Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Stačilo pár let. Jak rychle se život vrátil na místo dopadu planetky

aktualizováno 
Podle analýzy vzorků přímo z místa dopadu planetky, která zřejmě vyhubila dinosaury, se život na místo katastrofy vrátil nečekaně rychle. A to i přesto, že podmínky byly opravdu nehostinné.

Ilustrace zobrazující schematicky situaci u dna kráteru Chicxulub několik let po katastrofě v podobě dopadu planetky. Zatímco velcí obratlovci (jako byli mořští plazi mosasauři) již vyhynuli, někteří mikroskopičtí živočichové se do nehostinného kráteru relativně rychle vrátili. | foto: University of Texas at Austin Jackson School of Geosciences/John Maisano

O tom, že se život ve své mikroskopické podobě vrátil do oblasti kráteru Chicxulub relativně krátce po samotném impaktu, a tedy jeho vzniku, jsme již psali. Šlo ale pouze o předběžné poznatky, které nebyly zdaleka kompletní a ucelené.

Nyní spatřila světlo světa konečně i odborná studie, která na základě podrobného výzkumu vrtných vzorků z předloňské expedice nad kráter samotný přichází s fascinujícími údaji o této nepředstavitelné katastrofě a jejích následcích.

O efektech samotného dopadu jsem zde pojednal již mnohokrát, jak dlouho ale trvalo, než se ve zdevastovaném prostředí obřího kráteru o průměru kolem 200 kilometrů a původní hloubce zhruba 20 kilometrů obnovily jednoduché ekosystémy s primitivními organismy?

Christopher Lowery z Univerzity v Texasu, jeden z hlavních spoluautorů nové studie zveřejněné časopisem Nature konstatuje, že stopy života se na vzorcích objevují již pouhých několik let po dopadu. Netrvalo tedy ani desetiletí, než se jednoduché formy života v kráteru objevily a do 30 tisíc let po dopadu zde byl již poměrně vzkvétající ekosystém. Jde o neobvyklé zjištění, protože návrat k „normálním“ podmínkám byl i na mnoha odlehlých místech paradoxně mnohem pomalejší a navíc se nepředpokládalo, že by v místě dopadu zejména vinou přítomnosti velkého množství toxických kovů mohly organismy dlouhodobě přežívat.

Vědci dříve odhadovali, že první stabilní ekosystémy se v tomto místě mohly objevit nejdříve zhruba stovky tisíciletí až několik málo milionů let po samotném impaktu. Nové údaje tedy ukazují, že život se dokáže zničenému prostředí přizpůsobit nečekaně rychle a osídlovat tedy i skutečně velmi zpustošené lokality. Samozřejmě, ne všichni závěry přijímají, objevily se i skeptické názory, podle kterých může jít o chybu, či špatnou interpretaci dat, ale to k vědě patří.

Důkazy o přítomnosti života v kráteru mají podobu především jednobuněčných řas a planktonu, mezi nimi i druhu s krásně nevyslovitelným jménem Parvularugoglobigerina eugubina, proslaveného již výzkumem geologa Waltera Alvareze na konci 70. let minulého století v Itálii (který vedl k objevu kosmické příčiny vymírání na konci křídy).

Našly se však i fosilní stopy chodbiček v substrátu, které patřily větším mnohobuněčným organismům. I ty zřejmě osídlily nehostinné podmínky kráteru relativně rychle po jeho vzniku. (Nehostinné není nadsázka: prostředí bylo silně toxické a teplota hornin v dutině kráteru údajně neklesla pod zhruba 300 °C po dobu nejméně 100 tisíc let.)

Snímek mikroskopického zástupce planktonu, dnes již slavný druh P. eugubina....

Snímek mikroskopického zástupce planktonu, dnes již slavný druh P. eugubina. Právě tito drobní dírkonošci (foraminifery) patřily k prvním pionýrům, usazujícím se v prostředí zdevastované části budoucího Mexického zálivu. Exemplář na snímku byl objeven ve vrtech expedice 364, která proběhla na jaře roku 2016.

Lowery uvedl, že úplně první stopy života ve vrtných jádrech se objevují ve vrstvě značící pouhé dva až tři roky po impaktu. Šlo přitom právě o dávné chodbičky jakýchsi kroužkovců či malých korýšů. Pouhých 30 tisíciletí po dopadu již vznikaly vrstvy s výraznou biodiverzitou drobných organismů, na něž zřejmě troficky navazovala celá společenstva větších mořských tvorů. Zajímavé je, že na mnoha jiných místech světa, od severního Atlantiku po Antarktidu, trval návrat k této vyšší druhové rozmanitosti asi desetkrát déle (objevuje se až zhruba 300 tisíc let po impaktu).

Pro rekonstrukci těchto událostí museli vědci analyzovat zhruba 130 metrů vrtného sloupce, přičemž zvláštní pozornost věnovali asi 75 centimetrům z vrstvy, označující usazování materiálu prakticky ihned po události. S vysokou mírou přesnosti tedy mohou rekonstruovat vývoj mořského dna kráteru v řádu pouhých dnů až let po impaktu K-Pg.

Na potvrzení fascinujících zjištění plynoucích z nového výzkumu si budeme muset ještě chvíli počkat, již nyní ale představují zajímavý základ pro podnětnou debatu o tom, jakou podobu vlastně měla katastrofa na konci křídy v lokálním i globálním měřítku.

Text vznikl pro DinosaurusBlog Vladimíra Sochy, a byl redakčně upraven. Originál najdete zde.

Autor:


Nejčtenější

Nové iPhony Xs budou stát až 43 500 korun. Do Česka dorazí 29. září

Matura Jan: Online #7043

Apple na akci Apple Keynote 2018 představil tři nové iPhony. Nástupce modelu X se jmenuje Xs, zvětšená varianta pak Xs...

Ve dveřích se ohlédl a usmál. Na co nezapomene česká prokurátorka v Haagu

Anna Richterová v době, kdy pracovala pro tribunál v Den Haagu. Snímek je z...

Prokurátorka Anna Richterová je jedinou Češkou, která pracovala u mezinárodního tribunálu pro vyšetřování zločinů v...



Kennedyho sestru Rosemary zničili ambiciozní rodiče lobotomií

Kennedyho sestru zničili ambiciozní rodiče lobotomií

13. září 1918 se narodila Rosemary Kennedyová, sestra prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. Od dětství s ní byly...

Obří Ruslan přistál v Praze. Sledovali jste v přímém přenosu na Slow TV

Antonov AN-124 100 Ruslan přistává v 11.9. v Praze.

Z Pardubic do Prahy má přiletět jedno z největších letadel světa Antonov An-124 100 zvaný Ruslan. Stroj krátce po šesté...

Zelená Sahara, o hodinu delší den a rozpad Afriky. Co čeká naši planetu?

Budoucnost

Na základě současných poznatků dokážou vědci odhadnout, co se stane v daleké budoucnosti. Připravili jsme pro vás výběr...

Další z rubriky

Nezbláznit se v polární zimě není jednoduché, řekl Horký v Rozstřelu

Cestovatel a dokumentarista Petr Horký hostem Rozstřelu

Filmař a polárník Petr Horký byl u záchrany sto let staré lodi Amundsenovy lodi Maud. Jak probíhala a co podobné...

Nový typ zařízení: čelenka slibuje hluboký spánek díky vědeckému měření

Čelenka SmartSleep je podle Philipsu navržena tak, aby při spánku uživateli...

Philips ukázal čelenku, která má přinést lékařskou preciznost do kategorie zařízení na monitorování spánku. Jejich...

Úřady z dobré vůle uznaly, že radioaktivita ve Fukušimě zabíjela

Hroby u pobřeží, které před šesti lety zasáhla vlna tsunami, která poškodila i...

Havárie jaderné elektrárny Fukušima má první „jadernou“ oběť. Japonské ministerstvo zdravotnictví uznalo, že...

Najdete na iDNES.cz