Veletrh Photokina pravidelně nenavštěvují pouze fotografové hledající maximální obrazovou kvalitu. Najdete zde řadu těch, pro které je fotografování více zábavou a výsledný snímek svébytným uměleckým dílem. Pro ně zde vystavují výrobci, kteří včas pochopili, že nekvalita nebývá překážkou vysokých prodejů a hlavně umožňuje levně vyrábět a draze prodávat. Proto ani letos nechyběla reinkarnace „legendárního“ ruského „fotoaparátu“ Lomo a nově například švýcarský projekt I´m Back.
Nápad byl prostý. Znovu využít staré, mnohdy už nefunkční analogové zrcadlovky na kinofilm v digitální éře. Autoři proto vymysleli pouzdro s digitálním snímačem, které připevníte k jakémukoliv foťáku.
K dostání jsou jak přesně tvarované modely pro jednotlivé vybrané zrcadlovky, tak v základním balení univerzální držák pro jakýkoliv přístroj.
Jak nám sám autor projektu, Brazilec Samuel Mello Medeiros řekl, I´m Back není náhradou ani konkurencí digitální zrcadlovky. Už pohled do technické specifikace mu dává za pravdu.
Použitý 16Mpix CMOS snímač (podobný, jaké používají některé akční kamery) typu Panasonic 34120 (1:2,33) sice může teoreticky mít relativně dobrou kvalitu obrazu, ale zbytek optické soustavy (nepočítáme-li teoreticky kvalitní objektiv) je proti. Když se podíváte na nákres, kudy musí „obraz ke snímači projít“, je to více než zřejmé.
Schéma pouzdra I´m Back.
Koneckonců, na výsledek se můžete podívat sami v přiložené fotogalerii nebo přímo na stránkách výrobce I´m Back. Tady není řeč o technické kvalitě obrazu. Ta v této kategorii fotografie nehraje roli.
Snímek pořízený analogovou zrcadlovkou Olympus na digitální stěnu I´m Back. Fakt, že snímek není dobře zaostřen (respektive je zaostřen na pozadí) je vlastně jen „drobný“ detail. Systém nefungoval tak, jak měl a ani autorovi nápadu, který tuto fotografii na stánku pořídil, se nepodařilo zaostřit správně.
I´m Back má podle autorů oslovit nejen hipstery vyznávající svébytný módní styl obnášející nošení analogové zrcadlovky kolem krku, ale zejména ty, kterým ani tak nejde o výslednou technickou kvalitu fotografie, jako spíše o její náladu a další neměřitelné parametry. Konkurencí jsou ve stejné kategorii a z podobných důvodů již zmíněné fotoaparáty Lomo.
Nejprve musíte ze zrcadlovky odstranit záda, což by u většiny modelů i z osmdesátých let neměl být problém. Mírně náročné na přesnost je umístění optického hranolu nad snímačem, přímo před závěrku aparátu.
Pouzdro I´am Back se k fotoaparátu připojuje skrze kabel na synchronizaci externího blesku. Fotografování pak probíhá v režimu Bulb (závěrka je otevřena tak dlouho, dokud držíte spoušť), protože expozici obstarává digitální modul. Z klasických způsobů fotografování tak lze využít jen snímání v režimu prioritu clony, kterou můžete měnit přímo na objektivu aparátu.
Na stánku jsme zkoušeli stále ještě prototyp zařízení, protože sériová výroba ještě nezačala. Oba modely, které měli pánové k dispozici, měly jisté funkční problémy a bylo jednodušší, respektive jediné možné, fotit skrze dvoupalcový dotykový displej než spouští a přes hledáček fotoaparátu. Tento způsob však zcela postrádal logiku, pro kterou si adaptér zájemci pořídí.
I´m Back umí samozřejmě pořizovat i video. Podle specifikace by to mělo být dokonce v rozlišení 4K. Kapacita vložené microSD karty může být maximálně 64 GB. Akumulátor s kapacitou 2 700 mAh by měl vydržet několik hodin focení. Dobíjení je možné přes USB-C. K dispozici je i wi-fi pro přenos fotografií přímo do mobilu nebo tabletu.
Cena není nízká, 299 dolarů (6 700 Kč) za samotný systém, 49 až 79 dolarů (1 080 - 1800 Kč) dáte za pouzdro vytvarované speciálně pro daný typ fotoaparátu (univerzální držák je v ceně).
Kdysi šunt, který nikdo nechtěl, dnes hit
Když jste se před pár lety prošli po blešáku v Moskvě nebo v některém z měst východní části Německa, mohli jste si doslova za pár korun pořídit například ruský fotoaparát značky Lomo. V Rusku jsem ho v roce 2001 koupil za v přepočtu 15 korun.
LOMO ЛОМО - Ленинградское оптико-механическое объединение, v překladu Leningradské opticko-mechanické sdružení vyrábí od roku 1914. Fotoaparáty LOMO byly na trhu od roku 1982. |
Přístroj, který pro svou nízkou cenu a dostupnost umožnil mnoha nadšencům poznat kouzlo fotografie, nikdy nevynikal vysokou kvalitou čehokoliv, natož použité optiky. Proto jej ti, co to mysleli s focením vážně, rychle měnili za lepší stroje. Ať už to byl Zenit nebo třeba Kiev. Jen k těm šťastnějším se dostaly přístroje z Japonska nebo třeba středoformátové domácí Flexarety.
Doba se však změnila a z přístrojů, které nikdo nechtěl, se stal kult. Originální Lomo se dnes prodává za 50 i více dolarů. Nové modely pak stojí kolem 1 000 korun při zachování původní šílené optické kvality. Právě ta však pomohla vybudovat kolem značky onen kultovní nádech. Každý přístroj je totiž svým způsobem originál a snímky z něj vypadají jinak než z druhého fotoaparátu stejné značky. Tak také vznikla nová kategorie fotografie nazvaná Lomografie. Zda se i I´m Back podaří stejný úspěch, to se teprve uvidí.
