Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Máte doma geneticky modifikovanou „havárii“? Stačí oranžová petunie

  10:00aktualizováno  10:00
K všeobecnému překvapení se v posledních týdnech zjistilo, že v EU i v USA se už roky běžně prodávají geneticky modifikované okrasné rostliny, které nikdy nezískaly svolení opustit laboratoře a pokusná pole.

Oranžové petunie jsou podle současných definic „biologická havárie“ | foto: montáž: Pavel Kasík - Technet.czProfimedia.cz

Finský biolog Teemu Teeri se před dvěma lety trochu zarazil při pohledu na jasně oranžové petunie v květináčích kolem helsinského nádraží. Jako rostlinný biolog věděl, že petunie od přírody podobné barvy vyrobit nemohou. Chybí jim pigment pelargonidin, který dává červený odstín třeba pelargoniím (odtud i název, jak jste si asi všimli).

Teeri stejně dobře také věděl, že oranžové petunie existují – ba dokonce mají své místo v učebnicích rostlinné biologie. V druhé polovině 80. let totiž skupina německých vědců vložila do petunií gen kukuřice, podle kterého si rostliny pelargonidin dokázaly vyrábět a získat oranžový odstín. Práce popisující „cihlovou“ petunii jako úspěch genového inženýrství vyšla v roce 1987 ve slavném časopise Nature, a na poli rostlinné biologie je tedy poměrně dobře známá.

Nezvyklý odstín tehdy vzbudil zájem i komerčních firem a technologii si nakonec patentovala nizozemská firma Zaadunie. V roce 1995 dokázala firma modifikované petunie ještě „vylepšit“ tak, aby měly výraznější oranžovou barvu, a pokusila se s ní kromě evropského trhu prorazit i do USA.

Ale nakonec se tato varianta na trh vůbec nedostala. Z hlediska zákona jde o geneticky modifikovanou (GM) rostlinu, která podle zákonů většiny zemí světa nesmí být volně pěstována. Přísná legislativa jasně ukládá, že pro nakládání a pěstování takových rostlin byť jen v malém měřítku musíte doložit, kolik jich bylo použito, a také kdy a jak byly nakonec zlikvidovány. Ve vyspělých zemích se na trh tedy dostat jen po splnění poměrně přísných podmínek. V EU dokonce tak přísných, že to (spolu se silným odporem části veřejnosti hlavně v některých zemích) schvalování nových GMO rostlin pro komerční použití zcela zastavilo.

To přece nemůže být ono...

Teeri to samozřejmě věděl, a i proto byl zvědavý, jak rostliny před helsinským nádražím získaly svou barvu – pochyboval o tom, že genetickou modifikací, to by se přece nemohly prodávat na běžném trhu. Když o pár měsíců později dokončil testy rostliny vypěstované z kousku stonku, který z oranžové květiny odštípl, nestačil se divit. V její DNA byly jasně patrné stopy technologie použité ve zmíněném pokusu v Německu - šlo tedy podle všeho o potomky prvních laboratorních oranžových petunií. Stejné stopy Teeri našel i v genetickém materiálu dalších oranžových petunií, které si po prvním objevu koupil na internetu.

Kdo je na indexu

Seznam odrůd oranžových petunií, u kterých byla potvrzena genetická modifikace podle českého Ministerstva životního prostředí (v PDF formátu zde). K 5. 6. na něm byly tyto odrůdy:

African Sunset, Bingo Coral Blast, Bingo Orange, Bingo Orange Morn, Bonnie Orange ‘15, Bonnie Red ‘14, Capella Red, Cascadias Red Lips, Coco Bello, Charms Flame 2-140, Crazytunia Citrus Twist, Crazytunia Kabloom, Crazytunia Star Jubilee (žluto-fialová barva), Crazytunia Swiss Dancer (bílo-červená barva), Famous Electric Orange, Flamingo, Fortunia Early Orange, Go!Tunia Orange, GS Hellorange, Happy Classic Orange Morn O-65, Happy Classic Yellow Orange Stripes O-82, Hells Fruit Punch, Hells Bells Improved, Lipstick, Maui Sands, Mini Blast Rose, My Love Orange, Orange Star, Orange Yellow Center 749 (07336), Orange Yellow Zone 225, Pegasus Orange, Pegasus Orange Morn, Pegasus Table Orange, Potunia Plus Papaya, Potunia Plus Red, Art. 40302, Raspberry Blast, Salmon Ray, Sanguna Salmon, Sentunia (2.0) Gshell Orange Nr. 11-45, Sentunia 2.0 Rose Coral 315, Stars Yellow Orange, Sweetunia Orange Flash, Trilogy Mango, Trilogy Deep Purple, Trilogy Red, Trilogy ’76 Mix-Liberty Mix, Trixi mixes La Bomba, Viva Fire, Viva Orange, Viva Orange Vein

Pak udělal finský biolog něco, čeho dnes lituje, jak přiznal časopisu Science. Svěřil se svému bývalému studentovi, který pracuje ve finské komisi pro nakládání s GMO. „Řekl jsem mu toho moc, měl jsem se zeptat hypoteticky,“ lituje zpětně biolog. Když se o výskytu GM petunií dozvěděly úřady, dalším událostem se už nedalo zabránit.

Sedmadvacátého dubna 2017 finská agentura Evira, která je obdobou české Inspekce životního prostředí a dohlíží mimo jiné i na dodržování legislativy kolem geneticky modifikovaných organismů, rozhodla o zákazu prodeje osmi odrůd petunií, v jejichž DNA byly objeveny stopy genetické modifikací. Informace doputovala i k dohledu dalších zemích EU a USA, takže výsledkem je „hon“ na oranžové petunie na obou stranách Atlantiku.

Není to ovšem hon úplně usilovný, protože nehrozí žádné představitelné nebezpečí. Nikdo seriózní netvrdí, že by GMO petunie představovaly nějaké zdravotní či ekologické riziko. Do nich vnesený gen mění jejich barvu, na žádnou jinou vlastnost vliv nemá. I Česká inspekce životního prostředí uvádí, že „rostliny nejsou významným ohrožením“ biodiverzity (také proto, že nevíme, že by se křížily s jiným druhem).

Oranžové petunie jedné z geneticky modifikovaných odrůd, které byly na jaře...

Oranžové petunie jedné z geneticky modifikovaných odrůd, které byly na jaře 2017 stahovány z evropského a amerického trhu.

Fakt, že riziko je podle všech v podstatě nulové, možná vysvětluje i překvapení zástupce jednoho distributora dovezených okrasných rostlin osloveného Technetem, který o výskytu GM petunií nikdy předtím neslyšel - a to přesto, že jeho firma je do Čech ještě letos vozila. Další zástupce firmy, která varovala zákazníky a nabízela jim finanční náhradu za vzniklou škodu, si pak soukromě postěžoval, že většina konkurence přistupuje k události laxně.

Ať pomalu či rychle, v konečném důsledku dojde podle všeho k likvidaci všech GM petunií (a tedy téměř určitě všech oranžových petunií) na trhu. Velké německé a holandské firmy, odkud pochází většina modifikovaných rostlin, již své odběratele o situaci informovaly a vyzvaly je k likvidaci GM rostlin, tvrdí Ministerstvo životního prostředí. Zatím ani nepadají žádné pokuty, protože i podle úřadů jde o nešťastný omyl. Žádná masivní opatření se tedy nikde, včetně ČR, zřejmě nechystají. Postih by také do budoucna hrozil jen těm, kdo GM petunie budou nadále prodávat, ujišťuje Česká inspekce životního prostředí i Ministerstvo životního prostředí (to i ve svém tiskovém prohlášení). Zahrádkářům „v žádném případě“.

Zatím tak není jasné, jak velkého počtu rostlin se likvidace bude týkat. Zástupci několika českých dodavatelů oranžových GM petunií Technetu řekli, že v případě našeho trhu jde o zanedbatelné počty. V celosvětovém měřítku už o tak malá čísla samozřejmě nepůjde, ale celkovou škodu není podle čeho odhadovat.

Ze „Zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty“

§ 21 Opatření při vzniku havárie

(1) Havárií se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoliv událost při uzavřeném nakládání druhé a vyšší kategorie rizika nebo uvádění do životního prostředí, při které došlo k nežádoucímu úniku geneticky modifikovaných organismů, nebo při které takový únik bezprostředně hrozí, pokud může způsobit bezprostřední nebo následné ohrožení zdraví nebo životního prostředí.

Není to první „havárie“ s GMO, v České republice jsme už dvě podobné drobné události zažili. V roce 2011 inspektoři hledali prodejce potkanů s vloženým genem pro tvorbu zeleně fosforeskujícího proteinu (GFP). A o rok předtím zase inspekce varovala akvaristy před nákupem díky stejnému genu světélkujících rybek (byla to maličká rybka dánio pruhované). V obou předchozích případech šlo o zvířata původně z vědeckých laboratoří, kde se vložení GFP genu široce využívá k určování detailů biochemického mechanismu těla a jednotlivých buněk. Co do rozsahu šlo také o podstatně menší události než „únik“ oranžových petunií, který se geograficky dotýká prakticky celého vyspělého světa.

Vzhledem k časovému odstupu od událostí půjde zřejmě těžko určit, kde se stala chyba. Petunie mohly samozřejmě uniknout přímo z laboratoře svých tvůrců, kteří na sklonku 80. let dostali povolení vysázet zhruba 30 tisíc kusů těchto rostlin na pokusné pole (byl to první v Německu povolený pokus s GM rostlinami pod širým nebem).

Pokud byla „zdrojem“ firma Zaadunie, která se pokoušela o komercializaci, tak ta od té doby několikrát změnila majitele a obrazně řečeno z ní nezůstal kámen na kameni. Na začátku 90. let byla součástí koncernu Sandoz, který se v roce 1996 spojil s Novartisem, který provedl fúzi svého agrobyznysu s části koncernu AstraZenece, aby z nich v roce 2000 vzešla společnost Syngenta. Ta sice jednu GM odrůdu petunií ve své nabídce také měla, ale to nic neznamená. V nabídce je měly i další firmy. Protože je zcela běžné, že společnosti nové odrůdy vytváří křížením s odrůdami konkurence, možných způsobů šíření GM petunií je nepřeberné množství.

Bouře, která rychle přejde?

Nic zatím nenasvědčuje tomu, že by byl tento případ předzvěstí dalších podobných nečekaných odhalení přítomnosti GM organismů kolem nás, ale vyloučit to samozřejmě zcela nelze. Jasně lze zatím říci alespoň to, že neexistují důkazy o jejich škodlivosti (a to nejen jako okrasných rostlin, ale ani v potravinách), a tak se pravděpodobně na celou epizodu mimo odborné kruhy nejspíše rychle zapomene.

Uvidíme také, zda se jí chopí odpůrci GMO, kteří v boji o veřejné mínění Evropy drtivě zvítězili. Oranžové petunie se dostaly na trh, protože se firmy domnívaly, že se zákazníkům budou líbit – a zůstaly na něm, protože se opravdu líbily. Z pohledu odpůrců GMO tedy není důvod upozorňovat na to, že genetické modifikace mohou přinést na svět něco hezkého a nového. A naopak zastánci GMO asi nebudou chtít příliš přitahovat pozornost k faktu, že podobné organismy se mohou velmi snadno „ztratit“.

V každém případě: pokud máte na zahrádce či v květináči oranžové petunie, užívejte si je. Příští rok si tyto populární trvalky ve stejné barvě už téměř jistě nekoupíte.

Aktualizace 5.6.: Do článku jsme dopnili seznam GM odrůd vypracovaný MŽP.




Nejčtenější

Být první nestačí. Spermie musí projít záhadným „pracovním pohovorem“

Vajíčko si podle některých vědců aktivně vybírá, kterou spermii vpustí k...

Spermie vyrážejí k vajíčku a ta nejrychlejší spermie vajíčko oplodní. Přibližně tak si většina lidí představuje...

Otázka dne: Jak může dítě v děloze přežít týdny hlavou dolů?

Dítě vydrží v děloze několik týdnů hlavou dolů. Vy to ovšem doma nezkoušejte,...

Jak může dítě v děloze přežít týdny hlavou dolů, tedy v poloze, která u dospělého vede spolehlivě ke smrti? To je téma...



Měla to být revoluce v létání. Před 50 lety poprvé vyjel Concorde z hangáru

První premiéra Concorde na veřejnosti v Toulouse.

Letiště Toulouse-Blagnac, pondělí 11.prosince 1967. Veřejnost má poprvé možnost na vlastní oči spatřit Concorde, první...

Poslední tři dny: hlasujte a vyhrajte špičkový smartphone

Mobil roku

Hlasujte v jubilejním 20. ročníku ankety Mobil roku. Vyberte nejlepší letošní smartphone a vyhrajte jednu z...

Čínská letadlová loď bude asi mít elektromagnetický katapult na letadla

Vizualizace nové čínské letadlové lodě Type 002

Nová třída letadlových lodí čínského námořnictva Type 002 bude pravděpodobně vybavena elektromagnetickým katapultem pro...



Další z rubriky

Proč chtěl Hitler Svatý grál a archeologie za ČSSR nebyla marxistická

Svastika na archaické řecké keramice (8. století před Kr., Archeologické muzeum...

Jedním z oblíbených triků propagandy a propagandistů je návrat k mýtům a ohýbání historie do podoby, která politickému...

VÝZKUM: Kdo zemře a kdo bude žít? Pomozte naprogramovat samořídící auto

Chodci na silnici (ilustrační foto)

Auta bez řidiče budou muset nejen rozpoznávat dopravní situace nebo znát předpisy, ale v krajních případech také...

Byl Tyranosaurus rex největším dravým dinosaurem? Záleží i na hmotnosti

Velikostní srovnání čtyř největších známých teropodů. Z hlediska délky je T....

Existuje řada dravých dinosaurů, kteří jsou o něco větší než asi nejznámější Tyranosaurus rex. Ale co se týká...



Najdete na iDNES.cz