Padající hvězdy, Slzy sv. Vařince a řadu dalších přezdívek si vysloužila událost, která se na naší obloze odehrává každé léto.
„Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v noci z neděle 12. na pondělí 13. srpna. V průběhu této noci uvidíme na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní průměrně sedmdesát meteorů za hodinu. Díky fázi Měsíce v novu 11. srpna budou podmínky prakticky ideální, znovu se takové naskytnou až v roce 2023,“ informuje v tiskové zprávě k události Česká astronomická společnost a Astronomický ústav AV ČR
První meteory z Perseid mohly být pozorovány již 17. července, poslední pak v noci na 24. srpna.
Veřejné pozorování bude probíhat na řadě míst. Zajímavá může být akce Den a noc na Jizerce. Akci pořádá Muzeum Jizerských hor spolu s Českou astronomickou společností a Astronomickým ústavem AV ČR v Jizerské oblasti tmavé oblohy. Připraven je rodinný program pro začátečníky i pokročilé.
Americká statistika ukazuje, že kolem maxima průměrně každou hodinu až dvě spatříme výrazně zářivější „padající hvězdu“, jasnou asi jako Jupiter, Venuše, nebo ještě výraznější. Musí však přát počasí.
Rychlý a zářivý konec
Meteorické částice, zvané meteoroidy Perseid vstupují do atmosféry dost velkou rychlostí (kolem 60 km/s), začínají zářit ve výšce asi 120 km nad Zemí a zhasínají o několik desítek kilometrů níž. Vlétají přitom do atmosféry z jednoho směru, neboť pocházejí ze stejného zdroje.
Název meteorického roje Perseid je odvozen od místa v souhvězdí, z něhož meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají (z horní severozápadní poloviny souhvězdí Persea). Meteorický roj Perseid je známý už 1 755 let. První zmínky o něm pocházejí z poloviny třetího století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince.
Původcem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle objevené roku 1862.
