Tajemství záhadných skvrn na trpasličí planetě Ceres se prohloubilo

aktualizováno 
Tajemství neznámých světlých objektů na povrchu trpasličí planety Ceres ani po podrobnějším průzkumu nemá zatím řešení. Zdá se, že v infračerveném spektru vypadá každá z jasných skvrn jinak.

Povrch trpasličí planety Ceres v uměle přibarvených barvách složená ze snímků pořízených sondou Dawn. | foto: NASA (volné dílo)

Trpasličí planeta Ceres má po dlouhém osamění konečně společníka. Od března ji obíhá americká sonda Dawn, která za sebou má osm let putování vesmírem. NASA Ceres zajímá hlavně proto, že představuje zajímavého svědka dávných dob naší soustavy.

Sonda Dawn by měla ovšem pomoci odpovědět i na malou, zato lákavou záhadu. Před lety objevil Hubblův teleskop na povrchu Ceres jasnou zářivou skvrnu nejasného původu. Byla několikanásobně světlejší než zbytek povrchu, a tak se zdálo nejpravděpodobnějším vysvětlením, že by mohlo jít o místo, kde došlo k odkrytí ledu jinak ukrytého pod vrstvou tmavšího materiálu.

Dawn pozorování Hubblova teleskopu výrazně upřesnila. Její snímky nejprve ukázaly, že světlá skvrn se skládá ze dvou menších oblastí (psali jsme zde), další snímkování pak ukázalo na nečekanou nesrovnalost v infračerveném spektru. Skvrna označovaná jako číslo 1 se podle snímků v této oblasti zdá tmavší než okolí a měla by tedy být chladnější. A to by zase podporovalo teorii, že je tvořena ledem, který odráží větší část dopadajícího světla než zbytek povrchu.

Snímek planetky Ceres pořízených sondou Dawn 14. dubna.

Snímek Ceres pořízených sondou Dawn 14. dubna.

Ale nejjasnější objekt na povrchu Ceres, tedy světlá skvrna označovaná jako č. 5, na infračervených snímcích v podstatě není vidět. Pokud má světlá skvrna na povrchu stejnou teplotu jako okolí - přestože odráží mnohem více světa a méně se zahřívá - nedává to samozřejmě na první pohled žádný smysl. Ve hře by mohly být možná nějaké chemické či geologické procesy, byť NASA takovou možnost považuje za poměrně nepravděpodobnou. Nelze také vyloučit, že máme jen nepřesné údaje. Fotografie jsou pořízeny z poměrně velké vzdálenosti několika desítek tisíc kilometrů (první z 50 tisíc kilometrů, nyní je sonda cca 20 tisíc kilometrů daleko) a je možné, že zachytit podrobně světlou skvrnu bylo nad rozlišovací schopnost infračervené kamery.

Jestli je to tak, měli bychom se dozvědět poměrně brzy. Sonda by od 9. května měla měnit dráhu, aby nejbližší průlety byly podstatně blíže povrchu. Výška by se měla snížit až na cca 140 kilometrů a je možné, že se sonda přiblíží pod 50 kilometrů. Z takové vzdálenosti by ji na povrchu nemělo zůstat prakticky nic skryto.

Sonda Dawn již dříve navštívila jinou planetku Vesta, která také leží v asteroidovém pásu mezi Marsem a Jupiterem. Pořídila zde mezi roky 2011 a 2012 na 30 tisíc snímků. Vesta i Ceres jsou největší tělesa v pásu asteroidů (Ceres obsahuje celou třetinu celkové hmotnosti těles v této oblasti, Vesta asi 10 procent), každé z nich je navíc složené z jiných materiálů. Vesta je kamenná protoplaneta s kovovým jádrem. Ceres už je dost veliká na to, aby spadala mezi tzv. trpasličí planety, měla by mít jádro kamenné a vrstvu vodního ledu (zakrytou tmavším materiálem) nad ním. Potvrzuje to i fakt, že měření ukázala přítomnost vodních par v atmosféře.

Oprava: V textu jsme chybně Ceres označili jako planetku místo trpaslčí planety. Chybu jsme opravili.

Autor:

Nejčtenější

Tom Cruise: Vypněte funkci vylepšení pohybu na svých televizorech

DO KINA: Tom Cruise a Úžasňákovi budou znovu zachraňovat svět

Tom Cruise na svém twitterovém účtu nabádá filmové fanoušky k vypnutí funkcí pro vylepšení vykreslení pohybu při...

Vývoj evropské superstíhačky je na spadnutí. Není to příliš brzy?

Model letounu NGF na listopadové výstavě Euronaval v Paříži

Francouzská ministryně obrany Florence Parlyová na svém twitterovém účtu 20. listopadu oznámila dosažení shody s...

Exekutoři varují před vakce.net. I bez objednávky hrozí exekucí

Exekuce

I nedokončený nákup na e-shopu s velice levným zbožím může vést k soudní exekuci. Naštěstí jen smyšlené, jak se...

Raketa Falcon 9 neúspěšně přistála do moře, náklad ale letí dál k ISS

Nepovedené přistání Falcon 9

Porucha hydraulického čerpadla znemožnila přistání nosného stupně rakety Falcon 9. Přistál, či spíše spadl, do moře...

Žádná speciální jednotka se bez něj neobejde. Zkusili jsme noční vidění

Zkouška noktovizoru LPNVG (Low Profile Night Vision Goggle) s označením...

Neobešlo by se bez nich ani dopadení Bin Ládina. Brýle pro noční vidění používají speciální jednotky po celém světě....

Další z rubriky

Vyšší lidé trpí častěji řadou rakovin. Důvod je zřejmě zcela triviální

Kolorovaný snímek rakovinových buněk z elektronového mikroskopu

Pravděpodobnost vzniku rakoviny je větší u lidí vyššího vzrůstu. A to zřejmě proto, že mají v těle více buněk,...

Proč jsem „vylepšil“ děti? Čínský vědec vysvětlil pokus o úpravu DNA

Che Ťien-kchuej během diskuse po jeho přednášce na konferenci v Hongkongu 28....

Čínský vědec Che Ťien-kchuej na veřejnosti poprvé obhajoval své pokusy o úpravu DNA nenarozených dětí. Kolegy však...

Československá vlajka mohla vypadat jako americká, řekl expert

Expert na vlajky Aleš Brožek v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel (16....

V uctívání vlajky nepatří Češi právě k premiantům. Tu svou mají nejraději Dánové. Správnou vlajku by mělo být schopné...

Najdete na iDNES.cz