Tajemství záhadných skvrn na trpasličí planetě Ceres se prohloubilo

aktualizováno 
Tajemství neznámých světlých objektů na povrchu trpasličí planety Ceres ani po podrobnějším průzkumu nemá zatím řešení. Zdá se, že v infračerveném spektru vypadá každá z jasných skvrn jinak.

Povrch trpasličí planety Ceres v uměle přibarvených barvách složená ze snímků pořízených sondou Dawn. | foto: NASA (volné dílo)

Trpasličí planeta Ceres má po dlouhém osamění konečně společníka. Od března ji obíhá americká sonda Dawn, která za sebou má osm let putování vesmírem. NASA Ceres zajímá hlavně proto, že představuje zajímavého svědka dávných dob naší soustavy.

Sonda Dawn by měla ovšem pomoci odpovědět i na malou, zato lákavou záhadu. Před lety objevil Hubblův teleskop na povrchu Ceres jasnou zářivou skvrnu nejasného původu. Byla několikanásobně světlejší než zbytek povrchu, a tak se zdálo nejpravděpodobnějším vysvětlením, že by mohlo jít o místo, kde došlo k odkrytí ledu jinak ukrytého pod vrstvou tmavšího materiálu.

Dawn pozorování Hubblova teleskopu výrazně upřesnila. Její snímky nejprve ukázaly, že světlá skvrn se skládá ze dvou menších oblastí (psali jsme zde), další snímkování pak ukázalo na nečekanou nesrovnalost v infračerveném spektru. Skvrna označovaná jako číslo 1 se podle snímků v této oblasti zdá tmavší než okolí a měla by tedy být chladnější. A to by zase podporovalo teorii, že je tvořena ledem, který odráží větší část dopadajícího světla než zbytek povrchu.

Snímek planetky Ceres pořízených sondou Dawn 14. dubna.

Snímek Ceres pořízených sondou Dawn 14. dubna.

Ale nejjasnější objekt na povrchu Ceres, tedy světlá skvrna označovaná jako č. 5, na infračervených snímcích v podstatě není vidět. Pokud má světlá skvrna na povrchu stejnou teplotu jako okolí - přestože odráží mnohem více světa a méně se zahřívá - nedává to samozřejmě na první pohled žádný smysl. Ve hře by mohly být možná nějaké chemické či geologické procesy, byť NASA takovou možnost považuje za poměrně nepravděpodobnou. Nelze také vyloučit, že máme jen nepřesné údaje. Fotografie jsou pořízeny z poměrně velké vzdálenosti několika desítek tisíc kilometrů (první z 50 tisíc kilometrů, nyní je sonda cca 20 tisíc kilometrů daleko) a je možné, že zachytit podrobně světlou skvrnu bylo nad rozlišovací schopnost infračervené kamery.

Jestli je to tak, měli bychom se dozvědět poměrně brzy. Sonda by od 9. května měla měnit dráhu, aby nejbližší průlety byly podstatně blíže povrchu. Výška by se měla snížit až na cca 140 kilometrů a je možné, že se sonda přiblíží pod 50 kilometrů. Z takové vzdálenosti by ji na povrchu nemělo zůstat prakticky nic skryto.

Sonda Dawn již dříve navštívila jinou planetku Vesta, která také leží v asteroidovém pásu mezi Marsem a Jupiterem. Pořídila zde mezi roky 2011 a 2012 na 30 tisíc snímků. Vesta i Ceres jsou největší tělesa v pásu asteroidů (Ceres obsahuje celou třetinu celkové hmotnosti těles v této oblasti, Vesta asi 10 procent), každé z nich je navíc složené z jiných materiálů. Vesta je kamenná protoplaneta s kovovým jádrem. Ceres už je dost veliká na to, aby spadala mezi tzv. trpasličí planety, měla by mít jádro kamenné a vrstvu vodního ledu (zakrytou tmavším materiálem) nad ním. Potvrzuje to i fakt, že měření ukázala přítomnost vodních par v atmosféře.

Oprava: V textu jsme chybně Ceres označili jako planetku místo trpaslčí planety. Chybu jsme opravili.

Autor:


Nejčtenější

Nelíbí se mi, kam se internet vydal, říká vynálezce WWW. Chce to změnit

Tim Berners-Lee představuje vizi nového, decentralizovaného internetu...

V roce 1990 spustil první webový server a odstartoval tak revoluci. Díky němu se internet rozšířil do celého světa, do...

Jeho fotky jsou až neskutečně nádherné. Podívejte se, jak vznikají

Kalendář 43. výsadkového praporu - Nic nepotěší potápěče průzkumného týmu po...

Jeho fotky výsadkářů z Chrudimi viděl téměř každý. Vypadají jako vystřižené z toho nejdražšího hollywoodského akčního...



Sedm častých lží, mýtů a omylů o přechodu na nové televizní vysílání

V roce 2020 budou mít sběrné dvory napilno.

Mnoho lidí se v blížící se změně vysílacího standardu neorientuje, a tak se snadno může klamavou nabídkou či...

Podívejte se, kdy vám vypnou současné televizní vysílání a co s tím udělat

Nelamte si s DVB-T2 hlavu. Vše podstatné se dozvíte níže.

Současné pozemní digitální televizní vysílání má před sebou poslední měsíce života. První vysílače budou vypnuty již...

Start lodě Sojuz MS-10 se nezdařil, modul s posádkou nouzově přistál

Start Sojuzu MS-10 z Bajkonuru 11. října 2018.

Čtvrteční start lodě Sojuz MS-10 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu se nezdařil. Kvůli závadě na nosné raketě Sojuz...

Další z rubriky

Úplně nový typ léku. Nobelovu cenu získali „bojovníci“ proti rakovině

Nobelova cena za medicínu udělaná v roce 1962 Francisu Crickovi za jeho podíl...

Nobelovu cenu za medicínu získali Američan James Allison a Japonec Tasuko Honjo, jejichž výzkum otevírá nové možnosti v...

Začínal v krabičkách od krému na boty. Kardiostimulátor pomáhá už 60 let

Dva „otcové“ prvního kardiostimulátoru. Zleva: primář Ăke Senning, který vedl...

Před šedesáti lety implantovali ve Švédsku první kardiostimulátor, tedy přístroj odstraňující poruchy srdečního rytmu....

Mnichov s odstupem 80 let: kdo o co usiloval, kdo co získal, kdo tratil

Uspokojení diktátorů nad mapou Československa s odtrženým územím.

Jaká byla pozice Československa před mnichovskou dohodou a co si od ní slibovali hlavní aktéři? To a ještě více se...

Jobs Contact
Konstruktér (od 20.000 Kč)

Jobs Contact
Jihomoravský kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Zlínský kraj



Najdete na iDNES.cz