Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


K Zemi se vrátily Perseidy. Za hodinu se mihlo až 70 meteorů

aktualizováno 
Perseidy k nám v srpnu přilétají každý rok. Letos tato noční podívaná připadla hlavně na noc z pondělí na úterý 13.8. Kromě meteorické podívané obloha nabídla pohledy na Mléčnou dráhu nad hlavou nebo krásné uskupení planet poblíž jasných hvězd a hvězdokup na ranní obloze před rozbřeskem.

Meteorický roj Perseid vyfotografovaný 2. 8.2013 | foto: Petr Horálek,Hvězdárna Úpice

Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastalo v noci ze 12. na 13. srpna 2013, tedy z pondělí na úterý. Mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní bylo možné spatřit průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky vhodné fázi Měsíce nebyla noc v podstatě vůbec osvětlena měsíčním svitem, a při pozorování daleko od měst tak šlo spatřit i slabé meteory.

Americká statistika posledních několika let ukazuje, že kolem maxima průměrně každou hodinu až dvě spatříme výrazně jasnější "padající hvězdu", jasnou asi jako Jupiter, Venuše, nebo ještě výraznější. Přejte si něco velmi rychle, protože Perseidy patří mezi velmi rychlé roje.

Přesná předpověď počasí

pro vaše pozorování

Pozorování meteorického roje v noci z pondělka na úterý nebude ideální. Počasí nám pokazí slabá studená fronta, která bude přecházet od západu naše území právě během noci.

Očekáváme hodně oblačnosti, na frontě i slabý déšť, který se do rána bude přesouvat nad Moravu. Teprve další noc, z úterka na středu, bude počasí lepší, i když na východě republiky stále ještě bude doznívat počasí studené fronty a oblačnosti zde bude více.

Naopak na západě republiky se příznivě projeví nastupující výběžek vysokého tlaku vzduchu, který přinese noční vyjasnění oblohy, ale také chladnou noc.

RNDr. Petr Dvořák
tiskový mluvčí ČHMU pro úsek meteorologie a klimatologie

Meteorické částice, zvané meteoroidy Perseid vstupují do atmosféry dost velkou rychlostí (kolem 60 km/s), začínají zářit ve výšce asi 120 km nad Zemí a zhasínají o několik desítek kilometrů níž. Vlétají přitom do atmosféry z jednoho směru, neboť pocházejí ze stejného zdroje.

Tím, kdo roku 1866 nezvratně prokázal, že meteory jsou astronomickým jevem, byl italský astronom Giovanni Schiaparelli, když objevil přímou souvislost meteorů s kometami a určil, že původcem Perseid je materiál z konkrétní komety, objevené o čtyři roky dříve. Název meteorického roje Perseid je odvozen od místa v souhvězdí, z něhož meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají (z horní severozápadní poloviny souhvězdí Persea).

Pevné částice, jejichž nádherný pohřeb pozorujeme, roztrousila podél své dráhy kometa Swift-Tuttle, pozorovaná poprvé dvěma americkými astronomy. Byli jimi v červenci 1862 nezávisle na sobě Lewis Swift a Horace Parnell Tuttle. Teprve před několika lety se zjistilo (mimochodem přičiněním mladého amerického astronoma amatéra G. Kronka), že tato kometa byla pozorována už roku 69 př.n.l. a 188 n.l. ve staré Číně.

Perseidy na fotografiích

Meteorický roj Perseid je znám už 1 755 let. První zmínky o něm pocházejí z poloviny třetího století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování Křesťanů prý neuposlechl příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy a od této události jsou Perseidy lidově známé jako "slzy svatého Vavřince".

Jak fotografovat

 Ideální je mít po ruce fotoaparát s možností dlouhé expozice a širokoúhlým objektivem, například nějakou zrcadlovku. Fotoaparát nejprve ustavíte na stativ a zkontrolujete, zda se vám netřese například při větším větru. Následně nastavíte vyšší citlivost, zaostříte objektiv na nekonečno, nastavíte nejdelší možnou expozici a zamíříte do libovolné části oblohy. Nejlépe okolo půlnoci k jihovýchodu, kde se nachází fotogenický pás Mléčné dráhy.

Poté už jen zmáčknete spoušť. Pokud možno v režimu samospouště, či přes dálkové ovládání, aby se ani při tomto kroku fotoaparát neroztřásl. Proces opakujte, dokud do záběru nevletí kýžený meteor. Snímky pak můžete zasílat na server České astronomické společnosti nebo nám do redakce e-mailem třeba na jan.kuznik@idnes.cz.

Návodů na fotografování najdete na internetu hned několik, například na této adrese nebo na www.astro.cz.

Jednou nás možná nemine

Kometa, která má Perseidy na svědomí, obíhá kolem Slunce po eliptické dráze jednou za zhruba 133,3 roku. Naposledy se ke Slunci vrátila v prosinci 1992 a příště nás navštíví v létě roku 2126. Prognózy pozorovatelnosti jsou velmi příznivé a na obloze by měla být vidět srovnatelně s kometou Hale-Bopp. Kometa má mimořádně velké jádro (o průměru 20 až 25 kilometrů) a i příští generace se mají na co těšit. Nejméně do roku 4479, kdy se k Zemi přiblíží na pouhých několik milionů kilometrů a nyní ještě nelze vyloučit ani přímou srážku s námi. Taková událost by zcela jistě představovala soumrak lidstva.

Podél dráhy komety se za dobu její existence rozptýlil oblak prachu a zrnek pevného, avšak porézního křehkého materiálu, kterým naše planeta každoročně prochází od druhé poloviny července (17.7.) do třetí dekády srpna (24.08.).

Meteorický roj Perseid v roce 2012

Meteorický roj Perseid v roce 2012

Nejen Perseidy jsou krásné

 Mezi letními souhvězdími se kolem půlnoci táhne stříbřitá Mléčná dráha celou oblohou přes nadhlavník a její nejkrásnější části najdeme směrem k jižnímu obzoru v souhvězdí Střelce.

Ve druhé polovině noci vystoupí nad východní obzor velký Pegasův čtverec a v předjitřních hodinách najdeme v oblasti již typicky zimních souhvězdí (Blíženci, Býk, Orion) nad východem tři planety. Nejvýš je Jupiter, o něco níže narudlý Mars (kde právě rok pracuje americké vozítko Curiosity) a nízko nad severovýchodním obzorem Merkur.

Srpen budiž pochválen

Když drobné zrnko nebo kamínek vletí rychlostí několika desítek kilometrů za sekundu do vyšších vrstev zemské atmosféry, třením se rychle rozžhaví, na chvilku zazáří a vypaří se. Vidíme světelný úkaz zvaný meteor. Pravdu měl Aristoteles, když tento jev řadil mezi atmosférické, ovšem o skutečném původu jevu se mýlil.

Ještě na sklonku 18.století se slovutná pařížská Akademie věd neslavně "proslavila" výrokem o tom, že kameny z nebe padati nemohou, a proto nepadají. Německý fyzik a hudebník Ernst (Florens Friedrich) Chladni, protestant, jehož rod pocházel ze Slovenska, vydal roku 1794 vydal skromný spisek s tvrzením, že "kameny z nebe" neboli meteority jsou kosmického původu a meteory jsou v této souvislosti světelné efekty při průletu meteoritů atmosférou. Ale trvalo ještě celé desetiletí, než začal být odborníky brán vážně.

Hvězdáři si této problematiky začali všímat až od poloviny 19.století. Ve 30. letech upozornil Belgičan J. Quételet, astronom (zakladatel hvězdárny v Bruselu) a jeden z průkopníků statistiky, že v první části srpna se každoročně na obloze objevuje více meteorů.

U Prahy se nám podařilo natočit Perseidy:

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Známky vydané sovětskou poštou na počest projektu Veněra (1968)
Před 50 lety sovětská sonda poprvé změřila teplotu pekla na Venuši

Před padesáti lety se sovětská sonda Veněra 4 dostala jako první automat vyrobený lidmi do atmosféry planety Venuše a zjistila, že tam panuje peklo. Byl to...  celý článek

Uvnitř téměř zamrzlé stanice Saljut-7 v představě filmařů
Pracovali poslepu ve tmě, mrazu a nedýchatelném vzduchu. Zachránili Saljut 7

Na neovladatelné stanici Saljut 7 panoval mráz a tma. Kosmonauti se museli chodit ohřívat do své domovské lodi Sojuz. Takto prožili několik dlouhých dní....  celý článek

Stanice ISS „míjí“ Měsíc. (2. 8. 2015)
Pod povrchem Měsíce je obří tunel. Objevila ho japonská sonda

Japonská vesmírná agentura JAXA odhalila na Měsíci obrovskou jeskyni, která by podle expertů mohla v budoucnu sloužit jako základna astronautů. Poskytla by jim...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.