Pěstování potřebných orgánů v laboratoři by mělo být v poměrně blízké budoucnosti téměř běžné. Alespoň si to myslí Dr. Alexander Seifalian, který vede výzkum této technologie na University College London (UCL). Tkáňoví inženýři z jeho týmu vycházejí z kombinované znalosti fyziky, chemie a průmyslové výroby.
Jejich postup je mírně jiný, než jaký se využíval dosud. Ten současný spočívá ve vytvoření syntetického rámu, který má například tvar nosu. Poté jej inženýři napustí kmenovými buňkami, které zpravidla pocházejí od pacienta, jež má v budoucnu transplantaci orgánu podstoupit. Následně orgán pěstují v laboratoři, což je časově i finančně náročný proces.
Seifalian pro agenturu AP uvádí, že jejich postup vychází z vytvoření nanokompozitního materiálu, který hraje aktivní roli v tom, že sám zachycuje kmenové buňky. Lékařům pak stačí vytvořit správný tvar orgánu a implantovat jej do těla pacienta. Materiál není rozložitelný jako například stehy, ale tělo jej prý přijímá bez komplikací. Otázkou zůstává, co se s ním stane po dlouhých letech, co v těle zůstane.
Vše je zatím ve stádiu testů. Například doktorka Eileen Gentlemanová z Kings College varuje před předčasným optimismem. "Transplantace kmenových buněk jsou úspěšné u zvířat, ale nemusí to nutně znamenat, že tento postup bude úspěšný i u lidí," připomíná v rozhovoru pro agenturu.
