Prolétá jedna z největších planetek, které reálně mohou ohrozit Zemi

  • 30
V blízkosti Země proletí v noci na pátek jedno z největších těles, která by se mohla někdy v budoucnosti s naší planetou reálně srazit. Nebude to rozhodně brzy a průlet je ve zcela bezpečné vzdálenosti, ale s dalekohledem byste planetku mohli na obloze možná najít i sami.

Jak jsme objevovali sousedy: počet známých těles v blízkosti Země v průběhu posledních desetiletí. Zhruba desetina z nich se pohybuje po dráze, která je zavede relativně blízkost (cca 7,5 mil. kilometrů, či méně) od Země.

Planetka, která proletí 7,066 milionu kilometrů od nás, nese jméno Florence Nightingalové, tedy ošetřovatelky (a dnes bychom možná řekli „zdravotní statističky“) z 19. století. Objevil ji australský astronom S. J. Bus v roce 1981, tedy v době, kdy jsme zase tolik planetek zdokumentovaných neměli. Mimo jiné nepřímo naznačuje, že jde o jedno z největších podobných těles, tzv. NEO (Near-Earth Objetcs, čili „Zemi blízkých objektů“ - přesnější by byl asi výraz asteroidy přibližující se k Zemi, protože tyto objekty nejsou v blízkosti naší planety pořád, jen se k ní čas od času přibližují).

Dráhy potenciálně nebezpečných těles, které se přibližují k Zemi na méně než 0,05 AU. Obrázek je založen na starých datech (z roku 2013), od té doby se podařilo objevit ještě několik set nových podobných těles. Ale takto je to možná lepší, protože a) nově objevená tělesa jsou většinou malá a tedy poměrně málo nebezpečná, b) jejich dráhy už by začaly na obrázku splývat. Mohl by tak vzniknou falešný dojem, že okolí Země je vlastně plné nebezpečných objektů. „Pásy asteroidů“ plné poletujících kamenů na dohled od sebe jsou ale výmysl filmařů - ve skutečnosti je naše Sluneční soustava nelidsky veliká a prázdná. Toto je prostě mapka se špatným měřítkem, nad kterou si jen můžeme uvědomit, jak málo si skutečnost dokážeme představit.

Florence je s průměrem 4,3 kilometru jedno z největších „potenciálně nebezpečných“ těles vůbec (největší z „nebezpečných“ je 53319 1999 JM8 s průměrem cca 6,5 kilometru). Jako potenciálně nebezpečná se označují tělesa, která se podle výpočtů v budoucnosti přiblíží k Zemi na méně než 0,05 astronomické jednotky (AU), tedy zhruba na dvacetinu vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem (to je 7,5 milionu kilometrů, pokud vám tento údaj něco řekne). Celkem takových těles známe zhruba 1 800, z nichž necelá desetina z nich, přesně 157, má průměr více než kilometr - a předpokládá se tedy, že by na Zemi způsobila velké škody (byť jejich přesný rozsah je těžké určit, protože záleží na mnoha faktorech, od úhlu dopadu po pevnost a hustotu tělesa).

V ostatních ohledech se ovšem nezdá být Florence nijak výjimečným tělesem. Jde o kamennou planetku, která patří mezi tzv. amory (či Amorova skupina). Toto pojmenování (stejně jako u ostatních skupin planetek) znamená jen to, že se tělesa v ní pohybují po podobných drahách. Konkrétně mezi amory patří objekty, které:

a) mají dobu oběhu delší než rok,
b) přibližují se k Zemi blíže než jakákoliv velká planeta (tj. Venuše, která je cca 0,3 AU od nás)
c) nekříží dráhu Země - obíhají tedy tak, že v nejhorším případě „líznou“ Zemi, ale nikdy se nepřiblíží ke Slunci blíže a zůstávají „za Zemí“.

Úplně jednoduše řečeno: do této skupiny patří všechny planetky, které mají bod nejbližší Slunci, tzv. perihelion, ve vzdálenosti zhruba 1 až 1,3násobku vzdálenosti Země-Slunce, ale tato zkrácená definice nevysvětluje, proč astronomové zvolili právě tyto hodnoty.

Orientační mapka dráhy planetky 3122 Florence oblohou během jejího přiblížení k Zemi na přelomu srpna a září 2017. Opravdu podrobné mapky mapky pohybu, které vám ji umožní najít případně na obloze lépe, najdete na stránce Sky&Telescope (odkaz v předposledním odstavci článku).

Byť Florence není ničím zvláštní, pokud bude počasí přát a máte dalekohled, můžete si ji zkusit na nebi najít. Prvního září bude několik stupňů jižně od souhvězdí Delfína (to leží v blízkosti nebeského rovníku), v dalších dnech postupně bude stoupat oblohou dále téměř přesně k severu. Nejvyšší jasnost by měla mít zhruba mezi +8,79 až +9 mag, což není na pozorování pouhým zrakem. (Opravdu podrobnou mapku jeho pohybu najdete například na stránce Sky&Telescope.)

Vzhledem k tomu, že počasí nám nepřeje, doporučujeme pro pozorování například stream z pozorování na stránkách Virtual Telescope Project, který začíná 1. září v 21:30 našeho času. (Update: Ti, kdo čtou článek 1. září, se mohou večer, od 21:00 našeho času, dívat například zde.) Nejblíže Zemi bude planetka v pátek 1. září ve 14:06 našeho času a bude to nejbližší návštěva na velmi dlouhou dobu: blíže se k nám Florence podívá zase někdy po roce 2500. Vesmír je prostě veliký.

Aktualizace: V článku jsem opravili nesprávný údaj o pohybu planetky, dopnili mapku a odkaz na stream, na kterém můžete planetku sledovat i 1. září večer.