Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Planety podobné Zemi vznikají díky obrům

aktualizováno 
Počítačové simulace ukazují, že planety podobné Zemi mohou vznikat s pomocí planetárních obrů. Astrofyzici ze Spojených států zjistili, že ke vzniku planet s podmínkami vhodnými pro vznik a rozvoj života může dojít tehdy, když tzv. obyvatelnou zónou — určitou oblastí kolem hvězdy — projde jiná, obří planeta.

Jupiter | foto: Oldřich Klimánek

Takováto „migrace“ obřích planet je podle vědců docela častým jevem. Někteří astronomové si myslí, že se tím vzniku planet podobných Zemi zabraňuje. Domnívají se, že obr na sebe gravitačně váže hmotu z protoplanetárního disku, ze kterého planety vznikají, nebo že dochází ke ztrátě hmoty z obyvatelné zóny. Nové simulace naopak jasně ukázaly, že migrace obrů může vznik planet podobných Zemi podpořit. A to tak, že zvyšují koncentraci vody a těžších částic v obyvatelné zóně.

Obyvatelná zóna
Obyvatelnou zónou se nazývá oblast kolem hvězdy, oblast, ve které je možný vznik planety s podmínkami vhodnými pro zrod a vývoj života. Jednou z hlavních podmínek je, aby taková planeta mohla na svém povrchu udržet vodu v tekutém stavu. V naší sluneční soustavě obyvatelná zóna začíná u dráhy Venuše a končí za dráhou Marsu.

V rodící se sluneční soustavě musí nejprve ve větší vzdálenosti od hvězdy vzniknout plynný obr — planeta, která se skládá převážně z vodíku a menšího množství helia. Ta se pak vydá na pouť pásem protoplanetárního materiálu, z něhož se pomalu utvářejí větší objekty a planety podobné Zemi.


Planeta Jupiter je plynným obrem. Podobné planety by v jiných slunečních soustavách mohly pomoci se vznikem planet podobných Zemi; planet, na nichž je možný vznik života. FOTO: NASA.

Astronomově vědí minimálně o dvou stovkách planetárních systémů, v nichž se plynní obři vyskytují. Badatelé taktéž zjistili, že zhruba 40 % z nich takto svými systémy putuje. Ve výsledku to pak znamená, že více než třetina známých planetárních soustav může obsahovat také planety, které se v lecčems podobají naší Modré planetě a na kterých se tedy mohl vyvinout život.


Snímek protoplanetárního disku. Uvnitř v centru se ukrývá nově narozená hvězda. Systém se nachází v jedné z mlhovin v souhvězdí Oriona a je vzdálen 1 500 světelných let. Z materiálu kolem hvězdy se v budoucnu mohou vyvinout různé planety. Snímek: Hubbleův kosmický teleskop, NASA/ESA.

Sean Raymond z Coloradské univerzity, Boulder a Avi Mandellovi z Pensylvánské státní univerzity nasimulovali migraci planety o velikosti Jupitera diskem protoplanetárního materiálu s hmotností sedmnácti Zemí. Pro simulaci zvolili disk začínající ve vzdálenost 0,25 astronomických jednotek (AU) od hvězdy a táhnoucí se do vzdálenosti 10 AU. Vzdálenost 1 AU odpovídá vzdálenosti Země od Slunce.

V simulaci migrace obří planety trvala sto tisíc let. „Startovní“ bod planety byl od hvězdy vzdálen 5 AU a „cílový“ 0,25 AU. Simulace dále zahrnovala obíhání obra kolem hvězdy po dalších dvě stě milionů let při vzdálenosti 0,25 AU. Vědci dohromady spustili čtyři simulace. Ve dvou případech byl výsledek takový, že v obyvatelné zóně vznikla planeta, která se co do velikosti Zemi opravdu podobala. Obsah vody na ní byl vyšší než na Zemi — její oceány měly tloušťku několika kilometrů.

Simulace také ukázaly vznik dalších planet mimo obyvatelnou zónu. Vznikly rovněž tzv. „žhavé Země“, což jsou planety co do velikosti srovnatelné s naší planetou, které se však nacházejí příliš blízko hvězdy. Tento typ planety astronomové poprvé zpozorovali v roce 2005.

NASA a Evropská vesmírná agentura plánují vypustit na oběžnou dráhu kolem Země teleskopy, které budou uzpůsobeny k hledání planet podobných Zemi. Tyto simulace tak vědcům pomohou vybrat, na které ze známých planetárních systému tyto nové teleskopy zaměřit.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Animace asteroidu 2012 TC4, který proletěl nedaleko Země.
Varovný systém Země před asteroidy nezafungoval uspokojivě kvůli hurikánu

Relativně blízko naší planety proletěl asteroid, který umožnil vyzkoušet varovný systém, který má před podobnými potenciálně nebezpečnými objekty varovat.  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
První sovětská družice musela na poslední chvíli radikálně „zhubnout“

Sovětští raketoví konstruktéři museli ani ne rok před startem Sputniku zásadně změnit plány na jeho podobu. Družice nakonec musela být podstatně menší a...  celý článek

Uvnitř téměř zamrzlé stanice Saljut-7 v představě filmařů
Pracovali poslepu ve tmě, mrazu a nedýchatelném vzduchu. Zachránili Saljut 7

Na neovladatelné stanici Saljut 7 panoval mráz a tma. Kosmonauti se museli chodit ohřívat do své domovské lodi Sojuz. Takto prožili několik dlouhých dní....  celý článek

Grafton Recruitment Praha
ERP Admin - Helios

Grafton Recruitment Praha
Praha
nabízený plat: 50 000 - 70 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.