad. Na kameru to chce stativ kamerový. V pozadí turecká Kapadokia.

Jako největší poklad jsme chránili miniDV kazety (což bylo vzhledem ke čtyřiceti hodinám natočeného materiálu jediné použitelné záznamové médium). Měly vlastní schránku - masivní ocelový obal od sady klíčů ukrytý pod sedadlem řidiče. Pasovaly do něj, jako kdyby nikdy k ničemu jinému nesloužil.

Bytelná pokladnička

Ač nebylo uvnitř miniauta k hnutí, pořídili jsme i na elektroniku bytelnou ocelovou krabici, která ji měla chránit nejen před prachem, ale také před nenechavci. V podlaze držela dvěma uzamykatelnými petlicemi (aby se dala odnést, a pokud to bylo možné, někde uschovat) a víko chránily dva masivní visací zámky.

Těžko říci, zda bedna sama působila tak nedobytně, ale naštěstí, byť jsme v autě často museli nechat veškeré vybavení, se nám ho nikdo nepokusil vykrást. Druhým úkolem bylo krabici co nejlépe utěsnit a uvnitř vyložit polystyrenem, který chránil techniku alespoň částečně před vibracemi.

Jedno každé zařízení pak mělo svůj na míru vyrobený obal. Přes to všechno jsme nedokázali zabránit prachu jemnému jak cement, aby pronikl doslova všude, takže mechanické části trpěly a trpěly.

Padesát nad nulou

Zatímco prach dával elektronice zabrat, vysoké teploty snášela (díky mizivé vlhkosti) překvapivě dobře. Tady se osvědčil sice neprofesionálně vypadající, ale zato sluneční záření lépe odrážející stříbrný povrch kamery GS 320.

Poušť - 37 Poušť - 8

Nutno ale také přiznat, že lak není na takové zacházení stavěný a na mnoha místech se sedřel, stejně jako z kamery takřka zmizela všechna tištěná loga. Byť není vzhled hlavní funkcí, zde se projevil rozdíl mezi profesionálním a neprofesionálním sektorem. Canon XL2 stačilo po návratu vypulírovat a útrapy cest na něm nebyly znát.

V tom hlavním se ale ukázaly oba segmenty nečekaně rovnocenné. K našemu velkému a milému překvapení jemňounká zrníčka nikdy nevyřadila kamery ani fotoaparát z provozu.

Poušť - 3 Poušť - 5

Kupodivu jako horší se ukázaly nekonečné vibrace, které vyklepávaly šroubky nejen z auta, ale i elektronické výbavy, takže jsme ji balili do stále silnějších vrstev oblečení, aby se měla doslova jako v bavlnce (případně goretexu).

Neodolné odolné klíčenky

Nejvíc jsme před horkem chránili baterie, které, stejně jako kanystry na střeše, dostaly slušivý stříbrný obleček odrážející sluneční paprsky. Ani jedno ani druhé neexplodovalo. O nabíjení baterií se staral měnič napětí z 12 V na 220 V. První, zakoupený v Praze, zahynul ještě v Íránu.

Poušť - 24 Poušť - 11

Místní elektronik sídlící v malém temném krámku plném kabelů mu už nedokázal pomoci. Po složitém běhání nám však sehnal jiný, který po drobné úpravě pro evropské zásuvky funguje spolehlivě dodnes.

Měnič opravit nezvládl, zlomenou datovou klíčenku pájkou a dlahami ze sirek ano. Nakoupili jsme na cestu "odolné" pogumované flashky nejmenované značky a na rozdíl od ostatní výbavy to nebyla dobrá volba. Tyto klíčenky jsou mnohem zranitelnější než jejich obyčejné "neodolné" plastové sestry.

Po rozříznutí se ukázalo, že jediné, co je drží pohromadě, je samotný tištěný spoj, na který je nalisována guma. Takže jakýkoli tlak se přenáší rovnou dovnitř. Měli jsme jich s sebou několik a většina dopadla stejně – s ulomeným konektorem.

Poušť - 7 Poušť - 10

Notebook hrdina

Zatímco odolně označená výbava zklamala, notebook překvapil. Tisíce kilometrů se natřásal cestou a povětšinou necestou Asie, až v něm byly vybroušené zářezy. Měl tu smůlu, že byl používán takřka neustále a v bedně se moc neohřál.

Poušť - 32
Digitální kancelář uprostřed pustiny

K psaní za jízdy, zálohování fotek na harddisk i jejich vypalování na DVD (toto nouzové řešení, když původní myšlenka s ukládáním nejdůležitějších dat na odolné flashky padla) se také neukázalo dobrým, protože i přes několikavrstvou ochranu disků pronikl jemný prach i k nim a na obvodu je doslova opískoval.

Přiznáváme, že jsme v nejhorším úseku, kdy jsme se takřka dva týdny pohybovali pouštním bezcestím, neustále čekali, kdy hápéčko odejde. Mělo by na to plné právo. Na takové zacházení nebyl počítač ani malinko stavěný.

Poušť - 18 Poušť - 16

Tohle byly podmínky pro odolné speciály. Přesto vydržel a přijel do Prahy po 52 dnech trmácení otlučený, nakřáplý, ale šlapající jako hodinky. Stejně jako zbytek výbavy dokázal, co jsme chtěli, že k neobyčejným věcem nepotřebujete neobyčejné vybavení.

Poušť - 6
Romantika na závěr, Buchara, nejkrásnější město střední Asie.


 Trans National Trabant 2007
 Trabant 601 s minimem úprav ujel v červenci a srpnu 15 422 kilometrů z Prahy do Prahy.
 - Trvalo mu to 52 dní.
 - Projel 11 zemí a dva kontinenty.
 - Stal se prvním trabantem na dně vyschlého Aralského jezera.
 - Nejvzdálenějším bodem byl uzbecký Samarkand.
 - Kdyby se trasa natáhla, skončila by nedaleko Pekingu (už by však nezbyly peníze na cestu zpět).
 - Posádka neměla GPS navigaci, jen kompas a mapy.
 - Největším nepřítelem se ukázal jemný prach, který ničil motor i techniku.
 - Teploty se běžně pohybovaly kolem 50 °C, ale nejhorší to bylo v deltě řeky Volhy v Astrachani, kde bylo sice jen 45 °C, ale obrovská vlhkost.
 

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nerost cinvaldit, tedy slída s malou příměsí lithia
Návrat těžby na Cínovec? Co byste měli vědět o českém lithiu

V posledních dnech tak hojně zmiňované zásoby lithia v České republice nejsou sice ze světového hlediska nijak ohromné, ale také nejsou zanedbatelné. A byť jde...  celý článek

Audi A8 je první vozidlo, které nabídne autonomní řízení třetí úrovně. Jednotku...
Nový počítač od Nvidie zcela nahradí řidiče. Objeví se příští rok

Mnichov (Od zpravodaje Technet.cz) Společnost Nvidia představila na konferenci GTC Europe první superpočítačový systém zabudovatelný do automobilu, který bude schopen zcela nahradit (a vynechat)...  celý článek

Tento Šmolík Š.2 je exponátem Leteckého muzea Kbely.
První vojenský letoun československé konstrukce nepotěšil Francouze

První vojenský letoun československé výroby vznikl v roce 1920 v budoucím Letovu a jeho konstruktérem byl Alois Šmolík. Z typu byla odvozena i civilní létající...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.